Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 16,9 mld. Kč

Výsledek byl pozitivně ovlivněn specifiky rozpočtového provizoria, které omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limituje také vynakládání nemandatorních výdajů státu. Výdaje státu tak meziročně klesly o téměř 10 %. Naopak příjmy vyrostly o 5,4 %, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 10,7 mld. Kč a také o 7,2 mld. Kč meziročně vyšším příjmům z EU.

„Lepší výběr daní i návrat k normálnímu čerpání evropských prostředků po fiasku z let 2022 nebo 2025 jsou určitě dobrou zprávou. Hlavním důvodem výsledku nejlepšího za 8 let je ale rozpočtové provizorium, které výrazně komplikuje zahajování investičních akcí, spouštění nových vědecko-výzkumné projektů či zvyšování zanedbaných platů ve veřejné sféře,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová. 

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla jako obvykle kladné hodnoty, po očištění od jejich vlivu činil schodek 34,7 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 5,4 % (+15,9 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 2,2 % (+3,0 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci února dopad ve výši 4,1 mld. Kč. Vzrostl i výběr pojistného (+6,0 %, +7,7 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+31,3 %, +7,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %, +1,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

U daně z příjmů právnických osob (+18,6 %, +0,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+10,1 %, +0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,0 % (+7,7 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+1,7 %, +1,2 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních daní (-2,1 %, -0,6 mld. Kč) meziročně mírně kleslo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a spotřební dani z lihu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-9,7 %, -0,9 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Pokles u spotřební daně z lihu (-12,6 %, -0,5 mld. Kč) je pravděpodobně způsoben faktem, že se sazba daně zvýšila jen o 5 % (oproti loňským 10 %) a nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Dále je také patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva. Naopak meziroční růst zaznamenalo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+7,3 %, +0,9 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.      

Výdaje státního rozpočtu:

Objem celkových výdajů stanovený na měsíce leden a únor byl vyčerpán na 85,0 %. Pro jejich tempo (-9,8 %, -35,7 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-10,4 %, -36,2 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria majících dopad na dočasně nižší úroveň financování výzkumu, vývoje a inovací, sociálních služeb a sportu.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,0 %, +7,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,0 %, +6,1 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostlo nemocenské (+0,6 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč), příspěvek na péči (+0,4 mld. Kč) a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (0,2 mld. Kč). Naopak ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky klesly o 0,4 mld. Kč. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,3 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-57,1 %, -16,2 mld. Kč) souvisel s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu zálohových transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-15,0 mld. Kč) realizovaných především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.   

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-27,9 %, -16,1 mld. Kč) představovaly další příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 32,8 mld. Kč (-5,2 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od minulého roku neobsahovala platba výdaje na platy nepedagogů a také březnovou část prostředků určených soukromému školství, která byla loni v lednu vyplacena zálohově na 1. čtvrtletí roku. Prozatím nižší objem poskytnutého příspěvku státu na financování sociálních služeb (-10,6 mld. Kč) je také dán specifiky provizoria. Příspěvek na výkon státní správy činil 2,3 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-28,9 %, -3,6 mld. Kč). Jejich objem (8,9 mld. Kč) byl z velké části tvořen dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 4,1 mld. Kč (+0,9 mld. Kč). Za poklesem stála především nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Technologické agentury České republiky (-2,3 mld. Kč) a prozatím nulová dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (-1,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Za meziročním poklesem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 3,6 mld. Kč stála především loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena.

Obsluha státního dluhu představovala na konci února pro státní rozpočet výdaj v objemu 6,3 mld. Kč (-31,1 %, -2,8 mld. Kč). 

Meziročně nižší byly neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (-35,4 %, -2,8 mld. Kč) ovlivněné vývojem dotací směřovaných na rozvoj a podporu sportu z rozpočtu Národní sportovní agentury (-2,3 mld. Kč). 

Běžné transfery státním fondům (-30,0 %, -2,6 mld. Kč) snižovaly doposud nižší dotace směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-2,8 mld. Kč).

Naopak nejvíce po výdajích na sociální dávky vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+36,1 %, +3,5 mld. Kč).

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,3 % (+0,6 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 17,8 mld. Kč (+2,5 %, +0,4 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 9,9 mld. Kč (-0,2 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (9,0 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 3,3 mld. Kč (+1,9 mld. Kč) navýšené pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 2,6 mld. Kč (+0,6 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií. (2.3.2026)