Festival minipivovarů na Pražském hradě již po třinácté

V pátek 13. června a v sobotu 14. června proběhne již 13. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který pořádá Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP). Letos se Festivalu účastní 50 českých a moravských pivovarů a tři zahraniční pivovary. Koná se v Královské zahradě, konkrétně na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem. Minipivovarů v Česku pomalu přibývá – na konci roku 2024 jich bylo evidováno 520. Přestože meziroční trend mírného nárůstu celkového počtu minipivovarů zůstává stabilní, celková výroba meziročně klesla o více než 6 %. Co za tím stojí? Především změny ve složení trhu a nové spotřebitelské preference.

Růst a změna české pivní „krajiny“

Ačkoliv některé pivovary ukončily svou činnost, jiné vznikají a v celkovém součtu jich přibylo zhruba deset. Pokles objemu výroby ovlivnilo především přechod několika minipivovarů do vyšší kategorie (nad 10 tisíc hektolitrů) a také rostoucí podíl nealkoholických variant.

Nealko piva

Minipivovary přinášejí pestrost, nové přístupy a chutě – a teď se výrazně zaměřují i na oblast nealko piv. Tento trend je skutečně nový. Za poslední dva roky se počet minipivovarů vyrábějící nealko pivo téměř zdvojnásobil. Českomoravský svaz minipivovarů spolupracuje například s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na vývoji dalších druhů nealkoholických piv. Letos je to 50 let od chvíle, kdy tým odborníků sestavený z podnětu tehdejšího Generálního ředitelství pivovarů a sladoven vynalezl technologii, která dala základ masivnímu rozšíření nealko piv. Název nápoje odkazoval na fakt, že je vhodný i pro řidiče motorových vozidel. Jméno Pito vzniklo spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO. Pito vyrábí pivovar Samson v Českých Budějovicích dodnes. Podle definice nealkoholické pivo obsahuje maximálně 0,5 objemových % alkoholu.  Dnes jsou v Česku desítky značek a názvů nealkoholických piv. Za poslední dva roky se počet minipivovarů s nealkem v nabídce téměř zdvojnásobil.

Nízkostupňová piva

Roste také obliba tzv. nízkostupňových „speciálů“ – tedy piv, která nejsou ředěná, ale přímo vařená s nižší stupňovitostí. Sládci právě u těchto piv prokazují své řemeslo a obohacují tak pestrost naší pivní kultury. Ústup od silných, vícestupňových piv je tak jasně patrný.  „Je to naše odpověď na společenskou výzvu ohledně snížení konzumace alkoholu. Dokazuje to, že samoregulace a osvěta mohou být efektivnější než zákazová opatření,“ řekl Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Pivní trendy: přírodní, lokální, nealkoholické

I v zemi ležáku se chutě mění. Spotřebitelé stále častěji vyhledávají piva s ovocným či kořeněným profilem a výrazný růst zaznamenávají i nealkoholická a nízkoalkoholická piva – nejen kvůli řízení nebo zdraví, ale i jako plnohodnotná volba v horkých dnech. „Češi dnes chtějí piva, která chutnají skvěle, ale zároveň ladí s jejich životním stylem. Nealkoholická a nízkoalkoholická piva už nejsou kompromisem, ale standardní součástí nabídky. Právě tento segment vnímáme jako důležitý pro budoucnost,“ popisuje Michal Voldřich. Minipivovary se rovněž stále více obracejí k lokálním a kvalitním surovinám. „Sledujeme návrat ke spolupráci s regionálními sladovnami a chmelaři. Tím se nejen podporují místní producenti, ale zajišťuje se i jedinečný chuťový profil piva,“ dodává Michal Voldřich. Do popředí se podle něj dostává také udržitelnost – od snižování odpadu přes přirozeně energeticky úsporné technologie až po lokální využití pivovarského mláta.

Českomoravský svaz minipivovarů na mezinárodní scéně

 Českomoravský svaz minipivovarů je zároveň zakládajícím členem organizace Independent Brewers of Europe (IBE), která sdružuje malé nezávislé pivovary napříč Evropou. V současné době má 12 členů a zastupuje téměř 15 mil. hl ročního výstavu.

Mizející vesnické hospůdky

Negativním trendem současnosti je zánik malých podniků zejména na vesnicích a malých městech. Vytrácí se nám tak sociální, kulturní a společenský život na vesnicích. Mizí místa, kde si mohou lidé sednout a sousedsky se pobavit, a právě hospoda se nyní stává tím nejbezpečnějším místem, kde si můžeme koupit pivo a nehrozí zde riziko, že se alkohol dostane do ruky nezletilým. Minipivovary jsou tak často jediným místem v regionu, kde se koncentruje společenský život.

Česká pivní kultura

Významným milníkem českého pivovarství, kterého se po téměř čtyřech letech úsilí a intenzivní práce podařilo dosáhnout, je zápis české pivní kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tento krok je nejen historickým, kulturním a společenským vítězstvím, ale především důležitým nástrojem k ochraně, rozvoji a předávání jednoho z nejcennějších pokladů české kultury. Zápis se stal skutečností na přelomu roku a je výsledkem spolupráce pivovarníků, odborníků a dalších zapojených institucí. Česká republika se po Německu a Belgii stává teprve třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura je od roku 2016 zapsána na seznam UNESCO. Předloni byl Žatec a krajina žateckého chmele zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je nutnou podmínkou pro zápis na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).

