Evropské mýto v roce 2026? Zahrnutí poplatku za CO₂ může dopravcům komplikovat cenotvorbu

Rok 2026 přinese v evropském systému mýtného výraznější zohlednění dopadů dopravy na životní prostředí. Rámec pro tyto změny dává revidovaná eurovinětová směrnice, kterou členské státy postupně promítají do svých mýtných a uživatelských poplatků. V praxi to pro české dopravce znamená vyšší tlak na přesnější cenotvorbu, zejména u mezinárodních přeprav, kde se pravidla mění stát od státu.

V Česku dojde od 1. ledna 2026 k navýšení mýtného za využívání dálnic a silnic I. třídy. Celkový výběr se zvýší o 2,5 %, přičemž 1 % představuje nárůst základní sazby mýta pro nákladní vozidla. Zbývající část navýšení připadá na úpravu složky CO₂ u poplatků za užívání silnic I. třídy, která se dotkne nákladních vozidel i autobusů.

Podle sdružení dopravců ČESMAD se zvýšení nevyhnutelně promítne do cen přepravy. „Po dvojím zvýšení mýtných sazeb v loňském roce nemůže nikdo čekat, že by dopravci pracující s maržemi v řádu nižších jednotek procent mohli tuto zvýšenou daň zaplatit ze svých vnitřních zdrojů. Rostoucí cena mýtného tak může mít jediný následek, kterým je zvýšení cen dopravních služeb,“ uvedl mluvčí sdružení Martin Felix.

Zvýšení vláda oznámila dříve

Alespoň mírné ulehčení dopravcům přineslo, že se o zvýšení mýtného letos dozvěděli s půlročním předstihem, právě proto, aby změnu stihli projednat se svými zákazníky. „Pro nás jde o klíčový moment, protože mýto se do výsledné ceny přepravy propisuje rychle a obchodně citlivě. Uvítali jsme, že jsme měli prostor změnu cenové hladiny komunikovat zákazníkům v předstihu. Pomáhá to zachovat dobré vztahy v logistickém řetězci,“ komentoval Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti-RSC.

Čeští dopravci mají dosud v paměti skokové navýšení mýtného z minulého roku. „Do mýtného v ČR se začlenila také složka za CO₂, čímž došlo k navýšení mýtného o cca 40 procent. Předtím se to stejné událo v Německu,“ doplnil Ondřej Stöhr. Rostoucí náklady se vzhledem k nízké marži dopravců rychle propsaly do vyšších cen zboží. Podobný skok se však v letošním roce na evropském trhu neočekává.

Další státy zohlední CO₂

Nejviditelnější evropskou novinkou roku 2026 je, že stejně jako Česko v minulém roce, promítne řada dalších států od 25. března náklady na znečištění ovzduší do mýtného u těžkých vozidel.

V zemích, které tuto složku zatím nemají zavedenou plošně nebo ji mají nastavenou mírněji, to může znamenat reálné zdražení některých relací. Pro české dopravce to nebude novinka z hlediska principu, přesto ale může být dopad citelný zejména u mezinárodních jízd, kde se jednotlivé komponenty začnou více srovnávat napříč státy a výsledná cena trasy se změní.

Nizozemsko zavádí vlastní systém

Další viditelnou změnou je zavedení kilometrického mýta v Nizozemsku. Od 1. července 2026 budou dopravci platit mýto za ujeté kilometry, přičemž současně v Nizozemsku končí režim Euroviněty. Z hlediska praxe to znamená nejen možné zdražení pro trasy s vyšší kilometráží na nizozemském území, ale také potřebu připravit se na provozní detaily, jako je zapojení poskytovatele služby a používání palubní jednotky v systému výběru mýta.

Prodloužení podpory pro bezemisní vozidla

Specifickou kapitolou jsou bezemisní vozidla a očekávání kolem jejich zvýhodnění. Pravidla eurovinětové směrnice původně počítala s tím, že po 31. prosinci 2025 už nemají být úlevy pro těžká vozidla s nulovými emisemi neomezené. Nyní se však na půdě Evropského parlamentu řeší jejich prodloužení, za což se zasazuje i Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU).

Ta dlouhodobě upozorňuje, že tlak na ekologičtější vozidla se ale v běžném provozu střetává s ekonomickými a infrastrukturními limity. „Pro skutečně zelené vozové parky EU jsou nezbytná širší opatření, jako je reinvestování příjmů z mýtného CO₂ přímo do silniční dopravy, spíše než jejich rozptýlení mezi obecné rozpočty nebo přesun do jiných druhů dopravy, a rozšíření podpory na další osvědčené technologie dekarbonizace, jako jsou paliva neutrální z hlediska CO₂,“ komentovala ředitelka IRU pro EU Raluca Marian.

Podle českých dopravců je za současné situace přechod k bezemisním vozidlům naprosto nereálný. „Důvodem je vysoká pořizovací cena, vysoká hmotnost, špatná infrastruktura nabíjecích stanic i dlouhá nabíjecí doba,“ vyjmenoval Ondřej Stöhr.

Právě tento rozpor mezi regulatorním tlakem a reálnou připraveností trhu bude v roce 2026 jedním z hlavních témat, protože mýtné se stává jedním z nejsilnějších cenových signálů, ale ne všechny segmenty dopravy na něj dokážou reagovat stejným tempem. (22.12.2025)