I v konfliktních situacích je nutné vyžadovat a zachovávat efektivitu při řízení logistických služeb

AURA je připravena pro Ministerstvo obrany a Armádu České republiky rozšířit a doplnit informační podporu současných logistických potřeb jak na strategické, tak na taktické úrovni

Dlouhodobé poznatky z válečných konfliktů jednoznačně potvrzuji důležitost vojenské logistiky jako jednoho z klíčových faktorů pro konečný výsledek ozbrojeného střetnutí. V dřívějších válkách byla zcela běžná kombinace řízeného zásobování vojsk s doplňováním materiálu a služeb cestou lokálních zdrojů, mj. i ničivého rabování. Současný přístup je založen primárně na řízeném zásobování z vlastních zdrojů a podle aktuální situace i na využívání jiných pramenů na bázi spolupráce s místními samosprávnými orgány a konkrétními skupinami obyvatel. Vojenská síla je dnes založena na množství a komplexu vojenských technologii, vycvičenosti osádek, operačním umění a na udržitelnosti těchto vojenských sil v operacích dlouhodobého charakteru. U konfliktů středního a velkého rozsahu zásadní roli sehrávají novodobé vojenské technologie, pohonné hmoty a maziva (PHM), munice, komunikační a satelitní technologie, potraviny, voda, ale také doplňování a obměny vojsk vysoce profesionálními specialisty. Jedná se tedy o významné kvantitativní a kvalitativní změny.

Zásobovací řetězce              

Vojenské strategické prvky sledují a analyzují technologický rozvoj ve vojenství a přizpůsobují tomu své procesy a organizační struktury, vybavení, výcvik atd. Ke klíčovým procesům patří logistické zabezpečení, ve kterém významné místo zaujímá zásobování a logistické řetězce.

Organizační prvky Ministerstva obrany (MO) a Armády České republiky (AČR) jsou v současné době zásobovány materiálem s cílem zabezpečit jejich operační úkoly cestou doplňování, modernizací nebo obměnou vojenské techniky a výzbroje a udržet výzbroj a techniku v provozuschopném stavu k plnění výcvikových a operačních úkolů. Jedná se o složitý komplex logistického zabezpečení od zajištění náhradních dílů, jejich skladování, přepravu a dopravu do místa údržby až po vlastní odborné činnosti spojených s konkrétními opravami a prováděním údržby.

Strategické rozhodování

Naplnění všech těchto cílů vyžaduje řadu strategických rozhodnutí, mezi které bezesporu patří výběr prostředků pro komerční údržbu techniky, která bude udržována vlastními kapacitami. Při rozhodování je nutné vzít v úvahu řadu klíčových faktorů, jako jsou konstrukční složitost výzbroje a techniky, náročnost a frekvence provádění údržby a plánovaných oprav, potřebný sortiment náhradních dílů a spotřebního materiálu k jejich provádění, požadavky na technologické zázemí, a to jak v mírových posádkách, tak v polním a operačním nasazení. V neposlední řadě pak náročnost na mobilitu v terénu, ochranu mobilních opravárenských a vyprošťovacích prostředků.

Při provádění údržby a oprav vlastními silami je nutné rovněž zajistit průběžný odborný výcvik personálu a hlavně propočítat míru zásob, určit místa jejich uskladnění a nastavit proces zásobování a distribuce materiálu ke spotřebiteli. Obdobně je potřebné vzít v úvahu i otázky zabezpečení potravinami, léky, PHM a municí.

Zásobování je dnes vnímáno jako proces doručení materiálu do armádních skladů a následně z armádních skladů k „vojenskému spotřebiteli”. Materiál (položky zásobování) je do armády distribuován dodavateli splňujícími podmínky veřejných nebo neveřejných výběrových řízení. Tento postup je však obvyklý v době míru nebo v situaci, kdy nehrozí prodlení nebo není bezprostředně ohrožena bezpečnost.

