Faktura může projít každou bezpečnostní kontrolou, a přesto být podvrh. Firmy musí řešit, zda je skutečně bezpečná k proplacení

Generativní umělá inteligence umí během vteřin vytvořit věrohodné faktury i žádosti o změnu bankovního účtu, které neobsahují žádný škodlivý kód. Antivirové programy, e-mailové filtry i běžné nástroje pro kontrolu PDF je proto vyhodnotí jako čisté a pustí je dál do schvalovacích procesů. Podle výzkumů se přitom až třetina českých firem už setkala s podvodnými požadavky na platby nebo změnu bankovních účtů. Na rizika upozorňuje česká společnost ComSource, která se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku, na základě analýzy společnosti OPSWAT.

„Dosud jsme se v bezpečnosti ptali, zda je soubor bezpečný k otevření. U podvodných faktur vytvořených umělou inteligencí je ale klíčová jiná otázka: zda je bezpečná k zaplacení. Falešná faktura neobsahuje malware, a proto ji klasické bezpečnostní nástroje nemají jak označit. Útočným prostředkem je samotný dokument,“ říká Michal Štusák, spolumajitel společnosti ComSource, která je jedním z nejzkušenějších implementátorů řešení OPSWAT v České republice.

Podle OPSWAT dnes umělá inteligence dokáže napodobit logo a vizuální identitu dodavatele, vytvořit uvěřitelné položky faktury i přizpůsobit formát konkrétní transakci, a to ve velkém měřítku. Dokumenty přicházejí stejnými cestami jako ty legitimní: e-mailovými přílohami, dodavatelskými portály nebo ručním nahráním do systémů ERP. Schvalující pracovník pak posuzuje obsah dokumentu, nikoli kontext odesílatele.

Stopy po generované podobě lze hledat v metadatech a struktuře souboru, ve vizuální konzistenci (písmo, mezery, artefakty loga) a v obsahu, kde nesedí součty, daňové výpočty nebo bankovní údaje oproti kmenovým datům dodavatele. Žádný signál sám o sobě není průkazný. Spolehlivý je až jejich souběh, který umožňuje dokument ohodnotit a podezřelé kusy předat k lidské kontrole.

„Proti této hrozbě nestačí jedna technologie. Firmy potřebují vrstvený přístup: kontrolu autenticity dokumentu už při vstupu do firmy, ověření dodavatele podle kmenových dat a objednávky a pravidla pro výjimky, zejména pro změnu bankovního spojení. Ta by se nikdy neměla schvalovat standardní cestou, ale například zpětným ověřením u známého kontaktu a dvojím schválením,“ dodává Michal Štusák.

Odborníci doporučují také třícestné párování faktury s objednávkou a potvrzením přijetí plnění a karanténu faktur bez odpovídající objednávky. Kontroly autenticity by se měly uplatnit všude, kde může falešný dokument spustit platbu: u příjmu faktur, v portálech pro registraci dodavatelů i ve formulářích pro změnu bankovních údajů.

OPSWAT na tuto výzvu reagoval rozšířením platformy MetaDefender o detekci autenticity obsahu. Podle vlastního testování výrobce dosáhla detekce obrázků generovaných AI přibližně 95% přesnosti na více než 1,1 milionu snímků a detekce textu překročila 90 %. Nejistý výsledek se předá k lidskému posouzení. ComSource nové technologie OPSWAT ověřuje ve vlastní testovací laboratoři.

„Hranice mezi kybernetickou bezpečností a ochranou před finančními podvody se stírá. Dříve šlo o to, zda soubor neobsahuje škodlivý kód, dnes musíme ověřovat i pravost jeho obsahu. Firmy by to měly ve svých procesech zohlednit dříve, než jim první falešná faktura projde do platby,“ uzavírá Michal Štusák. (9.11.2026)