Evropě při kruté zimě hrozí cenový šok. Plyn může zdražit nad 100 eur za MWh

Evropa vstupuje do topné sezony s výrazně nižšími zásobami plynu než před rokem. Německé zásobníky byly na začátku září naplněné přibližně z 53 %, před rokem to bylo kolem 71 %. Pokud přijde dlouhá a studená zima, hlavním problémem nemusí být fyzický nedostatek plynu pro domácnosti, ale prudký růst jeho ceny.

„Plynu v Evropě není tolik, abychom mohli krutou zimu ignorovat. Pokud přijde několik týdnů silných mrazů současně v Německu, Česku a dalších zemích, začne Evropa tvrdě soutěžit o každou další dodávku. A hlavním nástrojem této soutěže bude cena,“ říká Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE ENERGY.

Německé sdružení provozovatelů zásobníků INES upozorňuje, že při mimořádně studené zimě může v nejkritičtějších dnech vzniknout výrazný rozdíl mezi poptávkou a dostupnými dodávkami. To ještě neznamená odpojování domácností. Vysoké ceny by ale mohly jako první donutit část průmyslu omezit výrobu.

Plyn může zdražit nad 100 eur za MWh

Krátkodobé evropské ceny plynu se nyní pohybují kolem 80 eur za MWh. Pokud bude zima běžná, mohou se držet poblíž současných hodnot. Při dlouhé a studené zimě je ale i reálné cenové pásmo kolem 100 až 130 eur za MWh. Při souběhu mrazů a dalšího omezení globálních dodávek LNG mohou krátkodobé ceny vystřelit ještě výše. „Nejpravděpodobnějším problémem není scénář, kdy českým domácnostem přestane téct plyn. Mnohem reálnější je, že plyn bude k dispozici, ale bude velmi drahý. Cena nad 100 eur za MWh by už znamenala velký problém pro energeticky náročný průmysl a postupně také pro domácnosti,“ upozorňuje Pacovský.

Evropa má přitom dostatečnou technickou kapacitu LNG terminálů. V srpnu byla využita jen přibližně třetina jejich souhrnné kapacity. Volný terminál ale ještě neznamená dostupný plyn.

„Terminál bez LNG je jen infrastruktura na pobřeží. Evropa musí o dodávky soutěžit s Asií a dalšími odběrateli. Pokud bude současně chladno v Evropě i v Asii, rozhodne cena,“ říká Pacovský.

Problémem je i samotné skladování

Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že v Evropě je ekonomicky ohrožena skladovací kapacita nejméně 9 miliard metrů krychlových plynu. Některé zásobníky mají problém s rentabilitou, přestože jsou důležité pro energetickou bezpečnost. V Německu navíc bylo na začátku září rezervováno přibližně 83 % skladovací kapacity, skutečně naplněno však bylo jen kolem 53 %. „Rezervovaná kapacita není totéž jako fyzicky uložený plyn. To je důležitý rozdíl, který se v debatě o připravenosti na zimu často ztrácí,“ říká Pacovský.

Domácnosti pocítí drahý plyn se zpožděním

Růst velkoobchodních cen se do účtů domácností nepřenáší okamžitě. Rozhodující bude, kdy dodavatelé plyn nakoupili a kdy zákazníkům končí fixace. Při spotřebě 15 MWh ročně znamená každé zvýšení ceny o 100 Kč za MWh bez DPH přibližně 1800 Kč ročně navíc, pokud se celá změna promítne do ceny komodity. Krutá zima navíc domácnosti zasáhne dvakrát. Zvýší cenu plynu a zároveň jeho spotřebu. „Nejhorší kombinací je dlouhá zima a současně končící levná fixace. Domácnosti, které budou uzavírat nový kontrakt, by měly počítat i se scénářem, kdy jejich roční účet vzroste o desítky procent,“ dodává Pacovský.

Dražší plyn by se zároveň promítl do průmyslu, výroby hnojiv, tepla a částečně také elektřiny. „Energetická krize nemusí začít tím, že někdo zavře kohoutek. Může začít tím, že energie zdraží natolik, že se část evropské výroby přestane ekonomicky vyplácet,“ uzavírá Martin Pacovský.

Dopad vysokých cen plynu se u jednotlivých energetických zdrojů výrazně liší podle jejich obchodního modelu a míry regulace. V regulovaném teplárenství se při stanovování a úpravách tarifů zohledňují oprávněné náklady provozovatele, včetně vývoje cen paliv, takže prudké zdražení plynu se nemusí do ekonomiky zdroje promítnout stejným způsobem jako u čistě tržního provozu. „Regulace má chránit zákazníka před nepřiměřenými cenami, ale zároveň musí umožnit provozovateli dlouhodobě a bezpečně dodávat teplo. Pokud se zásadně změní vstupní náklady, existuje mechanismus, jak tuto změnu promítnout do tarifu, což vytváří předvídatelnější prostředí i pro provozovatele a investory,“ zakončuje  Martin Pacovský. (30.9.2026)