Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 170,5 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 174,4 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 39,9 mld. Kč přispěl růst příjmů o 7,3 % podpořený inkasem daní, pojistného i příjmů z Evropské unie, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň pouze o 1,4 %. 

Ve čtyřech z pěti letošních měsíců jsme zaznamenali meziroční zlepšení celkového deficitu, což můžeme jednoznačně přičíst k dobru rozpočtové konsolidaci.

"Květen je z pohledu hospodaření rozpočtu obecně jeden z nejslabších měsíců v roce. Příjmy nejsou navýšeny inkasem čtvrtletních plátců, naopak jsou snižovány vratkami po daňových přiznáních, a výdajovou stranu zatěžuje dvouměsíční záloha regionálnímu školství. I tak byl výsledný deficit na konci května o 40 mld. Kč lepší než před rokem a za samotný květen nejnižší za posledních šest let," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. "Ve čtyřech z pěti letošních měsíců jsme zaznamenali meziroční zlepšení celkového deficitu, což můžeme jednoznačně přičíst k dobru rozpočtové konsolidaci. Očekáváme, že podobně jako loni bude vývoj salda v následujících čtyřech měsících výrazně příznivější díky pozitivním faktorům hlavně na příjmové straně rozpočtu."

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci května meziročně vyšší o 7,3 % (+52,9 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-3,7 mld. Kč) o 7,5 % (+25,7 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,6 % (+23,4 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů vzrostly i zásluhou květnového zapojení prostředků Národního plánu obnovy o 6,4 mld. Kč (+12,8 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+14,2 %, +6,9 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce).

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+3,9 %, +1,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,0 mld. Kč), se promítl vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (-29,2 %, -3,7 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024 v plné míře začnou projevovat při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024, zejména u poplatníků, kteří mají povinný audit, případně jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, tedy v červnu.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,6 % (+23,4 mld. Kč). 

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +12,3 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024, tj. redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +3,3 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů a z lihu. Meziroční růst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+7,7 %, +1,7 mld. Kč) je způsoben růstem sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně, s tím souvisejícím předzásobením i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+6,7 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+1,6 %, +0,5 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní vykázaly meziroční růsty, nejvyšší v případě daně ze zemního plynu (+20,4 %, +0,2 mld. Kč), nárůsty inkasa zbývajících komodit pak v absolutní částce byly v řádu méně významných desítek milionů Kč.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 13,0 mld. Kč (+1,4 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+1,7 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+13,2 mld. Kč), sociálními transfery (+8,7 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (3,0 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+2,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+2,7 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10,0 mld. Kč) a transfery státním fondům (-8,5 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 2,2 mld. Kč.

Na sociálních dávkách (+2,0 %, +7,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,3 %, +0,9 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+3,6 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,1 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (+0,8 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,7 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,8 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 136,8 mld. Kč (+7,9 %, +10,0 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 108,7 mld. Kč (+8,4 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 1,2 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský  (+1,9 mld. Kč). Podobně jako v předchozích letech stát v této části roku uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,9 mld. Kč téměř na nulu.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+8,8 %, +4,7 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 30,8 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a nevýzkumné příspěvky do oblasti školství a vzdělávání ve výši 17,5 mld. Kč (+2,1 mld. Kč).

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 1,2 mld. Kč (+8,4 %) souvisí s uvolňováním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+0,7 mld. Kč). Státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplácený Ministerstvem práce a sociálních věcí vzrostl o 0,3 mld. Kč.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 3,0 mld. Kč (+15,3 %). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,8 mld. Kč (+8,4 %, +2,9 mld. Kč). 

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,3 % (+0,8 mld. Kč). 

Pokles běžných transferů státním fondům o 8,5 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,0 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-4,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-0,7 mld. Kč). 

Výrazně klesly i běžné transfery podnikatelům (-18,4 %, -6,7 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku. Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,4 mld. Kč vzrostly o 1,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,7 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 61,3 mld. Kč (-3,4 %, -2,2 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo především nepravidelné financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky (-5,6 mld. Kč), naopak investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,4 mld. Kč. Investiční nákupy (-7,3 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-7,8 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním vybavení Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5,7 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5,7 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. Oproti tomu investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzrostly o 13,8 mld. Kč především navýšením národních dotací (+12,2 mld. Kč). K tomu přispělo i květnové uvolnění 3,0 mld. Kč určených na financování investičních (2,0 mld. Kč) a neinvestičních (1,0 mld. Kč) akcí na dopravní infrastruktuře ve vlastnictví státu v krajích postižených povodněmi. (2.6.2025)