Česko má exportně orientovanou ekonomiku a naši podnikatelé stále hledají nové obchodní příležitosti na všech kontinentech s větším či menším úspěchem. Vodítkem pro ně je Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026. Její již devátou verzi připravilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Za cíl si klade zprostředkovat českým podnikatelům obchodní a investiční příležitosti napříč osmnácti sektory a 104 zeměmi pěti světových kontinentů. Jednou z nich je Omán. Z Mapy získají základní informace a co dál. Kontaktovat náš zastupitelský úřad v Saúdské Arábii nebo velvyslanectví Ománu ve Vídni… Vše je takříkajíc na dlouhé lokty s nejistým výsledkem. Rychlejší a efektivnější je obrátit se na honorárního konzula Sultanátu Omán v České republice, kterým je Čech pan Ivo Vaněk. Využili jsme příležitosti setkat se s ním a položit mu několik otázek.
Tradičnímu zemědělství se Ománci věnují od nepaměti. Archeologické průzkumy dokazují užívání zavlažovacího systému ománských aflájí již kolem roku 2500 př. n.l. V roce 2006 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Když se řekne Sultanát Omán, tak v představách to vzbuzuje různé emoce, většinou ovlivněné pohádkami o sultánovi z našeho dětství. Přitom realita je naprosto jiná. Jaký je tedy Omán, stát v Perském zálivu?
Buďme realisti, velká většina obyvatel ČR stále dosud neví, kde tato země leží, mnozí ani, že existuje. Pro Omán jsem začal pracovat v roce 2014, do té doby jej navštívily sotva tři tisíce českých turistů. Na konci tohoto roku očekávám, že překročíme číslo 100 tisíc. Za těch 11 let jsem obdržel tisíce zpráv a telefonátů a v ani jednom případě jsem si nepřečetl či nevyslechl na adresu Sultanátu a jeho obyvatel kritiku. Ománci jsou totiž „přírodní úkaz“. Milují návštěvníky, stejně jako milují svoji zemi, a ke každému cizinci se chovají jako k vlastnímu hostu, každému chtějí snést takříkajíc modré z nebe. Jsou to pohádkové bytosti, které očekávají, že se k nim každý bude chovat jako oni k němu. Proto bych je spíš vložil do pohádek Boženy Němcové než do pera bratrů Grimmů. A pro doplnění ještě jedna konstanta. Námořník Sindibád se narodil v Ománu, nikoli v Iráku, který se k jeho původu rovněž hlásí, ale o tom až později. Obyvatelé Mezopotámie provozovali pouze říční plavbu po řekách Eufrat a Tigris, ne po moři.
Jeho veličenstvo Sultán Haitham bin Tariq v den nástupu na ománský trůn 11. ledna 2020.
Zatímco sousední emiráty byly až do roku 1971 pod správou Velké Británie, Omán byl nezávislý. Jak toho dosáhl?
Omán je po většinu své 7tisícileté historie nezávislý. Pouze v době evropského koloniálního rozmachu uvízl v osidlech rozpínavých Portugalců, kteří ho v 16. a 17. stol. ovládali 140 let. Za to se ale Ománské válečné námořnictvo Portugalcům náležitě pomstilo, v námořních bitvách v roce 1650 vyhnali Portugalce z Perského zálivu, Ománského a Arabského moře, o deset let později vyčistili od Portugalců severovýchodní pobřeží Afriky a v roce 1699 pak postoupili dále na jih až po Madagaskar. Na začátku 18. století bylo ománské námořnictvo nadřazeno jakékoliv jiné námořní síle. Nástupem nové dynastie Al Bu´Saidi v roce 1744 Omán nadále upevňoval své postavení a prestiž, což přimělo anglické a nizozemské úřady uznat ománskou svrchovanost nad mnoha pobřežími Perského zálivu a Indického oceánu. Ale abych odpověděl na vaši otázku. Vztahy Anglie, později Velké Británie, a Ománu se po staletí vyznačovaly vzájemným respektem a výhodností. Sousední emiráty se nachází na území Ománské říše a je dílem britské geopolitické strategie, že se v roce 1971 Ománu nevrátilo.
Delegace vysokých představitelů Ománské královské armády a policie pod vedením generála Salima Qatana (dnes místopředsedy „Senátu“ The State Council) na prohlídce opravárenského závodu LOM Praha, s.p.
Když půjdeme do dob vzniku naší civilizace, tak na počátku byl Sumer. Nebyl ale jediný, ve stejném čase se začala psát i historie Ománu. Přibližte nám ji.
Počátek historie naší civilizace, kterou dokážeme přesně pojmenovat, je definován vynálezem klínového písma před 5,2 tisíci lety. Stejně jako v případě kola, hrnčířského kruhu, secího pluhu či nepálených cihel, byli autoři těchto zázraků Sumerové, žijící na území Mezopotámie, tedy mezi řekami Eufrat a Tigrid. Kromě úrodné půdy v údolí obou řek se ale území Mezopotámie rozkládalo na poušti, kde byl zoufalý nedostatek přírodního kamene. Pro dominanty monumentálních budov, chrámů a paláců jej Sumerové nakupovali z říše Majan, jak Ománce Sumerové pojmenovali. Majanci Sumerům dále prodávali drahokamy a zlato k výrobě luxusního zboží, měď na výrobu bronzových nástrojů a zbraní a diorit pro sochařská díla nepředstavitelné krásy. To vše je klínovým písmem zaznamenáno na pečetních válečcích vysokých představitelů Sumerské říše a nezpochybnitelně tak dokazuje, že Majanci jako úplně první v naší historii dokázali stavět lodi na dlouhé zaoceánské plavby a pochopili základy navigace. Byli to tedy, a dodnes jsou, vůdčí mořský národ.
