Hlavní částí programu Národní galerie v roce 2022 se stanou nové sbírkové expozice ve Veletržním paláci, pokrývající české umění v letech 1939 až po současnost

Národní galerie Praha (NGP) představila výstavní plán, projekty zaměřené na rozvoj publika a dlouhodobé investice. Hlavním cílem je otevřenost, dostupnost instituce, ohled na osoby se speciálními potřebami, mezinárodní spolupráce a prezentace českého umění v zahraničí. NGP chce výrazně posílit akvizice a digitalizaci sbírkových předmětů, v rámci investic pak chystá stavbu depozitáře v Jinonicích a připravuje záměr transformace Veletržního paláce.
Generální ředitelka Alicja Knast má spolu s týmem NGP v úmyslu zvýšit do roku 2026 návštěvnost na milion hostů ročně. Národní galerie má za sebou návštěvnicky úspěšnou mezinárodní výstavu Toyen: Snící rebelka, kterou za čtyři měsíce zhlédlo i přes kapacitní omezení pandemií 50 000 návštěvníků. Do konce roku 2021 uvede ještě čtyři projekty: v listopadu ve Veletržním paláci Digitální blízkost, Cenu Empatie, ve Šternberském paláci Falza? Falza! a v prosinci Buddhu zblízka ve Valdštejnské jízdárně.
Digitální blízkost (11. 11. 2021 – 10. 7. 2022, kurátor Michal Novotný) v mezaninu Veletržního paláce poukazuje na technologie a intimitu, dvě tradičně protikladné oblasti, které jsou dnes pevně propojené a vzájemně jedna druhou transformovaly. Do nejasných vizí blízkosti v post-digitálním světě dá nahlédnout devět současných umělkyň a umělců: Darja Bajagić, Ivana Bašić, Louisa Gagliardi, Lola Gonzàlez, Daiga Grantina, Rachel Maclean, Pakui Hardware, Viktor Timofeev a Tenant of Culture.
Cena Empatie (11. 11. 2021 – 13. 2. 2022, kurátorka Adéla Janíčková), kterou NGP pořádá ve spolupráci s Komerční bankou, představuje v Malé dvoraně Veletržního paláce díla vítězek Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Jejich umělecké záměry přesahují hranice výtvarného umění a vytvářejí příležitosti pro vzájemnost a soužití ve společnosti i v životním prostředí. Záhorková otevírá mezigenerační dialog, upozorňuje na problémy a hodnoty spojené se stářím, Drdová se zabývá ekologickou problematikou a svou autorskou módou orientuje naše myšlení směrem k udržitelnosti.
Výstava Falza? Falza! (19. 11. 2021 – 1. 5. 2022, kurátorka Olga Kotková) nabízí ve Šternberském paláci napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. a 20. století. Součástí je několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavila své tvůrce po celém světě. Nejznámějším padělatelem 20. století byl Han van Meegeren, jenž obrazem Cizoložnice před Kristem oklamal i Hermanna Göringa. Nejrůznější napodobeniny významných děl vznikají dodnes a jsou noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava odhaluje procesy metodologie detekce falz.
Buddha zblízka (3. 12. 2021 – 24. 4. 2022, vedoucí kurátoři Markéta Hánová a Johannes Beltz) je prvním projektem NGP ve spolupráci s Museum Rietberg Zürich. Valdštejnská jízdárna bude hostit přehlídku buddhistického umění, které zprostředkovává jednu z nejvýznamnějších myšlenkových tradic rozšířenou napříč asijskými kulturami. Podoby, jimiž Buddhu zobrazovali umělci v různých oblastech Asie, i interpretace odkazu Buddhova učení jsou rozmanité. Výstava ukáže 170 děl buddhistického umění doplněných audiovizuálními prvky. Raritou je japonský obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s námětem legendy Buddhova života, který bude poprvé k vidění v celé své délce 15 metrů, a to i v digitální podobě na webových stránkách NGP.
Rok 2022 přinese do Veletržního paláce nové expozice: Expozice 1939–2019 a Architektura 1958–1989, v dalších objektech NGP dále rozsáhlou výstavu věnovanou Josefu Mánesovi a Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.-18. století ze sbírek Národní galerie Praha (17. 6. – 27. 11. 2022, kurátorka Olga Kotková) či V hloubce a po povrchu (10. 11. 2022 – 26. 3. 2023, kurátorka Štěpánka Chlumská).
