Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci odhaduje pro rok 2026 růst HDP o 2,1 %. V důsledku dopadů ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě snížilo odhad růstu o 0,4 procentního bodu oproti lednové predikci. Odhad růstu pro rok 2027 zůstává na 2,4 %. Průměrná míra inflace i míra nezaměstnanosti setrvají pod hranicí 3 %.
Podle základního scénáře makroekonomické predikce MF by měla česká ekonomika v roce 2026 zpomalit na 2,1 %. Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl zůstat záporný.
V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.
Světovou ekonomiku v prostředí stabilizované inflace a oživování investiční aktivity zasáhla březnová eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě. Aktuálně zvýšené ceny energetických komodit a dalších surovin oslabují důvěru spotřebitelů i podniků. Pokud by došlo ke zintenzivnění bojů, mohlo by dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu.
Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů. Dopady déletrvajícího konfliktu a vysokých cen energií na českou ekonomiku jsou analyzovány v samostatné části Makroekonomické predikce.
Na počátku letošního roku dosahoval meziroční růst cen nejnižších hodnot za posledních téměř deset let. Růst cen služeb zůstal zvýšený, primárně vlivem nákladů vlastnického bydlení a nájemného. Cenový vývoj zboží byl naopak utlumen zlevněním energií, umocněný převodem financování poplatků za podporované zdroje energie na státní rozpočet, bez kterého by inflace byla vyšší o cca 0,4 procentního bodu. Březnová vojenská eskalace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu skokově zvýšily ceny energií. Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 % a příští rok vzrůst na 2,8 %.
Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí citelný nedostatek pracovníků, poptávka po práci tak zejména ve stavebnictví a službách zůstává silná. Problémy v průmyslových odvětvích zesílené celní politikou USA se projevují v pozvolném nárůstu celkové nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by se tak měla letos nepatrně zvýšit na 2,9 % a v příštím roce klesnout na 2,7 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.
Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2025 deficitem 2,1 % HDP. Navzdory pokračujícímu ekonomickému oživení se saldo veřejných financí meziročně mírně zhoršilo o 0,1 p. b. vlivem výrazného zrychlení investic, rostoucích náhrad zaměstnancům, sociálních dávek a dotací. Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo 44,3 % HDP. V důsledku tohoto vlivu, stejně jako například nižším přebytkům samospráv a celkově vyšší investiční aktivitě, očekáváme v letošním roce schodek hospodaření veřejných financí na úrovni 2,6 % HDP. Celkový růst zadlužení se oproti lednové predikci naopak snižuje z 46,2 % HDP na 45,6 % HDP, a to zejména v důsledku vyššího nominálního HDP a nižšího zadlužení na konci roku 2025.
Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem predikce je výraznější narušení globálních dodavatelských řetězců související s déletrvajícím konfliktem na Blízkém východě či jeho eskalací. Při naplnění rizika déletrvajícího konfliktu lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu. Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity. Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů. Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě. (9.4.2026)