.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Raději bude riskovat další navýšení cel ze strany USA, než by se vzdala prosazované tuhé regulace digitálních služeb, včetně „šmírovacího zákona“
Evropská unie si už otevírá vrátka, aby mohla odstoupit od nedávno uzavřené obchodní dohody s USA. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že by EU měla být připravena dohodu vypovědět, pokud se americká administrativa pokusí oslabit digitální legislativu EU.
Riberaová tím vlastně jen potvrzuje, jakým fiaskem, ba kapitulací dohoda pro EU je. Pokud by výhodná byla, těžko by Brusel jen několik dní po jejím formálním uzavření začal hovořit o jejím „stornování“.
EU také ovšem chce prosazovat tuhou regulaci digitálních služeb, včetně zavedení nyní i v Česku frekventovaně diskutovaného takzvaného „šmírovacího zákona“ čili Chat Control. Ten by pošlapával listovní tajemství, které českým zemím zaručovala už rakousko-uherská ústava z roku 1867.
Tyto bezpříkladně tuhé regulace digitálních služeb, které EU chystá, by zásadně okleštily svobodu podnikání technologických společností, ponejvíce těch velkých amerických. Právě těch se zastává americký prezident Donald Trump, který už pohrozil novými cly, pokud jim EU bude poškozovat podnikání.
Brusel ovšem tedy zjevně bude raději riskovat i dramatické navýšení cel na svůj vývoz do USA, tedy další oslabení již tak malátné ekonomiky EU, než aby se vzdal „šmírovacích“ a jiných kontroverzních digitálních zákonů.
Americké společnosti, jež stojí v pozadí zabezpečených komunikačních aplikací, jako je Signal nebo WhatsApp, potažmo v tomto případě tedy Meta, by s prosazením „šmírovacího zákona“ EU přišly o klíčovou výhodu, kterou jejich produkty na evropském trhu mají. Tím je možnost šifrování, jež zaručuje, že si danou zprávu může přečíst pouze odesílatel a její příjemce, nikoli „pošťák“.
Pokud „šmírovací zákon“ tuto výhodu americkým firmám a jejich technologiím sebere, bude zjevně naplněn Trumpův důvod k zavedení nových cel na dovoz z EU či pro jiné odvetné opatření. Protože pak si každou, i zašifrovanou zprávu bude moci přečíst „pošťák“, tedy příslušný „šmírovací úřad“ Evropské unie. Tím by byl samozřejmě poškozen ekonomický zájem a ostatně i svoboda podnikání firem, které šifrovanou komunikaci umožňují, včetně a zejména těch amerických.
Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad
Obava z Trumpova dopadu na ni se zatím nenaplňuje, naopak, Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu
České hospodářství letos ve druhém čtvrtletí přidalo meziročně 2,6 procenta, mezičtvrtletně pak 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který ČSÚ zveřejnil včera. Přitom ve svém prvotním odhadu úřad avizoval růst jen 2,4 meziročně a 0,2 procenta mezikvartálně.
Hlavním tahounem české ekonomiky byla letos v druhém čtvrtletí spotřeba domácností. Meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Růstovou dynamiku ovšem vykázala i v porovnání s měsíci lednem až březnem, když mezičtvrtletně přidala rovné procento. Domácnosti se osmělují k vyšší spotřebě, neboť postupně narůstají jejich reálné výdělky. Reálná mzda by v příštím roce měla dosáhnout předcovidové úrovně roku 2019. Míra úspor domácností je však stále výrazně vyšší než tehdy. Což naznačuje, že spotřeba domácností má ještě svoji „rezervu“ a může dále růst a táhnout českou ekonomiku i v příštím roce. Inflace by totiž měla i v příštím roce zůstat podobně jako letos ukotvená – v tolerančním pásmu České národní banky –, což je klíčovým příspěvkem k popsané realitě postupně narůstajících reálných, tedy inflačně očištěných mezd.
