Evropská data ukazují nový problém bydlení: domácnosti nezvládají letní přehřívání

Česko prodělalo tropické dny s teplotami blížícími se 40 °C. Podle Sdružení EPS ČR nejde o výjimečnou epizodu, ale o trend, na který budou muset reagovat také české budovy. Zatímco dosud se renovace soustředily především na úspory energie v zimě, stále důležitější bude také ochrana před letním přehříváním. Evropská data ukazují, že už dnes nedokáže 26 % domácností udržet v létě své bydlení na komfortní teplotě.

Rok 2024 byl podle Českého hydrometeorologického ústavu nejteplejším dosud zaznamenaným rokem na území Česka. Průměrná roční teplota dosáhla 10,3 °C, tedy o 2,0 °C více než činí průměr z let 1991–2020. Rostoucí teploty tak mění požadavky na navrhování i renovace budov.

Ochladit domov je pro miliony lidí problém

Evropská data ukazují, že schopnost udržet doma v létě přijatelnou teplotu se stává sociálním i zdravotním tématem. Komfortní teplotu během léta nedokáže udržet 26 % evropských domácností, u domácností s nejnižšími příjmy je to téměř 35 %. Problém se přitom netýká jen jižní Evropy, ale stále častěji také zemí, kde budovy historicky vznikaly hlavně s ohledem na zimní provoz.

„Ještě před několika lety se debata o zateplování soustředila hlavně na úspory energie v zimě. Dnes ale vidíme, že stejně důležité je zabránit tomu, aby se budovy v létě přehřívaly. Pokud se dům přes den rozpálí a teplo zůstává ve stěnách i v noci, lidé si od vysokých teplot neodpočinou ani doma,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Česká zkušenost potvrzuje evropský trend

Že nejde jen o teoretický problém, ukázal už český průzkum z roku 2024, na kterém se podílelo i Sdružení EPS ČR. Více než třetina lidí ve vlastnickém bydlení uvedla, že není během léta spokojena s teplotou ve svém domově, a pro 16 % jsou letní teploty v interiéru po významnou část léta za hranicí snesitelnosti. V nezateplených panelových domech si na přehřívání stěžoval téměř každý druhý obyvatel, zatímco v zateplených přibližně každý třetí.

Řešením je prevence

Podle Sdružení EPS ČR je základem ochrany před přehříváním kvalitní obálka budovy: zateplení fasády a střechy, výměna nevyhovujících výplní, účinné venkovní stínění oken a správné větrání. Zateplení si lidé stále často spojují hlavně se zimou, v létě ale funguje opačně – omezuje pronikání tepla do interiéru a pomáhá udržet vnitřní prostředí stabilnější.

„Klimatizace řeší až následek, tedy už přehřátý interiér. Zateplení naopak pomáhá tomu, aby se dům tak rychle nerozpálil. Nejlepších výsledků dosahuje kombinace kvalitní tepelné izolace, venkovního stínění a správného větrání. U domů, které čeká rekonstrukce, by dnes měla být ochrana před letním přehříváním stejně důležitým tématem jako úspory za vytápění,“ doplňuje Zemene.

Poptávka po ochlazení budov poroste

Evropská data zároveň ukazují, že poptávka po chlazení bude v příštích letech dále růst. Potenciální poptávka po chlazení v Evropské unii dosáhla v roce 2024 hodnoty 140 TWh, přičemž 22 % této potřeby zůstalo neuspokojeno. Podle Sdružení EPS ČR je proto klíčové snižovat samotnou potřebu chlazení – tedy navrhovat a renovovat budovy tak, aby se v létě zbytečně nepřehřívaly.

„Každá další vlna veder bude ukazovat, v jakém stavu české domy skutečně jsou. Kdo dnes rekonstruuje, neměl by se ptát jen na to, kolik ušetří v zimě, ale také jak se mu bude doma žít v červenci a srpnu. Dobře navržené zateplení v kombinaci s účinným venkovním stíněním bude s pokračujícím oteplováním jedním z nejdůležitějších opatření pro kvalitní bydlení,“ uzavírá Zemene. (1.7.2026)