Generace Z mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný

Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou.

V České republice tato změna probíhá ještě výrazněji. Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii a zároveň velmi vysokou zaměstnanost lidí středního a vyššího věku. Podle dat Českého statistického úřadu i Ministerstva práce a sociálních věcí je věková struktura zaměstnaných posunutá směrem k vyšším věkovým kategoriím: největší skupiny zaměstnaných tvoří lidé mezi 45–54 a 55–64 lety, tedy pracovníci, kteří dnes nesou hlavní díl odbornosti, zkušeností i zodpovědnosti. Stejný trend vyplývá i z pravidelných Analýz trhu práce MPSV, podle nichž střední a starší generace představují většinu všech ekonomicky aktivních osob a nejvyšší koncentrace pracovníků je mezi 45 a 59 lety. V českém průmyslu a energetice je průměrný věk pracovníků dlouhodobě vyšší než průměr celé ekonomiky, což potvrzují jak státní instituce, tak oborové svazy a firmy.

Tento vývoj má zásadní dopad zejména na průmysl, technické profese a energetiku. V těchto odvětvích je průměrný věk pracovníků dlouhodobě vyšší než průměr celé ekonomiky a současně je zde největší závislost na specializovaném know-how. Zástupci průmyslových svazů a firem v posledních letech opakovaně upozorňují na to, že technické obory stárnou, odchází velká část pracovníků s unikátními zkušenostmi a přichází jen omezený počet mladých techniků.

„Česká ekonomika stojí na průmyslu, který tvoří přibližně třetinu HDP a zaměstnává zhruba 1,3 až 1,4 milionu lidí. Bez kvalifikovaných pracovníků ale průmysl nemůže růst, inovovat ani zvyšovat přidanou hodnotu. Pokud nezajistíme generační obměnu v technických a řemeslných profesích, hrozí nám nejen zpomalení rozvoje a ztráta konkurenceschopnosti, ale i snížení soběstačnosti, větší závislost na dovozech pracovní migrace. Zdroj pracovní síly ze zahraničí sice může být částečným řešením, ale nenahradí systematickou práci s mladou generací,” říká Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a expert na trh práce.

Trh práce dlouhodobě volá po obnovení prestiže technických profesí a řemesel, jejich moderní prezentaci mladé generaci, ale hlavně po propojení školství s reálnými potřebami firem. „Musíme dbát na rozvoj kombinace tvrdých technických znalostí a měkkých kognitivních schopností. A právě proto Svaz průmyslu a dopravy realizuje pro žáky základních škol projekty jako Akademie techniky a řemesel nebo Živá knihovna povolání, které mají za cíl probudit zájem, ukázat smysl a dát mladým reálnou představu o budoucnosti v technických oborech. Jen tímto způsobem můžeme mládež inspirovat, aby si vybrala profesní cestu, která má stále budoucnost a kterou český průmysl nutně potřebuje,“ dodává Wojnar.

Změna hodnot a očekávání

Nastupující generace Z přichází na trh práce s výrazně odlišnými očekáváními. Podle Deloitte tato generace klade velký důraz na firemní kulturu, udržitelnost, etiku a celkový společenský dopad zaměstnavatele, což se stává stejně důležitým faktorem jako samotná náplň práce. McKinsey zároveň potvrzuje, že Gen Z hledá smysluplnou práci, jasné možnosti profesního růstu a flexibilní pracovní prostředí. Právě tyto hodnoty určují, zda mladí lidé o zaměstnavateli vůbec uvažují a zda jsou ochotni ve firmě dlouhodobě zůstat.

Energetika a průmysl tak čelí dvojí výzvě. Na jedné straně se potýkají s odchodem zkušených pracovníků a s trvalým nedostatkem technických profesí. Na straně druhé musí nabídnout modernější, flexibilnější a hodnotově orientované prostředí, které dokáže oslovit mladou generaci. Paradoxně právě technologická transformace, digitalizace výroby, práce s daty či automatizace mohou být pro Gen Z velmi atraktivní, pokud firmy dokážou tyto příležitosti srozumitelně a transparentně komunikovat.

Podle Pavly Rosové, HR ředitelky Hitachi Energy Česká republika, je právě schopnost propojit znalosti a zkušenosti seniornějších kolegů s očekáváními nově nastupující generace Z rozhodující pro budoucí konkurenceschopnost: „V energetice dnes stojíme na zkušenostech starších ročníků, které mají nenahraditelné know-how. Zároveň ale vidíme, že Generace Z přichází s úplně jiným pohledem na práci. Chce flexibilitu, work-life balanc, příležitost růst a hlavně vidět smysl ve své práci. Zcela klíčová je pro ni práce s novými techonologiemi. Z každé generace se snažíme získat to nejlepší - mísí se u nás zkušenosti a loajalita s inovativním přístupem a novými technologiemi a to je dle mého názoru cesta, jak udržet konkurenceschopnost v tak dynamickém odvětví, jakým je energetika.“ 

Stejnou zkušenost popisují i lídři z oblasti podnikových transformací. „Ve firmách často narážíme na to, že znalosti klíčových lidí nejsou systematicky předávány dál. Bez strategického řízení mezigeneračního předávání know-how se organizace dostávají do rizika. Pokud chceme udržet výkonnost a inovace, musíme aktivně pracovat s oběma generacemi – se silou zkušenosti i energií mladých,“ doplňuje Jiří Jemelka, zakladatel a majitel společnosti JPF.

Náročná situace panuje také v samotných výrobních závodech, kde je nedostatek kvalifikovaných techniků citelný už mnoho let. Zkušenost z terénu shrnuje Michal Mikulášek, ředitel společnosti Prodator: „Obsadit kvalifikované technické pozice je dnes výrazně složitější než před několika lety. Závody soutěží o každého mladého technika, který přichází na trh práce. Firmy musí změnit způsob, jakým výrobu prezentují – pokud mladí lidé neuvidí moderní technologie, růstové příležitosti a smysl práce, nebude mít kdo provozy do budoucna udržet.“

Energetika má v tomto směru jedinečnou výhodu: smysluplnost, udržitelnost a viditelný dopad na fungování společnosti – hodnoty, které podle Deloitte i McKinsey Gen Z považuje za zásadní. Pokud firmy dokážou tyto principy skutečně žít a zároveň aktivně pracovat na předávání know-how mezi generacemi, mohou přilákat novou generaci odborníků a udržet kontinuitu znalostí v době, která je pro českou energetiku i průmysl historicky klíčová.

Budoucnost pracovního trhu tak bude záviset na tom, jak dobře dokáže česká ekonomika propojit zkušené ročníky s rostoucím významem Generace Z. Organizace, které umí vytvořit kulturu založenou na sdílení, otevřenosti a inovacích, budou mít v příštích letech výraznou konkurenční výhodu i schopnost obstát v rychle se měnícím světě. (15.1.2026)