U příležitosti 160. výročí zprovoznění místního vlakového nádraží uspořádalo Městské kulturní středisko, ve spolupráci s Muzejní úzkorozchodnou dráhou Kateřina v Městském muzeu Františkovy Lázně jedinečnou výstavu s názvem „Františkovy Lázně – na kolejích 160 let“.
 první .jpg)
Návštěvníci si mohou přijít zavzpomínat na staré časy na železnici. „Uvidí nejen výrobní štítky z vagonů a lokomotiv, starý telegraf, skříň na jízdenky, kompostér, šlapací dresinu, uniformy, modely vláčků a nádraží, ale i spoustu jiných předmětů týkajících se železnice. V expozici jsou infopanely, kde lidé uvidí historické jízdní řády, historické fotografie a informace o historii františkolázeňského nádraží,“ vysvětluje Kateřina Doubravová z Městského muzea. Kompostér není nádoba na bioodpad, ale kompostér na jízdenky je starožitné pákové mechanické zařízení, které v minulosti používala železnice (ČSD) k mechanickému značení jízdenek. Těžká litinová základna a pružné rameno s nastavitelným číselníkem označovaly jízdenky ze silného kartonu. V replice železniční kanceláře, kde se vydávaly jízdenky si mohou návštěvníci označit jízdenku starým kompostérem. „Exkluzivním exponátem je model ašského nádraží, jehož autorem je Bohuslav Karban. Jedná se o unikátní model budovy, která dnes už neexistuje, protože stavba byla zbourána a nahrazena budovou novou. Model byl velmi propracovaný, do posledního detailu,“ dodala Kateřina Doubravová. V rámci výstavy se seznámí příchozí s historií františkolázeňského nádraží.
.jpg)
Historie nádraží v datech
Na podzim 1864 se začalo stavět ve Františkových Lázních nádraží. Autorem návrhu nádraží byl německý architekt Friedrich Bürklein. Stavba byla dokončena koncem října 1865.
Ve dnech 18. a 19. června 1866 dorazilo do Hofu pruské vojsko; všechny saské a bavorské lokomotivy sem byly spolu s dalším železničním vybavením přivezeny a poté odvezeny do Chebu; bylo napočítáno 160 lokomotiv a byla to nádherná podívaná. Dne 24. června byla zastavena veškerá železniční doprava a železnice z Hofu do Chebu se stala neprůjezdnou. Většina lázeňských hostů včetně arcivévody Stefana opustila Františkovy Lázně. Teprve 6. srpna, po dosažení dohody o mírových bodech, byly telegraf a pošta opět v provozu. Roku 1869 byl železniční inspektorát ve Františkových Lázních převeden do Saska a všichni železniční zaměstnanci byli zaměstnáni u saské vlády. V září 1870 byla otevřena Buštěhradská dráha z Chebu do Karlových Varů, na které denně jezdil 2x osobní vlak. Roku 1871 byla zprovozněna železniční trať z Tršnice do Františkových Lázní, která okamžitě spojila Karlovy Vary s Františkovými Lázněmi v přímém železničním provozu.
Na základě rozhodnutí byla 1. března 1918 železniční stanice Františkovy Lázně, která byla 27 let pod saskou správou, převedena pod bavorskou správu. Na místo vrchního správce byl jmenován bavorský zřízenec. V roce 1920 byla správa železniční stanice převedena pod nově vzniklé Deutsche Reichsbahn, které sdružovaly všechny německé dráhy do jedné. Stavební práce na nádraží ve Františkových Lázních proběhly v roce 1929.
Po dlouhém úsilí Říšská dráha v roce 1930 přistoupila na zavedení přímého vlaku D Cheb – Kolín nad Rýnem. Cesta z Kolína nad Rýnem do Chebu trvala téměř 13 hodin (oproti dřívějším 24 hodinám), což představuje nejkratší vlakové spojení mezi Porýním – Franky – Chebskem a letovisky západního světa.
V červnu 1932 byly na nádraží otevřeny československé a německé celní úřady, které odbavují zavazadla lázeňských hostů.
60. léta 20. stol. V čekací hale vznikla trojdílná vitráž na téma lázeňství, kterou v letech 1964 až 1965 vytvořil František Sembdner.