Sbírka umění Asie připravila pro znovuotevřený Salmovský palác kolekci japonských zenových tušových maleb a kaligrafií pocházejících z období od 16. do 20. století. Národní galerii ji daroval nizozemský sběratel umění Felix Hess. Čítá více než 520 děl a představuje jedinečnou sbírku zenového umění v Evropě. Tematický výběr z této kolekce ukáže výstava Zenga (27. 5 – 2. 10. 2022, kurátorky Markéta Hánová a Jana Ryndová).
Tématem výstavy V kroužcích dýmu (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023, kurátorka Petra Kolářová) je motiv zobrazení umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století a meziválečného období. Jedná se o první výstavní projekt NGP na toto téma, který představí díla z vlastních sbírek, doplněná zápůjčkami z dalších institucí, v kontextu dobových názorů na kouření, značně odlišných od těch dnešních.
Výstava Josef Mánes (20. 10. 2022 – 30. 1. 2023, kurátorky Markéta Dlábková a Veronika Hulíková) ve Valdštejnské jízdárně po více než padesáti letech představí rozsáhlé a unikátní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. století v kontextu nového badatelského zpracování a restaurátorského průzkumu, nahlédne také pod vrstvu stereotypů spojených s jeho dílem.
Podstatnou částí programu NGP v roce 2022 se stanou nové sbírkové expozice ve Veletržním paláci, pokrývající české umění v letech 1939 až po současnost a architekturu v Čechách mezi lety 1958 a 1989. Expozice věnovaná architektuře zachytí hlavní tendence modernity 2. poloviny 20. století, charakterizované přechodem k postindustriální společnosti, růstem terciárního sektoru, služeb, pokrokem v oblasti (tele)komunikace a audiovizuálních médií. Expozice 1939–2019 a Architektura 1958–1989 budou otevřeny 24. 11. 2022 (kurátoři Michal Novotný a Helena Huber-Doudová).
Od 29. 4. do 30. 10. 2022 proběhne retrospektivní výstava jedné z mála českých umělkyň, které se v 90. letech prosadily na velkých výstavách v zahraničí – Markéty Othové (kurátorka Adéla Janíčková). Její tvorba se formálně řadí k tradici české konceptuální černobílé fotografie. Vrátí se také prezentace laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého určené vizuálním umělcům do 35 let (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023). Novou spolupráci představuje Fotograf festival (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023, kurátorky Markéta Jonášová, Elisabeth Pichler a Tereza Rudolf), který spojí různé výstavy, akce a skupinu umělců ze střední a východní Evropy.
V oblasti mezinárodní spolupráce je na jaro plánován projekt ve spolupráci s Centre Pompidou u příležitosti předání předsednictví Česku a Francii v Radě Evropské unie. Od července do prosince proběhne výstava Mileny Dopitové v bruselském Bozaru a projekt s názvem Umělci pro Evropu, který v Bruselu bude prezentovat umělce mladé generace (kurátor Michal Novotný).
Neodmyslitelnou složku činnosti NGP vedoucí k rozvoji publika představují edukační aktivity a veřejné programy. „V roce 2026 chceme překročit hranici milion návštěvníků ročně. Na tom můžeme pracovat nejen díky lákavému výstavnímu plánu, ale především práci s publikem. Strategický směr, jakým by se měla instituce ubírat, vychází z analýz vypracovaných v rámci externího průzkumu, které ukazují, co naši návštěvníci oceňují, ale také místa, kde je potenciál pro rozvoj. Výhledově za 5 let bychom se rádi stali institucí, která je založena primárně na číslech a datech, nikoli na pouhé intuici. Chceme být přátelským a otevřeným místem, kam se návštěvníci rádi vracejí. Galerie je o lidech a pro lidi,“ vysvětluje generální ředitelka NGP Alicja Knast.