Ve volebním roce nepřekvapivě nezahálí ani spotřeba vlády, která ve druhém čtvrtletní přidala meziročně 2,2 procenta, mezičtvrtletně pak 1,2 procenta. Právě i spotřeba vlády a obecněji spotřeba hrazená z veřejných rozpočtů přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu českého hospodářství. Svědčí to o tom, že poněkud polevuje tlak na konsolidaci veřejných financí, což se projeví i v příštím roce, a to nejviditelněji nárůstem plánovaného schodku státního rozpočtu o zhruba 40 miliard korun v porovnání s letošním očekávaným deficitem.
Spotřeba domácností a vlády společně se změnou stavu zásob dokázaly zajistit české ekonomice růst i přes negativní příspěvek investic a zahraničního obchodu, kteréžto obě položky táhly ekonomiku jako celek ve druhém čtvrtletí v meziročním pohledu dolů. Investice meziročně poklesly o 0,2 procenta, přebytek zahraničního obchodu byl meziročně nižší o 11 miliard korun.
I tak však by letošek měl být z hlediska nominální úrovně přebytku zahraničního obchodu jedním z nejlepších roků v celé historii ČR. Meziroční pokles salda zahraničního obchodu tedy nastává kvůli srovnání s extrémně vysokou, historicky rekordní základnou meziročního srovnání. Vývoz ve druhém kvartále narostl meziročně o solidních 4,2 procenta, dovoz ovšem hned o šest procent. Výrazný nárůst dovozu ovšem z velké části odráží zmíněný nárůst spotřeby domácností, tedy i růst reálných mezd, protože část domácí spotřeby pochopitelně uspokojuje právě dovoz.
Poměrně solidní růst vývozu odráží efekt předzásobování Spojených států dovozem ze zahraničí, včetně zemí EU, tedy přímo i nepřímo z Česka. Toto předzásobování bylo způsobeno očekáváním zavedení poměrně vysokých cel na dovoz v podání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ve druhé polovině roku bude tento efekt slabší, může se dokonce dostavit nepříznivý trend v podobě kompenzace výraznějším poklesem zahraničního odbytu České republiky.
Česká ekonomika ovšem i tak letos přidá 2,1 procenta, v příštím roce pak opět 2,1 procenta. Zatím se tedy nenaplňují prognózy, že Trumpova cla její růst sníží k úrovním kolem jednoho procenta.
Obezita a „nemoci z pohodlnosti“ vyjdou Česko dráž než covid
Kroužky, které by rozpohybovaly alespoň děti, ale letos dále zdražují, rodiny si je leckdy nemohou dovolit
Podle dat společnosti MultiSport Češi stále odmítají ten nejlevnější a nejdostupnější lék – pravidelný pohyb. Více než 60 % obyvatel má nadváhu, přes 40 % nesportuje vůbec a téměř každé čtvrté dítě je obézní. Obezita už dávno není hrozbou budoucnosti, ale realitou, která se dotýká nás všech. Prognózy navíc varují: do roku 2035 bude obézní každý třetí Čech. Na vině je pohodlný životní styl, nedostatek motivace a prostředí, které pohybu příliš nenahrává. Nejde tedy jen o individuální selhání, ale o problém celé společnosti.
A ten nás bude stát čím dál víc. Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou dvakrát rychleji než ekonomika. Mezi lety 2010 a 2022 se téměř zdvojnásobily, zatímco HDP vzrostlo „jen“ asi o tři čtvrtiny. Už dnes přitom léčba obezity a jejích důsledků stojí kolem 30 miliard korun ročně. Do roku 2035 mohou komplikace spojené s obezitou podle odhadů dosáhnout 313 miliard korun ročně – přibližně tolik, kolik stálo zvládnutí pandemie covidu za celé dva a půl roku. A do roku 2050 se má účet vyšplhat až na půl bilionu ročně, což téměř odpovídá celkovým výdajům na zdravotnictví v roce 2022.
Není divu, že část společnosti hledá zkratku. Léky na hubnutí zažívají celosvětový boom. Koupit si přípravek a čekat, až ručička váhy klesne, dnes není nic neobvyklého. Jenže žádná pilulka, nebo dokonce injekce dlouhodobě nenahradí aktivní životní styl.
Zvlášť alarmující je vývoj u dětí. Podíl obézních teenagerů se od devadesátých let více než zdvojnásobil a dnes má čtvrtina dětí v Česku nadváhu nebo obezitu. To je časovaná bomba, protože děti s kily navíc mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti skončí s vážnými zdravotními komplikacemi.