80. léta 20. stol. Nahrazena původní okna a také litinová konstrukce zastřešení prvního nástupiště.
Další spoje: Františkovy Lázně – Bad Brambach Provoz na trati byl zahájen v roce 1865. V roce 1880 byla trať zdvojkolejněna. Úsek Františkovy Lázně – Vojtanov je od roku 1983 elektrizován. Cheb – Františkovy Lázně – Vojtanov – Plavno a Cheb – Aš rovněž z roku 1865.
.jpg)
Období 2. světové války Před válkou Češi a Němci spolu vycházeli až do nešťastného roku 1938, kdy nás naši západní spojenci bez boje vydali Hitlerovi. Karel Hnízdil vedoucí osobní pokladny ČSD o tom zapsal: „30. září 1938 odchází poslední čeští zaměstnanci ČSD, tehdy zde bylo deset německých zaměstnanců. 18.září byl na kostelní věži některým Němcem vztyčen prapor s hákovým křížem. Zástupy německého obyvatelstva nadšeně pozdravovaly toto vztyčení. Naše policie byla bezradná. Prapor tam byl celý den, teprve v noci byl členem policie sejmut. Dne 22. září jsem byl ve spojení s policií a poštovním úřadem. Měli jsme domluveno, že v případě nebezpečí se Češi soustředí na poště, kde jsme měli k dispozici nějaké zbraně. Ve škole jsme poslouchali s českým učitelem zprávy a dozvěděli jsme se, že vláda souhlasí s odevzdáním pohraničí Němcům. Přiběhl pro nás poštovní zaměstnanec, abychom se ihned dostavili na poštu, protože od Hazlova se blíží ordneři. Když jsme dorazili k poště byla již obsazena Němci, kteří nás prohledali a zavřeli do jedné místnosti. Večer pak čeští poštovní zaměstnanci odjeli do vnitrozemí. Druhý den všude vlály prapory s hákovým křížem. Ve Františkových Lázních jsme zbyli poslední tři Češi“, zapsal Karel Hnízdil, vedoucí osobní pokladny ČSD. 30. září jsme odjeli do vnitrozemí. První válečná léta 1938-1944 procházela poměrně klidně. Jezdilo až 130 vlaků denně. Poměry se změnily s přiblížením fronty, která v březnu 1945 dosáhla Aše.V dubnu spojenečtí letci bombardovali železničtí stanici. 25.4.1954 projelo bez odporu americké vojsko Františkovými Lázněmi, všude vlály bílé prapory. Pro obsazeni místa přednosty zdejšího nádraží byl určen dosavadní hlavní výpravčí z Českých Budějovic vrchní adjunktant Josef Rybák. Dne 13.7.1945 byla stanice Františkovy Lázně převzata do správy ČSD.
.jpg)
„Těšíme se všichni na den, až budeme moci adjunkt ant české pohraničí je skutečně české a stanice Františkovy Lázně prvně v dějinách ryze českou stanicí. Jest si pouze přáti, aby do pohraničí přicházeli zaměstnanci čestní, kteří nehledají osobní prospěch, což se v mnoha případech neděje. Dne 6.9.1945 odešel poslední německý zaměstnanec ze stanice Františkovy Lázně. Dlužno podotknout, že naše zkušenosti s německými zaměstnanci byly dobré, přesto datum 6.září zaznamenávám s radostí. Tímto dnem se stala stanice Františkovy Lázně opravdu poprvé v dějinách stanicí ryze českou,“ zapsal Josef Rybák. Po skončení výstavy bude v muzeu vánoční výstava. Na příští rok chystají výstavu: Jak se cestovalo za císaře pána. „Budou k vidění cestovní doklady, staré pasy, modely lodí ve sklenicích. Autor výstavy pro nás vyrábí model synagogy. Synagoga byla postavena v roce 1875 v maurském stylu podle plánů architekta Gustava Wiedermanna. Během křišťálové noci 9. listopadu 1938 ji němečtí nacisté vypálili, dnes je tam zelená plocha,“ řekla Kateřina Doubravová. Nádraží se nyní rekonstruuje, mělo by být hotové do konce roku.
.jpg)
Jaromír Hampl
Zdroj a foto: Muzeum Františkovy Lázně, J. Hampl (16.11.2025)