Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 194,6 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 230,8 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 36,5 mld. Kč výrazně přispělo zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ v objemu 54,0 mld. Kč. Poprvé v tomto roce tak růst příjmů převýšil tempo výdajové strany rozpočtu, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti (+83,5 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+56,6 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,8 mld. Kč) či vyšší investice (+14,9 mld. Kč). Růst daňového inkasa (+75,3 mld. Kč) byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 15,3 mld. Kč z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 mld. Kč nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají.

 „Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 mld. Kč nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají. Znovu se tak potvrzuje, že rozpočet se v průběhu roku nevyvíjí lineárně a výrazně ho ovlivňují nejen skokové příjmy jako nyní výnos z dividendy skupiny ČEZ. Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplňuje. Jako vláda uděláme maximum pro to, abychom udrželi plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 mld. Kč,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci srpna růstu 21,7 % (+222,2 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+51,1 mld. Kč) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. Kč a srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ ve výši 54,0 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+37,4 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+34,3 mld. Kč) i fyzických (+18,9 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+11,4 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+15,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+21,8 %, +12,6 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci srpna 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+38,3 %, +34,3 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-4,4 %, -0,2 mld. Kč) měla v srpnu negativní dopad platba vratek za zdaňovací období roku 2022. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 % (+37,4 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,2 %, +11,4 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-4,2 %, -4,2 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit kromě lihu (+0,4 %). Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-4,2 %, -1,6 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-3,3 %, -1,6 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 15,3 mld. Kč. 

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytly oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně v  důsledku předpokládaného nižšího zisku v letošním roce.  

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 185,7 mld. Kč (+14,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+14,8 %, +170,8 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+14,7 %, +14,9 mld. Kč) zvýšily především nákupy Ministerstva obrany a transfery Státnímu fondu životního prostředí.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+15,5 %, +77,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+18,9 %, +72,2 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+6,3 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií a výsluhový příspěvek (+1,1 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,5 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-1,3 mld. Kč). O více než 1 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby. Přídavek na dítě (-0,6 mld. Kč), doposud vyšší s ohledem na růst životního minima, klesl z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku. 

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+118,1 %, +53,2 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (40,4 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (11,6 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,6 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Naopak prozatím klesly dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,8 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,3 mld. Kč (+16,7 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,8 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,3 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+5,5 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,0 mld. Kč (+11,8 mld. Kč). Meziroční nárůst o 41,9 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,6 %, -3,4 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-10,7 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-6,2 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,2 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-4,5 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+14,7 %, +14,9 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+8,0 mld. Kč). Za jejich růstem stály především nákupy Ministerstva obrany (+6,4 mld. Kč) ovlivněné především nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,6 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 39,1 mld. Kč (-6,7 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 4,5 mld. Kč (+2,1 mld. Kč). Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (112,6 % rozpočtu; +2,6 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+. (1.9.2023)