O zemích vyznávajících islám se v Evropě stále, bohužel, hovoří s určitým despektem. Přitom o islámu toho víme pramálo. Nemít kamaráda Aliho z Jordánska, který ve stejném čase jako já studoval na Karlově Univerzitě, tak by i mé znalosti o něm byly bídné. Vždycky zdůrazňoval, že o nich a o islámu nic nevíme. Je podle vás islám pro nás nebezpečím nebo inspirací?
Domnívám se, že je to mediální obraz „co muslim, to terorista“, který v české společnosti po desetiletí přetrvává. Samozřejmě je to obraz nesprávný a zjednodušený, zejména proto, že se Česká republika historicky brání multikulturalitě a přetrvávající izolace jí nenabízí téměř žádné zkušenosti s příslušníky jiných kultur. V této izolaci se dokonce překrývá Arab a muslim, což je naprosto tragické, protože Arabů, kteří vyznávají islám a jsou tudíž muslimové, žije ve 22 arabských zemích okolo 440 milionů, kdežto muslimů na celé planetě žije okolo 2 miliard. Dvě základní větve islámu jsou Šiíté, především v Íránu, a Sunnité v naprosté většině arabských i nearabských zemí. Ty dva proudy spolu vedou historický spor o nástupnictví po smrti proroka Mohammeda, který je ale v dnešním globalizovaném světě významně potlačený, protože vládcové těchto zemí si dostatečně uvědomují, jak důležitý je ekonomický rozvoj, který přinese blahobyt celé společnosti, za kterého je vyznávání víry o to ušlechtilejší.
Nebudu se rozepisovat o imigrantech se zakořeněnými kulturními vzorci evropského středověku. S tím jsem nesouhlasil od samého počátku novodobého stěhování národů. Chaos v západní Evropě je důsledkem nekontrolované migrace, která nebyla iniciována islámskou vírou, ale vidinou lákavého evropského blahobytu.
Vedle toho je tu ale onen „přírodní úkaz“, kterým je ománský ibádismus. Je to spíš chyba v systému, než odnož islámu, neboť vedle Ománců vyznávají ibádismus jen zanedbatelné počty muslimů na severu a východě Afriky. Ománci jsou charakterističtí tím, že považují lásku a mír za dvě nejvyšší životní mety a podle toho se také chovají, jak k sobě, tak také k návštěvníkům.
A že se ve 2 miliardách najdou darebáci, o tom my přece víme také své. Jen chování islámských a křesťanských kriminálníků nehodnotíme stejným metrem, to je náš klíčový problém.
Na historickém glóbu v Barokní knihovně pražského Klementina ještě není zobrazena Austrálie, zato Ománská říše je nepřehlédnutelná, jak ukazuje Její výsost Dr. Sayyida Mona bint Fahad Al Said.
V Ománu o všem rozhoduje jeden člověk – Sultán. Nejednou jsem byl svědkem diskuse o tom, jaké výhody a nevýhody má monarchie. Platí, že osvícený panovník je nad zlato?
Uvedu to na příkladu. Již po sedmé cvičná vojenská plachetnice královské třídy SHABAB Oman II (Mládí Ománu) obeplouvá od dubna do konce října Evropu, aby ve zdejších přístavech šířila lásku a mír. Letošní plavba je výjimečná i pro mne, neboť mi bylo, jako prvnímu cizinci za 46 let, umožněno se na této pohádkové lodi plavit. Vybral jsem si závodní etapu mezi norským Kristiansandem a dánským Esbjergem. Za pět dní na palubě jsem zažil tolik, že by to vydalo na novou knihu Pohádek tisíce a jedné noci. Ale vím díky tomu jedno. Že kapitána ani ve snu nenapadlo, co posádku za několik dní čeká v Amsterdamu. Festivalu SAIL Amsterdam 2025 se od 20. do 24. srpna zúčastnilo 800 pozvaných královských plachetnic, ke kterým se přidalo okolo 10 tisíc doprovodných plavidel všech druhů, tvarů i účelů. Za 5 dní oslavu 750. výročí od založení Amsterdamu navštívilo přes 2,5 milionů hostů.
Kapitán ománské plachetnice Issa bin Salim Al-Juhouri na konci prvního dne o mimořádnosti festivalu informoval vrchního velitele NAVY, který 21. srpna informaci předal Náčelníkovi generálního štábu Viceadmirálovi Abdullahovi Al Raeesi. Ten nejpozději následující den informoval Jeho veličenstvo Sultána. Sultán se zamyslel a rozhodl, že v roce 2027 se stejná akce uskuteční v Muscatu. Protože Ománci nemají odpovídající zkušenosti, nařídil podepsat dohodu s pořadateli SAIL Amsterdam, aby ji zorganizovali oni. Nejpozději 23. srpna do Amsterdamu odletěl CEO Oman Sail, Dr. Khamis Al Jabri, aby dohodu stihl slavnostně podepsat na ománské plachetnici následující den, protože 25. srpna SHABAB Oman II z Amsterdamu odplula do anglického Portsmouthu.
Projekt, jehož náklady dosáhnou několik miliard korun, by české vlády projednávaly nejméně čtyři volební období, Ománcům na to stačily čtyři dny.
Ano, Jeho veličenstvo Sultán Haitham bit Tariq je nad zlato. Je zdrojem inspirace nás všech, kteří Ománu s láskou sloužíme. A stejně tak i těch, co využijí neopakovatelné příležitosti a rozhodnou se sdílet své technologické úspěchy se Sultanátem Omán.
