CzechIndustry > Evropská komise chce přesunout snižování části emisí mimo své území. Podle odborníků se to nevyplatí ekonomicky ani politicky
Evropská komise chce přesunout snižování části emisí mimo své území. Podle odborníků se to nevyplatí ekonomicky ani politicky
Evropská komise by měla v nejbližších dnech zveřejnit návrh klimatických cílů do roku 2040. Nová pravidla mají umožnit, aby se do unijního snižování emisí v dalších letech započítávaly i projekty mimo evropské území. Před tím ale varují experti*ky i představitelé*ky byznysu či občanského sektoru. Takzvané mezinárodní kredity by zbytečně zpomalily dekarbonizaci v EU a navíc by vedly k přesměrování investic mimo evropskou ekonomiku. Státy jako Česko naopak potřebují investice posílit a urychlit.
Evropská komise dříve ohlásila, že chce pro rok 2040 navrhnout snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Takové tempo odpovídá vědecky podložené hranici, která ještě umožňuje dostát závazku klimatické neutrality v roce 2050. Ta přitom vyplývá z požadavků evropské legislativy i mezinárodního práva.
Nyní se ale zdá, že reálné snížení emisí má být nižší. Komise totiž sice stále pracuje s číslem 90 %, chce do něj ale započítat i projekty, které se realizují ve třetích zemích. V praxi by to znamenalo, že evropské státy poskytnou investiční prostředky, ale samotné opatření snižující emise – jako je výstavba obnovitelných zdrojů, omezení plýtvání energií nebo modernizace distribuční sítě – proběhne mimo EU. To podle řady odborníků povede ke zpomalení unijní klimatické politiky a také k oslabení evropské vyjednávací pozice v globálních otázkách.
Na 140 organizací a expertů*ek proto veřejně vyzvalo Evropskou komisi, aby od mezinárodních kreditů ustoupila. „Evropská unie má prostředky i odpovědnost a povinnost dosáhnout svých klimatických cílů skrze opatření uvnitř unijní ekonomiky,” uvedla k tomu Chiara Martinelli, ředitelka mezinárodní sítě nevládnních organizací Climate Action Network Europe. „Outsourcing snižování emisí oslabí evropskou ekonomiku, důvěryhodnost klimatických politik i doposud silné diplomatické postavení.”
Započítávání emisí z třetích zemí také nemusí být vůbec výhodné pro chudší evropské státy, kde se dekarbonizace teprve rozbíhá. Budou totiž muset o kvalitní investice soutěžit s velkým počtem dalších států, kde navíc celá realizace může z řady důvodů vyjít levněji. „Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech. Česko se bude muset více snažit, aby potřebné prostředky do modernizace energetiky přitáhlo, přitom by naopak potřebovalo stabilní výhled a akceleraci investiční aktivity,” říká Heda Čepelová, analytička Centra pro dopravu a energetiku.
Proti zahrnutí mezinárodních kreditů do unijních emisí se postavili také experti*ky z evropské vědecké klimatické rady. Právě oni dřív doporučili, aby nový unijní cíl pro rok 2040 směřoval ke snížení emisí alespoň o 90 %, nyní ale upozorňují, že jejich modely počítaly pouze s opatřeními v unijní ekonomice. Aby bylo tempo dekarbonizace v souladu s mezinárodními závazky, musely by být klimatické cíle s využitím mezinárodních kreditů celkově ještě vyšší.
Evropská komise má povinnost navrhnout nové klimatické cíle pro další dekádu na základě platného evropského klimatického zákona. Jsou také úzce provázané s aktualizací mezinárodních klimatických závazků (NDCs) podle Pařížské dohody. O těch bude jednat globální klimatický summit COP 30 na podzim v brazilském Belému. EK by měla podle aktuálních informací cíle 2040 zveřejnit 2.7. (1.7.2025)