Cílem je otevřít galerii i těm skupinám návštěvníků, kteří by do galerie běžně nezavítali, a zprostředkovat obsahy výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky. Pracuje se na programech, aby umožnily setkávání různých částí společnosti, zájmových skupin, stejně jako lidí s různými typy znevýhodnění. Prvním výstupem se stane série online přednášek tlumočených do znakového jazyka, spolupráce s pedagogy speciálních škol pro neslyšící a propojení s kulturou této komunity.
Z aktuálních průzkumů vyplývá, že první kontakt s uměním se formuje prostřednictvím škol, kdy se s ním poprvé setkává více než 50 % lidí. Přesto je výtvarné umění ve společnosti i ve školním vzdělávání marginalizováno. Národní galerie Praha se bude v budoucnu právě úzkou součinností s pedagogy více profilovat jako ambasador umění v celoživotním vzdělávání. Posílen bude také mezigenerační aspekt, aby se Národní galerie stala místem, kde tvoří, inspiruje se a vzdělává celá rodina. Úmyslem je vrátit se k počtu minimálně 2 tisíc programů za rok a zároveň zvýšit úroveň online programů.
Galerie si vytvořila komunitu příznivců, kterou od roku 2016 zastřešuje Klub přátel NGP, čítající více než 3 500 členů. Ti se zde setkávají nejen s uměním, ale také vzájemně v rámci různých členských programů a zároveň podporují činnost instituce. Ochozy Malé dvorany Veletržního paláce oživí projekt s pracovním názvem Zažít umění jinak.  Jeho cílem je vznik podnětného prostoru, bezpečné zóny pro interakci a výtvarnou hru, bude sloužit i jako zázemí pro studium.  Projekt bude zdarma zpřístupněn od podzimu 2022.
Zásadní výstup NGP s dlouhodobým dosahem tvoří ediční činnost. V jednotlivých edičních řadách vychází ročně okolo 30 publikací. V roce 2022 budou například vydány knihy doprovázející výstavy – Josef Mánes, V kroužcích dýmu, Zenga, popularizační a dětské knihy v řadách Obrazy do kapsy a NGP dětem a výstupy odborných badatelských projektů – Karel Škréta a univerzitní teze v českých zemích či Soupisový katalog italské kresby.
Zdrojem inspirace pro dramaturgický plán i pro práci s publikem jsou samotné sbírky Národní galerie Praha. Ta spravuje 400 000 uměleckých děl a předmětů, které se řadí mezi nejvýznamnější kulturní dědictví naší země. Jedním z dlouhodobých cílů managementu je tyto sbírky rozšiřovat.  
V Jinonicích vznikne moderní komplex budov s pracovišti pro všestrannou péči o umělecká díla, který bude dominovat danému území a dotvoří jeho urbanismus. Depozitární areál nabídne mimo péči o umělecká díla také prostory pro jejich odbornou prezentaci a pro veřejné edukační programy. Předpokládaná doba realizace výstavby je sedm let.
V rámci modernizace dosavadního fungování instituce zahájila NGP projekt digitální transformace. „Kromě zajištění fyzické péče o sbírky vnímáme jako nezbytné zabezpečit digitalizaci kulturního dědictví nejenom pro jeho budoucí zachování, ale také pro sdílení a šíření odborných dat pro další vědeckou práci. Digitalizace a digitální katalogizace sbírkových předmětů jsou budoucností pro sdílení dat a rozvoj vědecko-výzkumné činnosti na domácí i mezinárodní úrovni, rozvoj vzdělávání a přístup k informacím pro učitele a školy a samozřejmě pro veřejnost,“ řekla Radka Neumannová, ředitelka Sekce strategie a plánování.
Největší investiční výzvou se stane rekonstrukce Veletržního paláce. V únoru 2022 bude vyhlášena soutěž na architektonickou studii transformace Veletržního paláce. Podle generální ředitelky Alicje Knast bude hlavním a nelehkým úkolem galerie zajistit financování tohoto největšího investičního počinu v historii Národní galerie.
V neposlední řadě čeká Národní galerii rekonstrukce Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách, na které spolupracuje se Slovenskou národní galerií.  Cílem je, aby Česká republika reprezentovala v roce 2023 na bienále architektury s projektem, který bude vybrán v rámci soutěže v nadcházejícím roce. 
Jaromír a Věra Hamplovi, foto: Archiv NGP (20.11.2021)