.jpg?s3=1)
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 216,4 mld. Kč.
K meziročnímu zlepšení salda o 26,8 mld. Kč přispěl růst příjmů o 7,6 % tažený inkasem daní a pojistného, zatímco celkové výdaje převýšily loňskou úroveň jen o 5,3 % i přes posílení investičních výdajů o více než pětinu. Po vyloučení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů se schodek snížil o 40,2 mld. Kč.
V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 mld. Kč.
„Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 mld. Kč, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády. V tomto ohledu mne mrzí slova představitelů budoucí vlády, která jasně naznačují, že klesající trend je u konce a opět se otevře cesta k nekontrolovanému zvyšování deficitů." uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci listopadu meziročně vyšší o 7,6 % (+132,2 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,7 % (+82,4 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,1 % (+48,7 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-1,2 mld. Kč).
Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,1 %, +15,0 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na růst inkasa daně z příjmů právnických osob (+14,7 %, +22,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+57,8 %, +4,1 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 splatné v roce 2025 a zaplacené zálohy. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, (+20,2 %, +5,5 mld. Kč). Inkaso je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněno mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,1 % (+48,7 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,4 %, +29,1 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností a též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+2,9 %, +4,3 mld. Kč) meziročně vzrostlo díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů a lihu, dani ze zemního plynu, elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+3,0 %, +1,6 mld. Kč) je ovlivněn zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+1,4 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,7 %, +2,0 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+12,3 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+5,5 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je zapříčiněn postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 105,4 mld. Kč (+5,3 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+3,9 %, +72,2 mld. Kč) tažený výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+21,1 mld. Kč), financováním vzdělávání (+16,6 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+11,7 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+11,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+9,4 mld. Kč), dále šlo o odvody do rozpočtu Evropské unie (+5,0 mld. Kč) a kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+3,8 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-10,0 mld. Kč) a ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 33,2 mld. Kč (+20,3 %).
Na sociálních dávkách (+2,0 %, +16,4 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,8 %, +4,9 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+5,0 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+3,0 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,9 mld. Kč), nemocenské (+1,6 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,9 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (+0,9 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,3 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 86,0 mld. Kč (+15,7 %, +11,7 mld. Kč).
Z běžných výdajů dále vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 263,3 mld. Kč (+4,4 %, +11,0 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství ve výši 201,3 mld. Kč (+5,0 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Uvedený nárůst je mírně zkreslen nižší listopadovou platbou veřejnému školství (-11,4 mld. Kč), která bude kompenzována v prosinci. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 6,4 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský (+6,4 mld. Kč). Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (26,4 mld. Kč) se meziročně zvýšily o 1,4 mld. Kč a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,6 mld. Kč téměř na nulu.
Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 9,4 mld. Kč (+6,8 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.
Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,9 %, +9,3 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 37,3 mld. Kč (+3,4 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na běžný provoz vysokých škol ve výši 29,5 mld. Kč (+3,0 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+1,4 mld. Kč).
Běžné transfery podnikatelům vzrostly o 11,3 %, tj. o 6,6 mld. Kč. V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,5 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 26,7 mld. Kč vzrostly o 11,4 mld. Kč. Financování podnikatelských záměrů s využitím prostředků programů Evropské unie dosáhlo 8,5 mld. Kč (+2,3 mld. Kč). Růstový dopad měly i transfery Ministerstva práce a sociálních věcí (+1,4 mld. Kč) navýšené aktivní politikou zaměstnanosti (+0,6 mld. Kč) a příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (0,5 mld. Kč). Dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vzrostla o 0,6 mld. Kč. Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 5,0 mld. Kč (+10,2 %).
Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,7 mld. Kč (+11,5 %) ovlivnily výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí (+1,4 mld. Kč), kterými vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,8 mld. Kč), financování sociálních služeb (+0,3 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč). Národní sportovní agentura uvolnila finanční prostředky na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí v objemu 6,5 mld. Kč (+0,8 mld. Kč).
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,5 % (+2,0 mld. Kč).
Pokles běžných transferů státním fondům o 10,0 mld. Kč (-14,3 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-5,6 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-5,4 mld. Kč).
Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.
Kapitálové výdaje v průběhu druhého pololetí výrazně akcelerují a na konci listopadu dosáhly 197,1 mld. Kč (+33,2 mld. Kč), přesto jejich úroveň prozatím dosahuje jen 74,1 % rozpočtu po změnách. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+24,7 mld. Kč). Financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 8,6 mld. Kč, zejména zásluhou intenzivnějšího využití prostředků Národního plánu obnovy (+8,3 mld. Kč). Navýšení transferů státním fondům o 30,1 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+23,2 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+24,0 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Na obnovu infrastruktury směřovaly i transfery Státnímu fondu životního prostředí (+3,2 mld. Kč) ve výši 1,3 mld. Kč. Nárůst investiční podpory poskytnuté příspěvkovým a podobným organizacím o 5,4 mld. Kč směřoval především do vzdělávání (+2,8 mld. Kč) a zdravotnictví (+2,4 mld. Kč). Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,9 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-4,8 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. (1.12.2025)