Společná fotografie účastníků druhé globální konference UNWTO/UNESCO k udržitelnému cestovnímu ruchu v prosinci 2017 v Muscatu.
Chtěl bych zde připomenout Sultána Qaboose bin Said Al Said, který vládl v letech 1970–2020. V dějinách Ománu je zapsán jako architekt Doby renesance, který „během 50 let zbudoval z ropných příjmů vzdělávací, zdravotnický, bezpečnostní a dopravní systém, čímž proměnil zemi v jakési Arabské Švýcarsko.“ Není to příliš nadnesené?
Naopak, Sultán Qaboos bin Said Al Said dokázal takové zázraky, že se jeho 50letá vláda v letech 1970-2020 nesmazatelně zapsala do historie národa a skutečně se nazývá „Obdobím renezance“. Dne 2. listopadu 2016 byl Sultán Qaboos dokonce vyhlášen Ekonomickou a sociální radou OSN nejlepším panovníkem na světě. Mimochodem, místopředsedkyní Ekonomické a sociální rady OSN tehdy byla česká velvyslankyně při OSN J.E. Marie Chatard.
Sultán dosedl na trůn 23. července 1970 po nekrvavém převratu za podpory britských sil. V té době se Omán nacházel v naprosté izolaci a skutečné době temna. Země nebyla součástí žádných mezinárodních organizací, téměř neexistovala základní infrastruktura a většina obyvatel žila na pokraji bídy. Bylo zakázáno cestovat, studovat v zahraničí, poslouchat rádio nebo nosit sluneční brýle. V celé zemi byla jedna základní škola, která ročně přijímala 25 chlapců (žádnou dívku), dvě nemocnice bez jediného lékaře a 5 kilometrů zpevněných silnic. Jeho otec Sultán Said bin Tajmur, který zemi vládl od roku 1932, svému synovi zanechal Pyrrhovo vítězství, které ale moudrý Qaboos proměnil příležitost, jaká nemá na světě obdoby. Přirozeně by to bez petrodolarů bylo mnohem obtížnější, ale mohli bychom poukázat na nespočet vládců jiných náhle zbohatlých zemí, jak s nimi naložili. Sultán Qaboos se od nástupu na trůn stal miláčkem veškerého obyvatelstva. Školství a zdravotnictví bylo od počátku nejvyšší prioritou, následovala vnitřní i vnější bezpečnostní ochrana státu. Budování dopravní a energetické infrastruktury stále probíhá. Omán se rozkládá na území čtyř Českých republik, proto i při tempu zprovozňování 500 kilometrů dálnic s šesti až osmi pruhy ročně ještě stále není hotovo. Protože Omán je od nepaměti námořní velmoc, počet přístavů se na pobřeží o délce 3165 kilometrů téměř nedá spočítat. A nové rostou jako houby po dešti. Také počet letišť je mimořádný, jednoduše, aby Muscat byl odkudkoliv bez čekání dostupný. Sultán Qaboos nechal vyprojektovat železniční síť po celé zemi. Zahájení realizace se sice posunulo až do nové éry, ale první vysokorychlostní trať, spojující emirát Abu Dhabi s ománským přístavem Sohar a hlavním městem Muscat bude zprovozněna již v příštím roce. V Muscatu se finalizuje příprava Qaboosovy vize metra. Speciální ekonomická zóna Duqm je příklad sultánova absolutního vizionářství, neboť po dohodě s vládami okolních zemí sem vedou vysokokapacitní ropovody, aby se tu černé zlato přeměnilo na ropné deriváty s nejvyšší přidanou hodnotou, a do celého světa se distribuovaly ze zdejšího přístavu nejvyšší hloubky ponoru, společného podniku s belgickým přístavem Antverpy. Za masterplan byl použit Singapur, jen třikrát zvětšený. Z celého Ománu je sem soustředěný veškerý zpracovatelský průmysl nerostných surovin, Duqm je klíčovým logistickým hubem minimálně mezi Asií, Afrikou a Evropou. Aby výčet zdejších nabídek byl kompletní, unikátní suchý dok, společný projekt s korejskou Hanwha Ocean, zde nabízí opravy, přestavby a rovněž výstavbu nových zaoceánských lodí do délky až 400 metrů.
Takže pojmenování Arabské Švýcarsko zcela odpovídá skutečnosti, nota bene při absolutní čistotě země i jejího obyvatelstva, bezprecedentní bezpečnosti ve dne i v noci, tolerantnosti a laskavosti Ománců. Jen je potřeba si uvědomit, že to, co Švýcarům trvalo 800 let, zvládl Sultán Qaboos za pouhých padesát.
Přesto se největším úspěchem Sultána Qaboose stala zahraniční politika. Omán si tradičně zachovává neutralitu a vždy je připraven pomáhat s vyjednáváním. Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pozval v roce 2018 na vůbec první návštěvu arabské země, v královském paláci spolu mezi čtyřma očima strávili několik hodin. Od počátku konfliktu mezi USA a Íránem ohledně jaderného programu docházelo k setkání znepřátelených stran výhradně v královském paláci v Muscatu. Poslední dekádu vlády se Qaboosovi pro jeho moudrost říkalo „novodobý král Šalamoun“.
Legendární plachetnice SHABAB Oman II. Dědictví ománského mořeplavectví se předává z generace na generaci mořského národa.