Je poslední týden prázdnin a rodiče kromě příprav do školy řeší, do jakých kroužků děti zapíší. Možná je proto vhodná chvíle vybrat takový, který je rozhýbe. Do rozhodování však výrazně promlouvají finance. Podle aktuálního průzkumu společnosti Twisto patří cena mezi hlavní kritéria: zohledňuje ji téměř osm z deseti rodičů a pro každého šestého je rozhodující. Rozpočty navíc tlačí zdražování – přes 6 000 Kč ročně za kroužky už vydává 43 % rodin, zatímco loni to bylo 39 %. Pokud si to rodina nemůže dovolit, existuje pomoc: zdravotní pojišťovny přispívají na sport dětí od 500 do 2 000 Kč ročně, někde i na tábory či školy v přírodě. Podporu poskytují také některá města a nadace. A zapojit se lze i do projektu Darujeme kroužky dětem od České rady dětí a mládeže, který propojuje dárce s rodinami, jež by na volnočasové aktivity jinak nedosáhly.
Regionální data ukazují, že problém není všude stejně vážný. Podle únorového šetření Ipsos pro Hero & Outlaw se v Libereckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji pohybuje obezita kolem třetiny obyvatel, zatímco v Praze a v Plzeňském kraji má normální váhu přes dvě pětiny populace. Nejtěžší formy obezity se častěji vyskytují na Olomoucku, Ústecku a Královéhradecku. Společným jmenovatelem těchto regionů jsou nižší příjmy, menší města a vyloučené lokality.
V mezinárodním srovnání je Česko nad průměrem EU: podle Eurostatu má nadváhu 55,4 % dospělé populace, zatímco průměr EU je 50,6 %. Nejhůře je na tom Malta (62 %), nejlépe Itálie (41 %). U nás je situace obzvlášť problematická ve vyšších věkových skupinách: mezi 65–74 lety má nadváhu přes 72 % Čechů, což patří k nejvyšším hodnotám v EU.
Spoléhat na zázračné pilulky znamená platit stále vyšší účet za nemoci z pohodlnosti. Lepší je vsadit na jednoduché věci: více pohybu, rozumné porce a systematickou podporu aktivního života u dětí i dospělých.
Pohonné hmoty v Česku dále zlevní
Spojeným státům se totiž nedaří odradit Indii od nákupů ruské ropy, a to ani 50procentním clem, ani označením války na Ukrajině za válku, kterou má na svědomí právě Indie
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují. Průměrná cena za litr benzinu klesla za poslední týden o 13 haléřů na 33,79 koruny. O 27 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,38 koruny. Řidiči platili za paliva méně naposledy v polovině června.
V příštích sedmi dnech tempo zlevňování zmírní. Benzín zlevní o pět až deset haléřů na litr, nafta pak o přibližně 15 haléřů. V posledních dvou týdnech cena ropy na světových trzích mírně vzrostla, stejně jako velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu.
Na světovém trhy jsou však stále přítomny poměrně silné protitlaky, jež brání výraznějšímu nárůstu ceny ropy. Jedním z nich je fakt, že Spojeným státům se zatím nedaří odradit Indii od dovozu ruské ropy. Od tohoto týdne USA uvalují na dovoz z Indie 50procentní clo, přičemž celá polovina této poměrně vysoké sazby představuje takzvané druhotné clo, tedy postih za pokračující dovoz ruské ropy. Zajímavé je, že na Čínu, která vedle Indie představuje dalšího velkého odběratele ruských energetických surovin, Spojené státy druhotné clo nezavedly.
Pokud by Indie nakonec přece jenom ve výraznějším rozsahu od nákupu ruské ropy ustoupila, musela by si ji obstarávat jinde, což by tlačilo světovou cenu suroviny nahoru. Rusko by totiž jen obtížně hledalo alternativního odběratele, jenž by v kontextu platných západních sankcí v celé šíří indickou poptávku zastoupil.
