Ekonomika letos poroste o 3,1 %. V roce 2022 o 3,7 %

Ministerstvo financí představuje Makroekonomickou predikci České republiky (duben 2021), zpracovanou na základě plánu nelegislativních prací pro 1. pololetí roku 2021. Predikce bude dne 20. dubna 2021 posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy. Její scénář poslouží jako východisko pro Konvergenční program České republiky (duben 2021).
Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,6 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.
Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Růst HDP v roce 2021, tažený tvorbou hrubého fixního kapitálu, obnovením zásob a spotřebou sektoru vládních institucí, by mohl dosáhnout 3,1 %. Díky oživení v zahraničí by mělo pozitivně přispět i saldo zahraničního obchodu. Zatímco spotřeba domácností bude v roce 2021 pravděpodobně spíše stagnovat, v roce 2022 by její oživení mělo zrychlit hospodářský růst na 3,7 %.
Od 4. čtvrtletí 2020 meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, frikce na nabídkové straně ekonomiky ale mají opačný efekt. Pro rok 2021 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 2,5 %, přičemž za zvýšením prognózy stojí převážně vyšší ceny ropy a potravin. V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 %.
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,6 %. V roce 2022 by mohla nepatrně vzrůst na 3,7 %, když proti sobě bude působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.
Deficitní hospodaření veřejných financí v roce 2020 ve výši 6,2 % HDP bylo velkou měrou ovlivněno epidemií koronaviru. Propad ekonomické aktivity s sebou nesl pokles příjmů při zvýšených výdajích vynaložených k potlačení šíření epidemie a zmírnění jejích sociálních a ekonomických důsledků. Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b. Zadlužení veřejných financí pak pravděpodobně vzroste z 38,1 % HDP v roce 2020 na 44,8 % HDP ke konci roku 2021. Naopak v roce 2022 by se již efekty epidemie měly projevovat minimálně. Se započatou konsolidací odhadujeme v příštím roce schodek pod 6 % HDP a dluh přes 48 % HDP.
Predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.
*
Komentář ministryně financí Aleny Schillerové k fiskální predikci
Dnes zveřejněná makroekonomická predikce (14.4.) ukazuje, jak by se naše veřejné finance vyvíjely v případě, kdyby nebyly přijímány a prosazovány úspory na příjmové a výdajové straně. Přála bych si, aby i tento výhled přispěl k tomu, že téma veřejných financí zůstane i nadále na vrcholu zájmu politiků i veřejnosti. Zároveň zveřejňujeme predikci vývoje, který zahrnuje chystané úspory. Tedy vývoj, který bude součástí konvergenčního programu České republiky.
Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o cca 2 procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 %, ale 52,8 %. Zároveň znamená i pokračující fiskální úsilí ve výši alespoň 0,5 p. b. v dalších letech.
Za sebe mohu říct, že počítáme s komplexní revizí daňového mixu, včetně úprav v oblasti spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a pokračování důsledné redukce daňových výjimek. Dále počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížením provozních výdajů kapitol o 5-10% a další racionalizací agend. Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027, kde budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech.
Jsem přesvědčena, že k zodpovědné fiskální politice nepotřebujeme čekat na to, až nás upozorní první značka „zpomal“ při překročení hranice 55 %. Jakkoliv jsou jiné země Evropy daleko více zadluženy než české veřejné finance, jsem ráda za citlivé vnímání problematiky zdravých veřejných financí u nás. Zodpovědná cesta vede kombinací opatření na příjmové a výdajové straně a politikou, která povede k vyššímu růstu české ekonomiky a životní úrovně občanů. (15.4.2021)