V Evropě žijeme v čase liberální demokracie. Předtím jsme žili v socialistické demokracii a státy na západ od nás zase v buržoazní. K demokracii existuje řada dalších přívlastků, mnohdy nesmyslných. V Ománu je sekulární konstituční monarchie s královským dekretem o genderové rovnosti. Můžete to rozšifrovat?
Nechci se pouštět do analýzy různých modelů demokracie, nejsem politolog. Ale z vlastní zkušenosti vím, že rozvoj společnosti v demokracii je zoufale pomalý, protože probíhá za permanentního střetu vládnoucí koalice s opozicí. Jedním dechem ale dodávám, že je nejbezpečnější z hlediska zneužití moci.
Zcela opačně je to v monarchii, ale, má to i svou stinnou stránku, když se monarcha nepovede. V Ománu se to stalo za vlády Sultána Said bin Tajmur (1932-1970), který neměl vládcovské předpoklady a přivedl zemi na pokraj katastrofy. Nutno zdůraznit, že v Ománu panuje absolutistická monarchie, neboť Sultán je současně i premiérem a jeho ministři vykonávají jako vrcholoví manažeři jeho vůli. Dvoukomorový parlament, který se nazývá Majlis Oman, je poradním orgánem Sultána. V posledních volbách v říjnu 2023 bylo demokraticky zvoleno 90 nových poslanců do Al Shura Council a následující měsíc jmenoval Sultán z řad vzdělanců a respektovaných autorit 86 senátorů do The State Council. V Ománu neexistují zákony, ale královské dekrety, které vydává osobně Sultán. Prováděcí vyhlášky si zpracovávají jednotlivá ministerstva samy, do toho jim Sultán nezasahuje. Je třeba rovněž podotknout, že královský dvůr má dvě vlastní ministerstva, takže na královské dekrety není Sultán sám. Jsou to Ministerstvo pro královský palác a Ministerstvo královského úřadu. Mimochodem, ještě jsem nečetl královský dekret, který by byl delší než na jednu stranu formátu A4.
Co já považuji za nejdůležitější je, že náboženské otázky řeší jeden ze 26 ministrů, kterým je nejvyšší představitel Ministerstva pro dotace a náboženské otázky. Islám je tak v ománské vládě zastoupen, ale většinově je vláda v rukou světské moci.
To, že ženy jsou v Ománu rovny mužům, což není v souladu s islámským právem, že muži i ženy mají od 21 let volební právo a mnoho a mnoho dalších fenoménů, na které je tak hrdá západní civilizace, je opět projevem moudrosti vzdělaného Sultána Qaboose, který nechal již v roce 1996 všemi 11 vládnoucími kmeny schválit tzv. Bílou knihu neboli Základní ústavu Sultanátu Omán o několika desítkách stran. Současný vládce Sultán Haitham bin Tariq je víc než pokračovatelem vizí Sultána Qaboose, neboť vystudoval diplomacii na nejprestižnější Univerzitě v Orfordu a jeho nejvyšší prioritou je industrializace a ekonomický rozvoj Ománu v době post-fosilní.
Za uplynulých 11 let se ale parlamentní aktivity násobně rozrostly a vše nasvědčuje, že dříve nebo později Sultán Haitham bin Tariq rozhodne o přeměně absolutistické monarchie v monarchii konstituční. Při zachování politické, ekonomické a měnové stability a nezpochybnitelně definovaného nástupnictví.
Češi jsou, jak vyplývá z nedávné studie Sociologického ústavu AV ČR, nejtolerantnější z EU k dárkům a protislužbám, tedy ke korupci. A že se jí u nás daří dokládá spousta zpráv z médií. V Ománu je nulová tolerance ke korupci. Je tomu tak díky tradici, osvětě nebo strachu?
Domnívám se, že vše začíná u základní otázky, co člověk od života očekává a jaké jsou jeho priority. V Ománu je na prvním místě rodina, následuje láska a nehynoucí víra v Sultána, hrdost na vlastní zemi, přátelé. Všimněte si, že peníze tam nejsou. A není to tím, že by jich měli hodně, oni jsou jednoduše skromní. Vzpomínám na dobu, kdy Sultán Qaboos hlásal „když jsme 2 tisíce let stavěli nejvýše čtyřpatrové budovy, proč bychom příští 2 tisíce let stavěli vyšší“. Nebo „zbohatli jste, máte peníze. Nežijte okázale, nesnažte se nikomu dokazovat, na co máte. Soustřeďte se na vzdělání a naučte se pracovat. Abyste až dojdou petrodolary dokázali uživit svou rodinu“. A Ománci tak žijí, myšlenky Sultána Qaboose se jim vryly hluboko do srdce. A pozná to každý návštěvník hned po příletu na letišti. První dojmy vnímá jako dozvuky snů z letadla, až později mu dojde, že již není v některé z pohádek tisíce a jedné noci, ale v reálném světě, ve kterém se lidé k sobě chovají laskavě, tolerantně a vstřícně. Počínaje Royal Oman Police při kontrole cestovních pasů. Ano, korupce v Ománu nemá místo, protože nechat se uplatit by znamenalo někomu ublížit a pro Ománce je spravedlnost a poctivost nade vše.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na reciproční státní návštěvě Ománu, v listopadu 2023.
Jak vidí Ománci Evropany, jsme pro ně inspirací nebo naopak varováním, že toto není správná cesta?