Spojené státy ovšem ve svém tlaku na Indii pokračují. Poradce Bílého domu pro otázky obchodu Peter Navarro vyzval Indii k ukončení odběru ruské ropy s tím, že Indové jednají „arogantně“, přičemž válku na Ukrajině dokonce označil za „Módího válku“. Tím naznačil, že Indie, již v jeho očích zosobňuje premiér Naréndra Módí, má představovat klíčového financiéra ruské válečné mašinerie.
Světová cena ropy Brent by ovšem přes americké pohrůžky neměla výrazněji růst ani ve zbytku roku, prognózuje americká bank Citigroup. Ve třetím čtvrtletí podle ní bude činit průměrná cena Brentu 66 dolarů za barel, ve čtvrtém kvartále pak jen 63 dolarů. Nyní se Brent prodává za 67,60 dolaru. Investoři totiž vyhlížejí slabší globální poptávku, již budou oslabovat celní války, která se navíc bude střetávat se zesílenou nabídkou, k níž vede nejen popsaný indický vzdor ale také letošní několikeré navýšení produkce v podání členských zemí kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem.
„Šmírovací zákon“ EU, Chat Control, může vážně poškodit její ekonomiku i firmy z USA
Trump už hrozí novými cly. Zákon by prolomil listovní tajemství, které českým zemím ústavně zaručoval už císař František Josef I.
Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod.
S pošlapáním listovního tajemství, jež českým zaručovala již rakousko-uherská ústava z roku 1867, však může Evropská unie narazit. A to přímo u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten na své sociální síti Truth Social napsal, že se postaví proti všem zemím, které „útočí na naše úžasné americké technologické společnosti.“ Spojené státy jsou podle něj připraveny podniknout odvetu v podobě uvalení dodatečných cel či zavedení vývozních omezení na americké pokročilé čipy, pokud, jak říká, budou technologické firmy z USA poškozovány či diskriminovány.
Americké společnosti, jež stojí v pozadí zabezpečených komunikačních aplikací, jako je Signal nebo WhatsApp, potažmo v tomto případě tedy Meta, by s prosazením „šmírovacího zákona“ EU přišly o klíčovou výhodu, kterou jejich produkty na evropském trhu mají. Tím je možnost šifrování, jež zaručuje, že si danou zprávu může přečíst pouze odesílatel a její příjemce, nikoli „pošťák“.
Pokud „šmírovací zákon“ tuto výhodu americkým firmám a jejich technologiím sebere, bude zjevně naplněn Trumpův důvod k zavedení nových cel na dovoz z EU či pro jiné odvetné opatření. Protože pak si každou, i zašifrovanou zprávu bude moci přečíst „pošťák“, tedy příslušný „šmírovací úřad“ Evropské unie. Tím by byl samozřejmě poškozen ekonomický zájem a ostatně i svoboda podnikání firem, které šifrovanou komunikaci umožňují, včetně a zejména těch amerických.
Brusel koketerií s Chat Control tedy riskuje další zhoršení již tak povážlivě slábnoucího výkonu ekonomiky Evropské unie v globálním měřítku, které by vyhrocení celní války s USA způsobilo. Občan EU si zato tedy bude moci případně říci, že sice ekonomika EU i on sám je kvůli Chat Control chudší, než být mohl, ale aspoň je ještě k tomu „pod dohledem“, jehož by se mu nedostalo ani za císařpána Františka Josefa I., někdejšího rakousko-uherského mocnáře.
Trump ve střetu s Evropskou unií zbraně skládat nehodlá. Tento týden „zarazil“ další americký projekt shodou okolností dánské firmy Orsted, developera větrných farem. Akcie Orstedu, v němž drží více než poloviční podíl dánská vláda, se od jeho nástupu do Bílého domu propadly o zhruba 40 procent. Právě ta samá dánská vláda je tedy nyní klíčovou silou snahy přijmout legislativu Chat Control EU, která by celní a ekonomickou válku EU s USA dále stupňovala.
Nevídané, v Rusku jsou pohonné hmoty na příděl a benzín tam letos zdražil o 45 %
Přestože ropa ve světě zlevnila o 35 %. Nové ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu jsou totiž nebývale účinné
Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Sankce, jež západní země uplatňují od roku 2022, přitom Rusku znesnadňují přístup k technologiím právě západní provenience, což opravu a údržbu poškozených zařízení prodlužuje. Rusko sice příslušné technologie v rostoucí míře dováží z Číny, namísto ze západních zemí, avšak čínská zařízení nejsou na tak pokročilé úrovni jako ta západní.
