Evropská transportní logistika se v posledních třech dekádách zásadně proměnila. Roste počet kamionů i objem přepravy a nákladní doprava dnes tvoří až 5 % evropského HDP. Silnice v Evropě dnes nesou výrazně větší zátěž než před třiceti lety. Roste počet vozidel, hustota dopravy i objem zboží, které se po nich přesouvá. Celkově se po silnicích Evropské unie pohybuje více než 36 milionů kamionů a nákladních vozidel. A právě v tomto dynamickém prostředí už třicet let působí společnost Eurowag, která firmám pomáhá zvládat rostoucí nároky na efektivitu, digitalizaci i udržitelnost dopravy.
Kamiony převezou ročně více než 13 miliard tun zboží
Silniční nákladní doprava zůstává podle dat Eurostatu dlouhodobě páteří evropské ekonomiky. Objem přepravy i přepravní výkon jsou stabilní a koncentrují se zejména v Polsku, Německu a Itálii. Státy střední a východní Evropy, včetně Česka, přitom hrají klíčovou roli tranzitních a výrobních uzlů. Celkový objem silniční nákladní dopravy v EU dlouhodobě roste, průměrně o necelé jedno procento ročně. Každý rok převezou kamiony více než 13,1 miliardy tun zboží a jejich přepravní výkon v roce 2024 dosahoval zhruba 1 900 miliard tunokilometrů. Přibližně dvě třetiny přepravy tvoří vnitrostátní doprava, čtvrtinu pak mezistátní.
EU má průměrně 85 užitkových vozidel na tisíc obyvatel
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné. Nejvyšší hustotu užitkových vozidel má Kypr, zhruba 135 vozů na tisíc obyvatel, zatímco například Litva jich má pouze 52. Průměr Evropské unie se pohybuje kolem 85 vozidel na tisíc obyvatel a Česká republika dosahuje přibližně 73. V České republice roste mezinárodní přeprava tempem přes 10 % ročně, zatímco vnitrostátní doprava víceméně stagnuje. Poměr mezi nimi se tak liší od evropského průměru, přestože vnitrostátní přeprava v jiných zemích stále tvoří většinu.
Až 21 % nevytížených kamionů
Rostoucí množství přepravy zvyšuje tlak na koordinaci, plánování i efektivitu. Podle dat společnosti Eurowag až 21 % kamionů na evropských silnicích jezdí nevytížených, což ročně představuje stovky milionů tun zbytečných emisí CO₂ zatěžujících ekonomiku i životní prostředí. To ukazuje výrazný prostor pro zvyšování efektivity a rostoucí význam digitalizace, chytrého řízení flotil a integrovaných logistických služeb. Tyto trendy zásadně formují podobu moderní mobility a stojí i za vývojem služeb společnosti Eurowag.
Nejstarší kamiony jezdí v Řecku
Průměrné stáří kamionů v EU je dnes přibližně 14 let. Nejstarší flotilu má Řecko, kde průměrný věk přesahuje 22 let, zatímco nejnovější vozidla jezdí v Rakousku a Lucembursku. Česká republika patří spíše k zemím se staršími vozidly, průměr se pohybuje kolem 19 let. Z hlediska pohonu zůstává situace stabilní – přibližně 96 % kamionů v Evropě jezdí na diesel, zatímco elektrická vozidla tvoří zatím jen zlomek, přibližně 0,3 %.
Délka dálnic se za třicet let v Evropě zdvojnásobila
Na rostoucí nápor kamionové dopravy reaguje i infrastruktura. Délka dálnic v EU vzrostla z 42 207 kilometrů v roce 1990 na dnešních přibližně 86 000 kilometrů. Analýza European Road Safety Observatory ukazuje, že dálnice patří k nejbezpečnějším typům silniční infrastruktury v Evropě. Díky odděleným směrům, omezenému přístupu a mimoúrovňovým křižovatkám mají nižší nehodovost než běžné silnice. Přesto přetrvávají specifická rizika spojená zejména s vysokými rychlostmi, nesprávným využíváním odstavných pruhů nebo jízdou v protisměru.
Další zvyšování bezpečnosti stojí především na kvalitní infrastruktuře a jejím řízení. Zavádění dynamických rychlostních limitů, modernizace dopravních uzlů nebo lepší řízení provozu může snížit nehodovost o jednotky až desítky procent. To podtrhuje rostoucí význam chytrých, datově řízených řešení v dopravě a logistice.
Roste počet zpoplatněných dálnic
Současně se výrazně rozšířilo i zpoplatnění silnic. Na přelomu tisíciletí se rozsah zpoplatněných dálnic pohyboval kolem desítek tisíc kilometrů, dnes jde o více než 80 000 kilometrů. Studie vypracovaná PwC pro Asecap (evropskou profesní asociaci provozovatelů zpoplatněných silničních infrastruktur) ukazuje, že dálniční síť je klíčová pro fungování jednotného trhu, zároveň však stojí před zásadní investiční výzvou. V následujících letech budou nutné rozsáhlé investice do modernizace, digitalizace, bezpečnosti a dekarbonizace, aby infrastruktura obstála v kontextu klimatických cílů i rostoucích nároků na mobilitu. Tyto investice mají významný multiplikační efekt – podporují konektivitu, regionální rozvoj i konkurenceschopnost Evropy. Studie zároveň zdůrazňuje klíčovou roli mýtných a uživatelských modelů financování jako stabilního a efektivního nástroje pro dlouhodobě udržitelný rozvoj dopravní infrastruktury bez nadměrného zatížení veřejných rozpočtů.