Evropané jsou pro Ománce nejvyšší metou. Ománci jsou velmi inteligentní a dobře si uvědomují, že dohnat ekonomický standard je mnohem jednodušší, než dohnat znalosti a zkušenosti. Chcete-li do Ománu dodávat produkt ze třetích zemí, musíte k němu doložit snad i to, co ještě současná věda nezkoumá. Vzorky se testují velmi odpovědně a po dlouhou dobu. A riziko, že produkt nebude pro ománský trh schválen, je vždy velmi vysoké. Je-li ale produkt označen „Made in EU“, stačí doložit „CE“ certifikát a druhý den můžete v Ománu prodávat. Ománci velmi ctí a respektují tisíciletý vývoj evropských znalostí a průmyslových zkušeností. A moc touží se to od Evropanů naučit. Ale nejsou to cizopasníci, chtějí vedle sebe trvale žít, ne Evropany využít a odvrhnout. Ománci ze všeho nejvíc touží po evropských investicích do výrobních zařízení, ve kterých by mohli pracovat a učit se výrobní procesy. Omán je především proexportní hub, než konečný spotřebitel. Sám o sobě absorbuje jen omezenou kapacitu produkce, ale má nadstandardní postavení v globálním světě, což mu umožňuje efektivně exportovat do zemí Perského zálivu, Íránu, Jemenu, Indie a naprosté většiny afrických zemí.
Z dostupných materiálů o státech v Perském zálivu je vidět značný rozdíl v životním stylu například Spojených arabských emirátů s jejich bombastickými stavbami a Ománem, který rozhodně není chudou zemní díky ropě a zemnímu plynu. Platí v tomto případě, že méně znamená více?
Domnívám se, že základní rozdíl je v historii států okolo Perského zálivu. Je přirozené, že národ, který doloženě existuje 7000 let, má jinak nastavené priority než státy, které vznikly před méně než 100 lety na základě dohody dvou evropských diplomatů, pomocí pravítka na mapě Středního východu. V jednom případě před pouhými 54 lety.
Čím se vyznačuje dnešní evropská aristokracie? Vesměs je velmi zchudlá, s omezeným vlivem, ale vždy bude pokorná a střídmá, protože v historii zažila vše, co lidský život obnáší, hvězdné vzestupy i strmé pády, které ale nikdy nesmí ohrozit samotnou existenci národů a říší. Nepotřebuje se na nikoho vyvyšovat, ani nikomu nic dokazovat, protože na to má legitimitu původu. Stejně to mají nastaveno i Ománci.
Ománský velvyslanec ve Vídni J.E. Yousuf Al Jabri předává Ivo Vaňkovi dar z 24karátového zlata.
Česko je exportní země, v řadě oborů patříme takříkajíc do první ligy. Čtenáře jistě bude zajímat, jaké jsou možnosti investic a obchodní spolupráce v Ománu. Zeptal bych se nejprve, jaké je zde podnikatelské prostředí, konkrétně v čem jsou jeho komparativní výhody?
Ano, Česko je historicky průmyslová, exportní země. Nyní ale stojí před velkou výzvou. Neúměrně ambiciózní Green Deal ji v nejbližších letech postaví před kruciální rozhodování s vysokou mírou rizika a nejistot, jak naplnit energetické potřeby českého průmyslu z obnovitelných zdrojů. A v jaké cenové dostupnosti? A kde české firmy vezmou dostatečné finanční prostředky na transformaci infrastruktury a skladování nového energetického zdroje? Nebo průmyslové podniky ve střední Evropě utáhne elektřina ze slunce či z větru? Je to výzva nejen technologická, ale i ekonomická a politická.
Největší strašák energeticky náročných provozů v České republice je ovšem snadno řešitelný, stačí využít příležitosti a předběhnout váhavou konkurenci.
Již za 5 let dojde k radikálnímu omezování vytápění fosilními palivy (včetně zemního plynu), ceny obnovitelné elektřiny budou raketově růst. České průmyslové produkty se stanou ve zbytku planety neprodejné. Solární ani větrné zdroje zdaleka nenahradí elektřinu z uhelných elektráren, průmyslu proto nezbude nic jiného než se přeorientovat na zelený vodík, který ale nebude levnější, spíš jeho cena astronomicky poroste.
Jeho veličenstvo Sultán Haitham bin Tariq rozhodl, že se Omán stane ve výrobě zeleného vodíku velmocí, a ministr energetiky a nerostných surovin Salim Nasser Al Aufi se k tomuto úkolu postavil čelem. Zahájení výstavby první vodíkové elektrárny ve Speciální ekonomické zóně Duqm je za dveřmi, do provozu jich v Ománu bude do roku 2030 uvedeno pět.
Ale Omán má již dnes dostatek zelené elektřiny, solární elektrárny se zde obvykle staví na výkon 500 MW a k tomu dostávají investoři opci na dalších 500 MW, tedy v součtu jeden jaderný reaktor v Temelíně.
Cena zelené solární elektřiny se v Ománu pohybuje na 10-12 procenty ceny směsné elektřiny v České republice. A přesto, že meziroční inflace v Ománu atakuje hranici 0,7 procenta, lze si dohodnout fixní cenu na 10 let, tedy do roku 2035, kdy se v EU bude elektřina pravděpodobně vyvažovat zlatem.
Rovněž mzdové náklady jsou v Ománu ve srovnání s Českou republikou marginální. Přidáme-li k tomu symbolickou cenu za pronájem pozemků pod výrobními podniky na 50-100 let a daňové prázdniny na 30-50 let, dostáváme podnikatelský koktejl z říše pohádek. Nutno podotknout, že vše je důsledkem obrovských deregulací, ke kterým Jeho veličenstvo Sultán Haitham bin Tariq před třemi lety v rámci naplňování programu Oman Vision 2040 přikročil.
