Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 186,1 mld. Kč, meziročně byl vyšší o 20,8 mld. Kč

Dosavadní plnění příjmů je o 0,8 procentního bodu vyšší než čerpání výdajů. Vykázané saldo tak dosáhlo 60,0 % plánu, což představovalo nejnižší srpnovou úroveň za posledních 5 let.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4,4 % (+58,5 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 1,3 % (+8,3 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci srpna dopad ve výši 21,3 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-17,4 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 7,3 % (+47,0 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,4 %, +34,5 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+40,3 %, +31,2 mld. Kč) navýšené nejvíce prostředky z Národního plánu obnovy (+18,1 mld. Kč). Do příjmů státu byla stejně jako v srpnu minulého roku převedena ze zvláštních účtů Ministerstva financí část výnosů z majetkových účastí státu v plánované výši 14,7 mld. Kč (-1,8 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %, +6,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl hlavně růst mezd a platů.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+2,7 %, +3,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+19,4 %, +1,5 mld. Kč), měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2025. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již není ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Zároveň došlo s účinností od 1. července 2026 k navrácení minimálního vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. Rozdíl mezi vyššími zálohami zaplacenými v 1. pololetí 2026 a nově stanovenou výší je považován za přeplatek na pojistném, který lze na žádost vrátit nebo zohlednit při ročním zúčtování. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,4 % (+34,5 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,1 %, +11,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+0,8 %, +0,9 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků (+3,3 %, +1,4 mld. Kč) a spotřební dani z lihu (+2,5 %, +0,2 mld. Kč). Meziroční růst inkasa těchto komodit odráží zejména zvýšení sazby spotřební daně. Obecně je však stále patrná klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-3,3 %, -0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů meziročně pokleslo (-0,9 %, -0,5 mld. Kč), neboť se na inkasu začalo již ve vyšší míře v důsledku splatnosti projevovat prominutí části spotřební daně z nafty, aplikované v průběhu měsíců dubna až července. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán pouze u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný a podléhá sezonním výkyvům.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 79,2 mld. Kč (+5,3 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,1 %, +56,4 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+25,5 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+16,9 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+15,1 mld. Kč) a neinvestiční částí výdajů na obranu (+12,3 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 22,8 mld. Kč (+17,8 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,9 %, +24,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,4 %, +16,2 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+46,5 %, +4,6 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,5 %, +2,1 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+6,5 %, +2,0 mld. Kč). Naopak o 1,5 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, proběhlo do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl prozatím pouze 4,0 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o 4,9 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 16,4 % (+16,9 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.

Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+40,0 %, +15,1 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů.

Do výdajů na platy a související výdaje, které jsou meziročně vyšší o 9,2 % (+9,4 mld. Kč), se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.

Do růstu běžných transferů podnikatelům (+10,8 %, +5,0 mld. Kč) se promítly objemově nejvýznamnější dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 21,3 mld. Kč (+3,8 mld. Kč). Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 1,1 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+3,3 mld. Kč). Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 7,9 mld. Kč meziročně vzrostl o 0,6 mld. Kč. Úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě poskytovaná dopravcům za provoz vlaků objednávaných ve veřejném zájmu dosáhl 5,3 mld. Kč (+0,4 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly za 8 měsíců minulého roku vyplaceny v objemu 0,7 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Za meziročním nárůstem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 7,2 % (+4,0 mld. Kč) stály především nákupy Ministerstva obrany (+6,7 mld. Kč) určené zejména na vybavení Armády České republiky a také Ministerstva vnitra (+1,5 mld. Kč). Meziroční srovnání dále významně ovlivnila loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla doposud vyplacena. Běžné nákupy a související výdaje u ostatních kapitol a položek meziročně klesly o 1,9 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představovala na konci srpna pro státní rozpočet výdaj v objemu 59,8 mld. Kč. (+2,1 %, +1,2 mld. Kč). 

Výrazně naopak poklesly neinvestiční transfery územním rozpočtům (-8,5 %, -16,8 mld. Kč), jejichž součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 132,4 mld. Kč (-13,5 mld. Kč) zahrnující prostředky na pedagogickou práci na základních a středních školách. Meziroční pokles odráží změnu v systému financování nepedagogické práce, jejíž financování bylo s účinností od 1. ledna 2026 převedeno ze státu na zřizovatele. Prostředky poskytnuté rozpočtům územních samospráv na financování společných programů s Evropskou unií klesly o 3,7 mld. Kč, zejména zásluhou nižšího zapojení zdrojů z Operačního programu Jan Amos Komenský (-2,8 mld. Kč). Příspěvek státu poskytnutý na dofinancování sociálních služeb ve výši 26,8 mld. Kč (+0,4 mld. Kč) představoval již 99,8 % celoročního záměru. Příspěvek na výkon státní správy činil 9,2 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Za nižšími běžnými transfery státním fondům o 4,0 mld. Kč (-10,2 %) stály dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,3 mld. Kč), jejichž objem byl státem naopak meziročně navýšen v investiční části rozpočtu fondu. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu směřovalo na neinvestiční podporu společné zemědělské politiky 21,3 mld. Kč při meziročním růstu o 2,5 mld. Kč.

Do poklesu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-1,4 %, -1,1 mld. Kč) se promítla nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací (-1,5 mld. Kč) poskytovaná především vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. V průběhu srpna došlo k výraznému zrychlení financování této oblasti, které téměř odstranilo značný meziroční pokles vykazovaný v předchozích měsících. Příspěvek na provoz vysokých škol v objemu 22,4 mld. Kč naopak meziročně vzrostl o 0,7 mld. Kč.   

Kapitálové výdaje státu dosáhly 150,8 mld. Kč (+17,8 %, +22,8 mld. Kč) a jejich plnění na 57,8 % je odrazem tradičně nižší realizace investičních záměrů v první polovině roku. I přesto lze doposud uskutečněný objem označit za rekordní a z hlediska úrovně plnění za výrazně překračující 10letý průměr. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 68,2 mld. Kč (+5,9 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (57,6 mld. Kč, +1,3 mld. Kč) a Státnímu fondu podpory investic (5,4 mld. Kč, +4,4 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 32,5 mld. Kč (+10,2 mld. Kč) navýšené nákupy Ministerstva obrany (+7,0 mld. Kč), Ministerstva vnitra (+1,6 mld. Kč) a pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 20,5 mld. Kč (+4,3 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 12,1 mld. Kč (+3,1 mld. Kč) představovaly ze značné části podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. Naopak pokles je prozatím zaznamenán u investiční podpory poskytnuté ze státního rozpočtu příspěvkovým organizacím (-0,9 mld. Kč), veřejným vysokým školám (-0,6 mld. Kč) a veřejným výzkumným institucím (-0,5 mld. Kč). (1.9.2026)