Hydrogen Days 2021 přivítají v Česku odborníky na vodík z celého světa

Až 50 tisíc automobilů a téměř devět stovek autobusů na vodík má již v roce 2030 brázdit české silnice. I to vyplývá z evropských dohod, ke kterým se zavázala Česká republika. Vodík zažívá celosvětovou renesanci. V příštích několika letech se z vodíku, čistého paliva budoucnosti, stane bezemisní palivo současnosti. Česká republika a státy V4 budou u toho.
Jaké jsou aktuální trendy na poli vodíkových technologií? Jak budeme vodík vyrábět, skladovat či dopravovat? Na jaké technologické či legislativní změny se máme připravit? Stane se vodík palivem budoucnosti, které nahradí fosilní paliva? Nejen na tyto otázky odpoví již 11. ročník mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, která v Česku ve dnech 24.–25. března přivítá odborníky na vodík z celého světa.
Tradiční akce, konaná Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP), každoročně láká české a zahraniční odborníky ze sféry vědy, výzkumu a průmyslu, se společným cílem podílet se na rozvoji průlomových vodíkových technologií.
„Hlavní témata letošního ročníku konference budou zaměřena na využití a integrací vodíku v energetickém sektoru, v dopravě a v podnikatelských výzvách. Důležité diskuse se budou vést také o připravovaných národních vodíkových strategiích a jejich implementaci, stejně jako o dekarbonizaci a upřesňování politiky výroby ‚zeleného‘ vodíku,“ uvedla Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.
Vodíkové technologie jsou považovány za jeden z klíčových elementů pro budoucí dekarbonizaci řady průmyslových odvětví. Výroba a využití zeleného vodíku v průmyslu, dopravě a energetice je v současnosti žhavým tématem, což potvrzuje podnět Evropské komise a členských států EU vyhlášením prvních výzev důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI) pro vodíkové technologie.
Konference Hydrogen Days 2021 rovněž zmapuje současné publikace celosvětových vodíkových strategií (například v Německu, Nizozemsku, Chile, Švédsku, České republice či Evropské unii), které se dál rozvíjí a integrují i do zemí Visegrádské skupiny.  Dalším z diskutovaných témat bude i nedávno zřízená Evropská aliance pro čistý vodík, která má za cíl podpořit úzkou spolupráci sektorů zaměřujících se na vodíkové hospodářství.
ČR v roce 2030: 50 tisíc vodíkových aut a 80 tankovacích stanic?
Uplynulý rok 2020 byl z hlediska vodíkových technologií významný také pro Českou republiku. Ta totiž podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“, který zavazuje ČR k využití vodíku jako prostředku pro dekarbonizaci průmyslu.
V loňském roce byl rovněž aktualizován Národní akční plán čisté mobility, zahrnující i vodíkovou mobilitu. Podle něj by mělo do roku 2030 v České republice jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.
V současnosti je v Česku v provozu jediná, pilotní testovací tankovací stanice na vodík, a to v Neratovicích. To se však během několika měsíců změní. „Do konce roku 2021 vzniknou v České republice dvě veřejné plnicí stanice vodíku. Umístěny budou v Praze a Litvínově. V přípravě je také výstavba dalších 7 stanic,“ upozornil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.
Letos mimořádně online
Jednotlivé ročníky Hydrogen Days se doposud konaly v Praze a každoročně přilákaly kolem stovky tuzemských i zahraničích odborníků. Letos se však premiérově uskuteční v online prostředí.
„Prioritou letošní konference ochrana zdraví našich účastníků v současné době pandemické krize.  Proto se Hydrogen Days 2021 budou mimořádně konat online. Součástí konference bude i doplňující networkingová akce ‚Virtual Hydrogen Networking Lunch in V4 Countries‘ pořádaná ve spolupráci se Science Party z Brna. Ta proběhne během obědové pauzy a nabídne našim účastníkům možnost vytvořit si nové kontakty a propojit aktéry mezi rozličnými sektory vodíkových technologií,“ uzavřela výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy Karin Stehlík. (10.3.2021)