Zajímavé jsou i bezcelní obchodní dohody s EU, zeměmi Perského zálivu, USA, Indií, Singapurem a dalšími zeměmi.
Pro nově začínající zahraniční investory je tu „Small and Medium Enterprises Development Authority“, vládní agentura pro malé a střední firmy, která z moci úřední dohlíží na plnění povinnosti zadávat v Sultanátu Omán 20 procent z rozpočtu velkých zakázek malým a středním firmám. K tomu malým a středním firmám nabízí 30 mil. Kč úvěr s 2% úrokem bez zajištění.
Mimochodem, cena benzínu se v Ománu pohybuje lehce nad 10 korun za litr, v závislosti na kurzu USD/CZK.
Stačí tedy přestěhovat technologii 5000 km na jihovýchod a za půl roku začít v Ománu vyrábět stejné produkty, které budou v EU prodejné pravděpodobně s 50% ziskem.
Velbloudí špalír k uctění vzácných hostů
A pokud jde o česko-ománskou obchodní a hospodářskou spolupráci?
Potenciální česko-ománská obchodní spolupráce může zahrnovat všechny obory, ve kterých jsou obyvatelé České republiky aktivní.
Prioritami jsou:
► Energetika ve všech zelených formách;
► Těžba a zpracování nerostných surovin;
► Dopravní stavby, aktuálně vysokorychlostní tratě a metro v Muscatu. Omán ročně zprovozňuje okolo 500 km silnic a dálnic, včetně tunelů a mostů;
► Připravuje se zkapacitnění 6 velkých letišť;
► Připravuje se výstavba několika cargo a rybářských přístavů;
► Za dveřmi je zahájení projektu zkapacitnění nejdůležitějšího cargo přístavu v regionu ve Speciální ekonomické zóně Duqm;
► Lehký, střední i těžký průmysl ve všech kategoriích (v provozu jsou již ocelárny včetně vysokých pecí, hliníkárna, cementárny, výroba autobusů, výroba čpavku a močoviny, tepelné elektrárny, solární elektrárny 500-1000 MW, větrné parky a mnoho dalšího);
► Medicína a farmacie (tři farmaceutické výroby běží na plnou kapacitu);
► Digitalizace při uplatnění umělé inteligence;
► Kybernetická bezpečnost;
► Potravinářský průmysl;
► Zemědělství;
► Cestovní ruch a zábavní průmysl;
► Dechberoucí developerské projekty „Udržitelné město YITI“, „Město budoucnosti AIDA s golfovým resortem Donalda Trumpa“ a dvě desítky dalších;
► „Sultan Haitham City“, futuristické město pro 100 tisíc obyvatel;
► Nové centrum Muscatu „Downtown Al Khuwair“ - celý projekt byl zadán architektonické kanceláři zesnulé Zahy Hadid, poprvé jsou zde povoleny stavby do 40 podlaží;
► Těžba kryptoměn.
Hospodářská spolupráce mezi vládami České republiky a Sultanátu Omán by vzájemnému obchodu velmi prospěla. Koordinace průmyslové politiky, investic, technologická spolupráce, sdílení know-how, to jsou mety, na které dosud žádná česká politická reprezentace nedosáhla. Přesto ale věřím, že blížící se otřesy, související s řešením energetické krize, tento ambivalentní postoj českých politiků k Sultanátu Omán změní.
Ministra zdravotnictví J.E. MUDr. Hilala Al Sabti a prof. MUDr. Jana Pirka pojí dlouholeté přátelství.
V nedávné tiskové zprávě jste uvedl: „díky své roli mám pravidelný kontakt s vrcholnými představiteli Sultanátu Omán a mohu zajistit ověřené informace i přímé zdroje týkající se investičních možností v různých sektorech (průmysl, logistika, energetika, cestovní ruch, AI) včetně projektů v oblasti dopravní, energetické a komunikační infrastruktury; legislativního a daňového prostředí pro zahraniční investory.“ V jakém rozsahu a za jakých podmínek?
Moje role je podporovat každou formu zájmu českého podnikatele o export či investice do Ománu. Bez nadsázky se dá říct, že v jakémkoliv rozsahu. Za 11 let svého působení v této „továrně na sny“ jsem se seznámil se všemi strukturami státní moci a díky tomu dnes dokážu řešit každou situaci osobně anebo za pomoci příslušných ománských expertů či státních institucí. Na první pohled je vše jednoduché, na Ministerstvu obchodu, průmyslu a podpory investic existuje odbor s jasným posláním „One Stop Shop“. Tam zaklepete na dveře a požádáte například o pomoc s postavením továrny na výrobu titanu. Místní úředníci se zamyslí a odsouhlasí si s Vámi následující postup:
1. Protože se titanové rudy v Ománu nacházejí jen v omezené míře, dohodne Vám ománská vláda jejich nákup za strategicky výhodné ceny ze spřátelených afrických zemí.
2. Samotný Omán Vám prostřednictvím ASYAD zajistí za velmi atraktivních podmínek dopravu titanové rudy námořní cestou do Ománu.
3. Omán Vám navrhne dlouhodobě pevnou cenu zelené elektřiny v úrovni do 10% ceny české elektřiny tomto roce.
4. Omán Vám prostřednictvím OPAZ (The Public Authority for Special Economic Zones and Free Zones) po dohodě přidělí pozemek na výstavbu továrny a kompletní infrastruktury. V tomto případě to pravděpodobně bude ve Svobodné zóně Sohar, ve Speciální ekonomické zóně Duqm nebo ve Svobodné zóně Salalah. Cena za pronájem na 50-100 let bude mít charakter symbolického příspěvku.
