.jpg?s3=1)
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 154,9 mld. Kč.
K meziročnímu zlepšení salda o 27,9 mld. Kč přispěl růst příjmů o 7,8 % tažený inkasem daní a pojistného, zatímco celkové výdaje převýšili loňskou úroveň o 5,2 % i přes posílení investičních výdajů o téměř 30 %.
Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně.
„Máme nejnižší deficit po devíti měsících za posledních 6 let. Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Běžné výdaje státu jsou pod kontrolou a realizace investic, která tradičně zesiluje v druhé polovině roku, také běží podle očekávání. Na základě dnešních čísel můžu dnes téměř s jistotou říci, že stejně jako každý rok naší vlády dodržíme schválený deficit 241 mld. Kč,“ doplnil ministr Stanjura.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu byly na konci září meziročně vyšší o 7,8 % (+113,1 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 10,6 % (+75,3 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+39,9 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč). Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-1,2 mld. Kč) značně navýšila v průběhu září platba z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie ve výši 18,9 mld. Kč.
Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,1 %, +12,2 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+16,5 %, +24,9 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+63,7 %, +4,0 mld. Kč), měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, (+20,9 %, +5,7 mld. Kč). Výše inkasa je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,2 % (+39,9 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +22,4 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností a též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+4,0 %, +4,8 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,8 %, +2,5 mld. Kč) je ovlivněn zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+2,4 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,0 %, +1,2 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+15,2 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,4 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína snižuje postupný odklon mladé generace od pití alkoholu.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 85,2 mld. Kč (+5,2 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+3,4 %, +51,6 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+26,2 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+17,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+7,3 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+6,2 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+7,4 mld. Kč), dále šlo o kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+3,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,7 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-12,2 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 33,6 mld. Kč (+29,1 %).
Na sociálních dávkách (+2,0 %, +13,4 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,7 %, +3,9 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,8 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+2,1 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,5 mld. Kč), nemocenské (+1,5 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+1,2 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.
Z běžných výdajů nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 237,4 mld. Kč (+9,8 %, +21,2 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 182,2 mld. Kč (+16,1 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách, včetně 5,8 mld. Kč uvolněných v září na dofinancování platů nepedagogů. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 4,3 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,6 mld. Kč). Podobně jako loni stát uvolnil na konci září téměř celý roční objem prostředků (26,4 mld. Kč, +1,5 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,4 mld. Kč téměř na nulu.
Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+12,4 %, +9,2 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 34,9 mld. Kč (+2,9 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 24,1 mld. Kč (+2,8 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím v gesci Ministerstva kultury (+1,5 mld. Kč) a organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+0,8 mld. Kč).
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 67,8 mld. Kč (+12,1 %, +7,3 mld. Kč).
Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 6,2 mld. Kč (+5,6 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.
Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,7 mld. Kč (+12,8 %) ovlivnilo financování církevního školství vyšší o 0,9 mld. Kč. Národní sportovní agentura uvolnila finanční prostředky na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí v objemu 6,4 mld. Kč (+0,7 mld. Kč). V kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,7 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,7 mld. Kč (+6,9 %).
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,6 mld. Kč).
Běžné transfery podnikatelům vzrostly o 1,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč. V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,5 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 19,6 mld. Kč vzrostly o 7,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,6 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (+0,6 mld. Kč) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (+0,6 mld. Kč).
Pokles běžných transferů státním fondům o 12,2 mld. Kč (-21,9 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,5 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí České republiky (-1,1 mld. Kč).
Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.
Kapitálové výdaje v průběhu září podobně jako v červenci a srpnu vzrostly výrazně o 21,0 mld. Kč na 148,9 mld. Kč (+29,1 %, +33,6 mld. Kč). Přesto jejich úroveň prozatím dosahuje jen 55,2 % rozpočtu po změnách, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+30,1 mld. Kč), financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 3,5 mld. Kč. Navýšení transferů státním fondům o 32,9 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+30,0 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+30,3 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Nárůst investiční podpory poskytnuté příspěvkovým a podobným organizacím o 4,2 mld. Kč směřoval především do vzdělávání (+2,9 mld. Kč) a zdravotnictví (+1,8 mld. Kč). Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,7 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-4,9 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. (1.10.2025)