Nejde jen o jednu regulaci, ale o schopnost Evropy udržet výrobu a inovace.
Český i evropský automobilový průmysl vstupují do další klíčové fáze rozvoje elektromobility. Právě v nadcházejících měsících se bude rozhodovat o tom, zda evropský regulatorní rámec dokáže lépe reflektovat reálné tržní, technologické a průmyslové podmínky nebo zda bude dále prohlubovat rozdíl mezi ambicí a proveditelností. V této souvislosti se Sdružení automobilového průmyslu společně s Hospodářskou komorou ČR rozhodly uspořádat kulatý stůl, který propojil zástupce Evropského parlamentu, státní správy a klíčových firem českého automobilového průmyslu.
Členské státy a Evropský parlament aktuálně pracují na konkrétních změnách v rámci balíčku předpisů „Automotive Package“, který Evropská komise představila 16. prosince 2025. Provázané návrhy revize CO2 emisních standardů pro osobní a lehká užitková vozidla, Automotive Omnibus, návrh nařízení o čistých vozových parcích a nad rámec Akt o průmyslovém akcelerátoru (Industrial Accelerator Act, IAA) aktuálně představují klíčové legislativy, jejichž výsledek rozhodne o směřování automobilového průmyslu v následujících letech.
Evropský legislativní proces aktuálně vstupuje do jedné z rozhodujících fází. Hlavní pozornost se soustředila naostře sledovanou revizi emisních limitů CO₂ pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, která je podle účastníkůstále nejproblematičtější částí celého legislativního balíku. V praxi totiž rozhoduje o budoucnosti spalovacíchmotorů, technologické neutralitě i konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.
Jednání k tomuto tématu se kromě zástupců průmyslu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí a velvyslance ČR při EU, Štěpána Černého zúčastnili i europoslanci Alexandr Vondra, stínový zpravodaj k návrhu revize emisních limitů CO₂ pro osobní automobily a lehká užitková vozidla a stínový zpravodaj k návrhu Automotive Omnibus a Antonín Staněk stínový zpravodaj k návrhu Automotive Omnibus.
Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu upozornil na fakt, že hrozba likvidačních sankcí je stále na stole, protože návrh Evropské Komise nadále neřeší rozdíl mezi regulatorní ambicí a spotřebitelskou poptávkou.
„Pokud má mít revize CO₂ emisních standardů skutečný dopad, nesmí skončit jen u kosmetických úprav. Původní ambice EU byly nastaveny pro svět levné energie, hladkých globálních dodavatelských řetězců a rychle rostoucí důvěry v elektromobilitu – takový svět už dnes neexistuje. Musíme mít odvahu přiznat, že se podmínky vyvinuly jinak, než kdokoli předpokládal. Není to selhání, je to naše kolektivní odpovědnost vůči průmyslu, zaměstnancům i zákazníkům. Pokud tedy nechceme, aby se Evropa z globálního výrobce proměnila v pouhé odbytiště dovážených vozidel,“ řekl Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhl podíl bateriových elektrických vozů na nových registracích v České republice 6,2 %, zatímco evropský průměr činil 19,7 %. Podle prognóz S&P Global Mobility by mohl podíl BEV na nových registracích v roce 2030-2032 realisticky v průměru dosáhnout 42,1 %. Návrh Evropské komise však očekává podíl 56 %, což představuje rozdíl přibližně 1,4 milionu vozidel. Tento nesoulad by mohl automobilový průmysl vystavit sankcím ve výši zhruba 18 miliard eur ročně.
Na potřebu hlubší změny evropských politik, které by reflektovaly nové výzvy, upozornil také prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
„Nejde jen o jednu regulaci, ale o schopnost Evropy udržet výrobu a inovace. Pokud má Evropa obstát, nestačí upravit zpětné zrcátko – potřebujeme změnit směr jízdy a vedle klimatických ambicí klást větší důraz i na konkurenceschopnost a bezpečnost. To vyžaduje stabilní a realistická pravidla a intenzivnější dialog s průmyslem. A Česko musí pro takový přístup hledat spojence napříč dalšími členskými státy,“ doplnil Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR.
Nedostatečné flexibility, technologická neutralita existující spíše na papíře než v praxi, ale i nepochopení toho, co automobilovému průmyslu skutečně může pomoci udržet si konkurenceschopnost, jsou společným jmenovatelem celého Automotive Package i tzv. Industrial Accelerator Act.
Pan velvyslanec i oba zástupci Evropského parlamentu přiblížili účastníkům evropskou perspektivu i aktuální vývoj v Bruselu. Zejména problematické je hledání politických partnerů a hlasovací většiny pro nezbytné úpravy klíčových legislativních návrhů. Tuto otevřenou výměnu ocenili zástupci významných firem, odborů i dalších účelových organizací.
Z diskuse bylo patrné široké sladění na většině klíčových problémů spojených s těmito zásadními legislativními návrhy. To potvrdil také europoslanec Alexandr Vondra:
„Debata se zástupci jednoho z klíčových odvětví českého průmyslu a možnost vyslechnout jejich zkušenosti i obavy znovu potvrdily, jak důležité je vytvářet evropskou legislativu s ohledem na realitu trhu. Právě proto mě těší, že se v řadě klíčových otázek shodujeme. Ve výboru ENVI i na půdě Evropského parlamentu budu nadále hájit pragmatická řešení, která respektují potřeby automobilového průmyslu a zachovávají jeho konkurenceschopnost,“ uvedl Alexandr Vondra, poslanec Evropského parlamentu skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Poslanec Antonín Staněk doplnil, že debata o budoucnosti automobilového průmyslu není pouze otázkou vysoké politiky, ale především technicky velmi náročné legislativy:
„Jsem rád, že jsem se mohl této diskuse zúčastnit a přímo sladit náš pohled s klíčovými zástupci českého automobilového průmyslu. Ačkoli je Automotive Omnibus technicky velmi komplexní návrh, jeho politický význam je srovnatelný s revizí emisních limitů CO₂. V jádru jde o zachování technologické neutrality a o ochranu budoucnosti technologie plug-in hybridů, která zůstává nepostradatelnou součástí realistického řešení výzev, jimž dnešní mobilita čelí,“ okomentoval setkání Antonín Staněk, poslanec Evropského parlamentu skupiny Patrioti pro Evropu. (7.6.2026)
