Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna deficitem ve výši 6,8 mld. Kč

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 10,8 mld. Kč. 

Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. Kč stála především lednová pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+9,7 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+7,9 mld. Kč), ale i specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Výsledek naopak pozitivně ovlivnil dosud neuskutečněný převod zálohy regionálnímu školství (-12 mld. Kč).

„Výsledek hospodaření rozpočtu odpovídá obvyklému lednovému průběhu meziročně zkreslenému mimo jiné loňským rozpočtovým provizoriem. Na výdaje státu již výrazně dopadají vládní kompenzace vysokých cen energií na pomoc občanům i firmám, ale i vysoké úroky z protiinflačních dluhopisů, jejichž vydávání naše vláda před rokem pozastavila v zájmu zefektivnění obsluhy státního dluhu,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Platí, že letošní rozpočtový rok bude tranzitní, kdy naším hlavním úkolem je udržet schodek pod 300 miliardami korun. V příštím rozpočtu se již promítne chystaná vládní konsolidace, která musí vrátit české veřejné finance zpět na udržitelnější kolej.“

 Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci ledna růstu 5,4 % (+6,8 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+3,6 mld. Kč) a inkaso daně z přidané hodnoty (+2,0 mld. Kč). Výnos daňových příjmů včetně pojistného (+5,7 %, +6,4 mld. Kč) rostl u všech hlavních položek vyjma spotřebních daní. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly nižší o 1,0 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+11,7 %, +1,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (v lednu 2022 měla dopad 0,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

U daně z příjmů právnických osob (1,3 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (0,3 mld. Kč) je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu). 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,0 % (+3,6 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,0 %, +2,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně působil nižší počet pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-10,1 %, -1,3 mld. Kč) zaznamenalo meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-14,4 %, -0,7 mld. Kč), kde je patrný přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. Pokles inkasa spotřební daně z minerálních olejů (-7,4 %, -0,4 mld. Kč) je způsoben prodloužením platnosti snížené sazby daně z nafty. V případě inkasa spotřební daně z alkoholických nápojů je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku vysoké inflace, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 17,5 mld. Kč (+14,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+15,1 %, +18,0 mld. Kč) navýšených zejména realizací opatření zaměřených na řešení energetické krize, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. 

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+8,5 %, +11,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+8,6 %, +9,2 mld. Kč), do jejichž výše se promítá řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+0,8 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč) navýšený počtem žádostí v době vysokých cen energií a přídavek na dítě (+0,3 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+14,3 %, +9,4 mld. Kč) ovlivněné prvními kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům z důvodu zastropování jejich cen (8,3 mld. Kč) a pokračující podporou firem v energeticky náročných odvětvích (1,4 mld. Kč). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 9,8 mld. Kč. Meziroční nárůst o 7,9 mld. Kč souvisel s výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. 

Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+11,7 %, +5,0 mld. Kč) ovlivnilo nižší předfinancování v době loňského provizoria. Navýšení se týkalo zejména příspěvku na činnost vysokých škol (+3,0 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím stejné výše jako loni z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně klesly o 10,2 mld. Kč (-62,6 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (-12,0 mld. Kč). Meziroční srovnatelnost je zkreslena skutečností, že záloha veřejnému školství bude realizována až v únoru, zatímco v loňském roce na tyto účely směřovala v režimu provizoria dvanáctina plánovaného objemu (14,2 mld. Kč). Soukromé školství již od státu získalo čtvrtletní zálohu 3,1 mld. Kč (+2,2 mld. Kč).

Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat také u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-6,7 mld. Kč) a odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-1,3 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (-0,5 mld. Kč) státu jsou v lednu tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. (1.2.2023)