XIII. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském Hradě

Tuto rozmanitost a bohatství české pivní kultury budou moci návštěvníci na vlastní chuťové buňky zažít na 13. ročníku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě. Oslava českého pivovarnického umění se uskuteční 13. a 14. června v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu a na návštěvníky čeká ochutnávka více než 100 druhů piv z 50 českých a moravských minipivovarů a tří hostujících pivovarů z Belgie. „Třináctý ročník letos připadá symbolicky na šťastný pátek třináctého – a pro minipivovary je ta třináctka opravdu šťastná. Když se totiž ohlédneme, jak se za těch třináct let proměnila česká pivní scéna, je to až neuvěřitelné. Počet minipivovarů se zpětinásobil, pevně se usadily v povědomí konzumentů a zcela změnily vnímání piva jako nápoje,“ hodnotí Jan Šuráň, ředitel festivalu. „Letos chceme kromě ochutnávky výborných piv ukázat i současné dění v pivovarnictví – přístup k surovinám, stylům nebo proměnu spotřebitelských očekávání.“ Festival, který tradičně pořádá Českomoravský svaz minipivovarů, nabízí široké veřejnosti, pivním fandům i odborníkům z oboru jedinečnou příležitost poznat rozmanitý svět malých pivovarů. Na místě budou osobně přítomni sládci a majitelé pivovarů, aby se s návštěvníky podělili o příběhy svých piv a podali detailní informace o jednotlivých produktech. Letošní ročník bude obohacen účastí belgických pivovarů, což bezpochyby zaručuje velký zážitek.

Neformální setkání, výjimečná atmosféra

Tento jedinečný svátek piva, nesoucí se v duchu chutí, tradice a přátelské atmosféry, se uskuteční v pátek 13. června (symbolicky od 13:13 do 20:00) a v sobotu 14. června (od 12:00 do 20:00). K ochutnání bude přes 100 druhů piva v celkem 33 pivních stylech. „Pro letošní ročník jsme připravili více piva než kdy dříve, takže si bude moci opravdu každý návštěvník užít širokou paletu chutí a vzorků,“ říká Jan Šuráň.

Vstupenky

Počet návštěvníků je limitován kapacitou místa a bezpečnostními požadavky Pražského hradu. Vstupenek je na každý den připraveno 1200, jsou v prodeji online https://www.smsticket.cz/vstupenky/46004-festival-minipivovaru-na-prazskem-hrade-strelecka-cesta-praha a omezené množství bude dostupné i na místě. V ceně je degustační sklenice, katalog pivovarů a neomezená degustace. Festival si dlouhodobě udržuje svou jedinečnou atmosféru: žádné masy lidí, žádný hluk, žádné komerční atrakce. Jen pivo, příroda a možnost mluvit přímo s těmi, kdo pivo vaří. „Chceme, aby si lidé s pivem mohli povídat. Aby poznali příběh pivovaru, konkrétního sládka, chuť regionu,“ uzavírá Jan Šuráň.

Seznam pivovarů:
Břevnovský klášterní pivovar, Pivovarský dvůr Zvíkov, Městský pivovar Domažlice
Minipivovar Welzl, Zámecký pivovar Pikard ,  Minipivovar U Medvídků, Pivovar Uhříněves, Pivovar Červený Vlk, Pivovar Obora, Šumavský pivovar Vimperk, Vinohradský pivovar, Pivovar Potmehúd, Karlovský pivovar, Purkmistr, Pivovar Permon, Joes Garage Brewery, Pivovar Hrádek, Bad Flash Beers, Pivovar Hostomice,Pivovar Podlesí, Pivovar Neratov, Pivovar Beránek, Pivovar Holendr,Pivovar Hradecký Klenot, Pivovar VŠCHT Praha, Pivovar Maxmilián, Pivovarský dům Poupě, Rožnovský pivovar, Soběslavský pivovar, Pivovar Kladno Kročehlavy, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Faltus, Pivovar Kocour, Pivovar Volt,
Pivovar Matuška, Klášterní pivovar Želiv, Pivovar Řevnice, Chmelařský institut, Knížecí pivovar Plasy, Pivovar Tišnov, Pivovar Malenovice, Únětickýpivovar, Topolskýpivovar, Zmolský pivovar, Pivovar Bukovar, Pivovar Cobolis, Pivovar Tvarg, Pivovar FUZE, Podřipský minipivovar,Kbelský pivovar, Pivovar Tahoun, Belgie 3 pivovary
Zajímavosti a čísla o pivě

 Českomoravský svaz minipivovarů, má po valné hromadě, která proběhla 21. března letošního roku, 133 členů a 23 přispívajících členů Výstav minipivovarů v loňském roce byl  téměř 500 tis. hl, což je 2,5% celkové výroby piva.

Celkový výstav českého piva v roce 2024 byl 20,85 milionů hektolitrů, což je o 848 tis, hl více než v r. 2023. Z toho se 14,9 milionů hektolitrů spotřebovalo v ČR, zbytek 5956 tis. hl připadl na export. Největší exportní trhy: Slovensko, Německo, Polsko. Průměrná spotřeba na obyvatele, v porovnání s rokem 2023 se snížila o 2 l na 126 litrů, přitom před 15 lety byla 165 l/osobu. Podle statistik Češi nadále preferují tradiční ležáky se stupňovitostí 11 a 12 procenta (58,3 %), výčepní (36,9 %). Podíl spotřeby dle obalů: lahve 39 %, Sudy 28 %, plechovky 23 %, plast 7 %, čepované 3 %.

Jaromír Hampl                           

Zdroj a foto: ČMSMP, J. Hampl (8.6.2025)