Galvanokautstika

I zběžným pohledem na různé druhy elektrického světla přesvědčujeme se, že elektrický proud za vhodných poměrů uhlí a kovy snadno a rychle rozžhavuje. Galvanokaustikou zove se tedy zužitkování těchto tepelných účinků elektřiny k účelům lékařským.

Přístroje, jejichž rozžhavenými násadci se operuje, nazývají se galvanokautery. Tvary násadců přizpůsobeny jsou nahodilé potřebě. Někdy násadec představuje celý nožík, a operateur jím skutečně také jak ostrým nožíkem ocelovým tkáň zdravou od nezdravé odděluje. Jindy jenom malá drátěná klička, do níž byl před tím za studena lékař vyčnívající nádorek zachytil, se rozžhavuje. V dutině ústní a hrtanové např. jenom malou destičkou povrchní vřídky, vyrůstky a zduřeniny rychle se spalují, místo aby se kyselinami zdlouhavě vyleptávaly.

Galvanokaustické operování výhodno jest ve všech těch případech, při nichž záleží na tom, zabrániti mnohému, ale drobnému krvácení. Plochy žhavým galvanoukauterem řezané pokrývají se totiž okamžitě příškvarem, který bezpečně zavírá otevřené cévy. Připálením řezných i nahodile vzniklých ran provádí se také jejich vydatná desinfekce. Proto galvanokauteru podobně jako Paquelinova thermokauteru, užívá se při operacích v dutině břišní. Operace do červena rozžhavenou jehlou nazývá se ignipunkturou.