Intenzivní útoky ukrajinských sil rovněž na ruské železniční sítě a letiště přitom během letních prázdnin přiměly řady Rusů k upřednostnění silniční dopravy. Tím pádem tradičně silná letní poptávka po pohonných hmotách ještě zmohutněla. Více paliv je nyní třeba také do kombajnů a dalších zemědělských strojů, pochopitelně z důvodů vrcholících sklizní.
Mimořádně silná poptávka po palivech se tak teď v Rusku střetává s mimořádně ochromenou nabídkou, v čehož důsledku pohonné hmoty v zemi pochopitelně zdražují a v řadě míst se úřady musí uchylovat k jejich přidělování. Zákazníci na Krymu nebo v částech Sibiře se tudíž jen těžce smiřují s tím, že si budou moci pořídit jen určité, přidělené množství dané pohonné hmoty, a to tedy ještě za citelně vyšší cenu, než na jakou jsou zvyklí. Vždyť velkoobchodní ceny třeba benzínu v Rusku letos stouply o 45 procent, přestože ropa na světovém trhu zlevnila o zhruba osm procent v dolarech, a dokonce o nějakých 35 procent v přepočtu do rublů (viz graf Bloombergu níže).
Ukrajinci v letošním roce výrazně pokročili ve vývoji dronů dlouhého doletu, jimiž účinněji než kdykoli v minulosti poškozují ruské rafinerie, ropovody či důležité energetické uzly. V posledním zhruba měsíci tak narušili výrobu ve více než tuctu rafinérií, z nichž některé jsou vzdálené i vyšší stovky kilometrů od ukrajinských hranic.
Kyjev tak nyní vytváří prakticky konstantní tlak na ruskou energetickou soustavu. Poprvé za celou dobu ruské invaze tudíž teď Moskva čelí situaci, kdy je její energetická soustava v podstatě permanentně zásadně narušena. Pokud by Kyjev i nadále byl schopen ruskou energetickou infrastrukturu poškozovat rychleji, než jak ji Rusko stíhá dávat zase do pořádku, zásadně by to proměnilo poměr sil v celém válečném střetu obou zemí. Ukrajina by získala „páku“ na Rusko, které by tak mohlo opustit některé ze svých současných požadavků, jež si dává jako podmínku pro ukončení bojů.
Ukrajinci by tím pádem obrátili v nevýhodu nesmírnou rozlehlost Ruska, na níž si naopak vylámali zuby ti, co se v dějinách pokusili Rusko dobýt. Tato rozlehlost znesnadňuje vzdušnou obranu země tváří v tváří právě dronům dlouhého doletu.
Ukrajinské údery na ruskou infrastrukturu přitom poškozují nejen tamní energetiku, ale mají potenciál ochromit celou ekonomiku.
Totiž vzestup cen pohonných hmot pochopitelně zesiluje již tak poměrně výrazné inflační tlaky v zemi. Inflace se pohybuje kolem devíti procent. Na ni musí ruská centrální banka reagovat nastavením poměrně vysokých úrokových sazeb. Minulý měsíc je sice snížila z 20 na 18 procent, což je ale i tak vysoké číslo.
Vysoké základní úrokové sazby ruské centrální banky jdou ruku v ruce se zdražováním úvěru a kapitálu napříč ekonomikou. Takovým kapitálem je v širším smyslu slova třeba i prostor ke skladování pohonných hmot. Ruští podnikatelé tradičně nakupují paliva levněji v zimě, načež je dráže prodávají během vrcholící letní sezóny. Letos ale takovému překupování učinily do značné míry přítrž právě vysoké úrokové sazby, promítající se tedy třeba i do vysokého nájemného skladů. Překupníci se obávali, že jim marže z letního prodeje nemusí pokrýt nájemné, takže od zavedené praxe zhusta ustoupili, což ještě vyhrocuje nynější nedostatek paliv. Ten tedy v bludném kruhu tlačí inflaci vzhůru, což drží nahoře také úrokové sazby a ceny pronájmu. (30.8.2025)