5. Daňové prázdniny na 30-50 let jsou samozřejmostí.
6. Ománská strana Vám v historicky krátkém čase zajistí stavební povolení a doporučí stavební dodavatele. Rozhodnutí o výběru samozřejmě nechá na Vás.
7. No, a protože titan je strategický produkt, zdvořile se Vás Oman Investment Authority zeptá, zda byste byli ochotni podnik koncipovat jako joint venture. Pokud s tím budete souhlasit, druhý den máte potvrzených 20-30-40 % investičních nákladů, pro které již nemusíte hledat zdroje.
8. A ještě jednou, protože je titan strategický produkt, ve chvíli, kdy informaci v odborných kruzích zveřejníte, se hlavní světoví hráči přetrhnou v nabídkách na okamžité odkoupení několikaleté produkce předem.
9. Výsledkem tohoto úsilí je továrna, ve které vlastníte majoritní podíl, na počátku nepotřebujete ani jeden investiční dolar a příštích 50 let Vám rotačka vygeneruje zdroje na nákup Aljašky v současných cenách, nikoli z roku 1867.
10. Mimochodem, Sohar Titanium Company bude ve Svobodné zóně Sohar zprovozněna koncem letošního roku.
Samozřejmě, než to všechno vypukne naostro, potřebujete se se všemi seznámit. To nejsou pouze ministři a jejich náměstci, kterým se v Ománu říká Undersecretary, ale také řada představitelů specializovaných vládních agentur a státní moci. Paralelně v Ománu založíte společnost, kterou můžete ze 100 % vlastnit a jestli přizvete ománského partnera, je jenom na Vás.
To všechno pro české podnikatele zajišťuji s týmem odborníků sám.
Titan jsem zvolil jen jako ukázku, ale stejné to bude při výstavbě železárny, ocelárny, cementárny, výroby polypropylénu a polyetylénu, solárních panelů, jakékoliv chemické výroby, počínaje močovinou a čpavkem, konvertorové výroby čisté mědi, kterou Omán akutně potřebuje, popřípadě LNG terminálu či celé rafinerie. V široké nabídce je také těžba mnoha nerostných surovin, které patří k prioritám diverzifikace ománského průmyslu, a jejich zpracování. Samostatnou investiční kategorií jsou hotelové komplexy. Loni jich v Ománu nově otevřeli 72.
Centrální tržiště v Muscatu
Takže český byznys může růst přes Omán, který je investiční bránou na trhy s miliardami zákazníků čtyř kontinentů? Jak konkrétně?
Ano, český business má v Ománu příležitost, jaká se neopakuje. Je zde prostor pro realizaci téměř jakékoliv průmyslové investice, v porovnání s EU s nicotnými investičními i provozními náklady, která ale bude mít časové ohraničení, protože do deseti let bude vzhledem k dramatickému zájmu o jeho strategickou polohu a nabízené podmínky plno.
A je tu ještě jeden benefit, o kterém v Evropě téměř nikdo neví. Ve chvíli, kdy je produkt vyrobený v Ománu, má ománská vláda za povinnost podporovat jeho export do zemí s významným vlivem. Není ve všeobecném povědomí, že zásadní vliv Ománu s 5,5 miliony obyvatel sahá do třetiny naší planety. Vedle zemí Perského zálivu to jsou Írán, Indie, Jemen a naprostá většina afrických zemí. Jako jediný totiž Omán před 5,2 tisíci lety dokonale ovládal mořeplavbu a navigaci, díky čemuž se stal velmocí, zprostředkovávající námořní obchod mezi prvními civilizacemi naší historie, kterými byly Mezopotámie mezi řekami Eufrat a Tigris, Harappská civilizace v údolí řeky Indus, starověký Egypt a celé východní pobřeží Afriky. Později taky Čína a její jižní provincie Kuang-tung s hlavním městem Kanton. A tyto vztahy přetrvaly dodnes. Stejně jako příběhy o legendárním Sindibádovi. Nadto je Omán ideálním místem pro export bez celního zatížení do USA.
Jistě není od věci uvést klíčové projekty, zařazené současným vládcem, Jeho veličenstvo Sultán Haitham bin Tariq, do programu Oman Vision 2040, který má nastartovat ekonomiku, nezávislou na ropě a zemním plynu. Které to jsou?
Koncept plánu rozvoje Sultanátu Omán do roku 2040 začal na pokyn Sulána Qabosse tvořit tehdejší ministr národního dědictví a kultury, Haitham bin Tariq, který byl rovněž jmenován do čela příslušného výboru, složeného ze všech klíčových složek státu. Je proto přirozené, že si vznik finálního dokumentu Oman Vision 2040 po nástupu na trůn v lednu 2020 ponechal ve své gesci a rozvinul ho do velmi věcné podoby.
Dvacetiletý plán rozvoje Sultanátu Omán čerpá inspiraci z morálního a etického dědictví, zasahuje do všech sfér lidského života, opírá se o historické principy tisíciletého fungování Ománské říše, akcentující dynamický technologický rozvoj současného světa, při zachovávání kulturních zvyklostí a uspořádání tradiční ománské společnosti s důrazem na spokojený život každého jednoho občana a jeho rodiny. Úzkostlivě dbá na lidská práva. Modeluje život v harmonii mezi duchovními hodnotami a materiálními potřebami.
Každých pět let se jeho priority aktualizují.
Základní pilíře a cíle jsou tyto:
Lidé a společnost, hrdá na svoji identitu, inovativní, globálně konkurenceschopná, vytvářející podmínky pro důstojný život, při trvalé prosperitě, s důrazem na stabilitu, udržitelnost a společenskou harmonii
► Vysoká úroveň vzdělávacího systému s důrazem na společenskou odpovědnost
► Efektivní systém, podporující vědecký výzkum, inovace a kreativitu, s cílem vybudovat znalostní ekonomiku a společnost
► Učební osnovy prosazující hodnoty, akcentující ománskou identitu, jsou inspirovány historií a dědictvím Ománu, jsou v souladu se současnými požadavky na udržitelný rozvoj a budoucí dovednosti a podporují diverzifikaci vzdělávacích priorit
► Systém, který posiluje lidské schopnosti ve vzdělávacím sektoru
► Diverzifikované a udržitelné zdroje financování vzdělávání, vědeckého výzkumu a inovací
► Integrovaný a nezávislý systém pro řízení a hodnocení vzdělávacího systému podle národních a mezinárodních standardů
► Národní talenty s dynamickými schopnostmi a dovednostmi, které jsou konkurenceschopné na místní i mezinárodní úrovni
Ekonomika a její rozvoj, produktivní a diverzifikovaná, integrující různé role a zajišťující rovné příležitosti, poháněná soukromým sektorem a dosahující komplexního a udržitelného rozvoje
► Každých 5 let identifikovat odvětví, která pohánějí ekonomickou diverzifikaci, a aktualizovat cílové priority
► Pokročilá základní a IT infrastruktura, která posiluje všechna odvětví a je schopna držet krok s nejnovějším vývojem a výzvami v oblasti kybernetické bezpečnosti
► Regulované prostředí a řídící legislativa, která je aktualizovaná, flexibilní a zajišťuje rovné příležitosti
► Informovaná, integrovaná a udržitelná fiskální, měnová a hospodářská politika a rozpočty, zajišťující efektivní využívání veřejných příjmů
► Konkurenceschopná, diverzifikovaná a integrovaná ekonomika, založená na předvídavosti, inovacích a podnikání
► Systém výzkumu a vývoje, zahrnující různá odvětví a instituce, s důrazem na kvalitu životního prostředí
Správa věcí veřejných a institucionální výkonnost, komplexní, s efektivním dohledem a výkonem státní správy, rychlým a spravedlivým systémem soudnictví
► Vysoce kvalitní a výkonná státní služba
► Transparentnost a institucionální zveřejňování informací pro zajištění práva na přístup k informacím
► Vyvážené, dlouhodobé partnerství a integrované role mezi zúčastněnými stranami včetně vlády, soukromého sektoru, občanské společnosti a jednotlivců s cílem zajistit spravedlivou a efektivní výkonnost státních institucí
► Jasné a konkurenceschopné standardy pro nábor lidských zdrojů na vedoucí pozice ve veřejném sektoru a veřejných agenturách
► Progresivní veřejný sektor se sektorovou strukturou, která je efektivní v plánování, regulaci, monitorování a hodnocení
► Vyvážená a důvěryhodná vládní rozhodnutí
► Efektivní řízení zdrojů a projektů
Udržitelné životní prostředí, bezpečné a dobře chráněné, s efektivními a vyváženými ekosystémy na bázi obnovitelných zdrojů
► Prostředí, které zajišťuje rovnováhu mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními požadavky, v souladu s důrazem na udržitelný rozvoj
► Zelená a cirkulární ekonomika, která řeší národní potřeby a zároveň akcentuje globální trendy
► Udržitelné využívání přírodních zdrojů a bohatství a investice do nich, za účelem dosažení vysoké přidané hodnoty
► Obnovitelné energie, diverzifikace zdrojů a racionalizovaná spotřeba pro dosažení energetické bezpečnosti a soběstačnosti
► Zajištění potravin a vody prostřednictvím obnovitelných zdrojů, pokročilých technologií a optimálního využití strategické polohy a biodiverzity Ománu
► Ekologické ekosystémy, které jsou vysoce kvalitní a chráněné před znečištěním
► Environmentální povědomí spolu s účinným uplatňováním pravidel udržitelné spotřeby a výroby.
Na závěr bych se chtěl zeptat, jak vidíte budoucí potenciál vztahů mezi Českou republikou a Ománem a co je především potřeba udělat pro to, abychom se pro svět stali zajímavějším a přitažlivějším obchodním partnerem?
Domnívám se, že základním předpokladem je probudit v sobě odvahu k pochopení jiné civilizace. Historicky Češi především investovali do dvou ekonomických center, do zemí bývalého Sovětského svazu a do zemí západní civilizace, tj. Evropy a Ameriky. Trh zemí bývalého Sovětského svazu se zhroutil a země západní civilizace na tom nejsou o moc lépe, i když ze zcela jiných příčin. Přehnané ambice současného tempa zavádění regulací k ochraně klimatu a globálního trhu, který bezohledně tlačí na abnormální produktivitu při marginálních maržích, způsobených konkurenčním bojem o přežití, nedávají českým firmám velkou naději na rozvoj.
Budoucnost jsou země GCC a mezi nimi Omán ční jak Empire State Building na Manhattanu. Není dnes nejvyšší, ale je nejstabilnější a od svého postavení před 94 lety dodnes referenční stavbou, symbolem splněného amerického snu. Tak pojďte si do Ománu splnit svůj český sen!
Nejdřív ale doporučuji dopilovat angličtinu. Ománce ji Angličané naučili již před 400 lety.
Zdroj: časopis CzechIndustry 3/2025