Vojenský konflikt Rusko versus Ukrajina ukazuje jednak nutnost řešit dynamicky „bezpečnost a zastupitelnost centrálních strategických dodavatelů v zásobovacích řetězcích” a rovněž paralelně vytvořit soustavu civilních subjektů se schopnostmi poskytovat vybrané služby spojené s doplňováním PHM, údržbou a opravami vybrané techniky. Tyto civilní subjekty mají sloužit jak pro regionální zásobovací řetězce nebo podporu, tak rovněž dle kapacit i pro centrální potřeby. Úkolem strategických dodavatelů by mělo být – pro případ vyřazení části výroby –plánování záložních míst pro strategickou výrobu kritické výzbroje a materiálu.

Obdobně je potřebné uvažovat i v souvislosti s poskytováním služeb ve prospěch „živé síly”, jako je například ubytování, stravování, praní, lékařská pomoc atd.

Efektivita poskytování logistických služeb

Aktuální poznatky ukazují, že i v konfliktních situacích je nutné vyžadovat a zachovávat efektivitu při řízení logistických služeb, a tím i zajistit účinné čerpání dostupných zdrojů. Požadovanou výkonnost není možné dosáhnout bez informační podpory. Vezmeme-li v úvahu uvedené aspekty soudobých konfliktů a z nich vyplývající úkoly pro logistické zabezpečení, potom k dosažení strategických cílů je nezbytné registrovat všechny dostupné dodavatele produktů, náhradních dílů a služeb nejen z pohledu celostátních dodávek, ale I poskytování požadovaných schopnosti na úrovni regionů. Průběžně potom tyto dodavatele vyhodnocovat dle vybraných charakteristik.

S ohledem na předpokládanou dynamičnost situačních změn a logistických potřeb, schopnost realizace úkolů ve zkrácených termínech a se znalostí místního prostředí je zřejmé, že nebude možné realizovat akviziční smlouvy ve prospěch logistického zabezpečení pouze na centrální úrovni. Bude tedy nezbytné budovat schopnost dynamicky vytvářet nová samostatná akviziční pracoviště na úrovni regionů (např. v podřízenosti teritoriálního vojska) a jejich cestou ve zkrácených termínech realizovat smluvní zajištění pro logistické potřeby v regionu – vybraném teritoriu. Tato akviziční pracoviště (rozšířená o logistický prvek s materiální znalostí) by měla principiálně vycházet z registrů dodavatelů materiálu a služeb na daném teritoriu. Spotřebitelem nakupovaných produktů a služeb v regionu mohou být jak vlastní jednotky, tak prvky spojeneckých aliančních vojsk.

Podpůrný informační systém logistiky by měl mít schopnost dynamicky vytvářet tyto organizační prvky se statuty akvizičních pracovišť a definovat vazby na centrální akviziční pracoviště. Nedílnou součástí informační podpory musí být i přístup do informačního systému podporujícího mezinárodní identifikaci požadovaného materiálu dle standardů Kodifikačního systému NATO.

Komplexní informační systém

Novodobý informační systém by měl disponovat schopnostmi napomoci identifikovat potřebný náhradní díl k technice nebo výzbroji přímo v místě provádění údržby a oprav. K základním dovednostem by měla být schopnost propojení katalogu výrobců techniky se systémem identifikace materiálu dle norem NATO. Samozřejmostí by měla být schopnost použití vizualizačních nástrojů podporující údržbu a opravy techniky, zahrnující konstrukční rozpady techniky a příslušné další manuály. Zde je nezbytné mít informační podporu i v režimu offline. Komplexní informační systém by měl také bezprostředně a operativně identifikovat nejbližší místo, kde se tento náhradní díl nachází, ať už ve vlastní organizační struktuře, případně u nejbližší spojenecké jednotky nebo civilním prostředí na regionální bázi. Podmínkou pro komunikaci v nadnárodním prostředí je kritická potřeba zvládnutí identifikace materiálu dle standardů Kodifikačního systému NATO a schopnost komunikace s aliančními orgány. Je zřejmé, že je zde velký prostor pro umělou inteligenci a že bez digitální informační podpory, digitální komunikace s komplexním bezpečnostním servisem nelze na soudobém bojišti obstát.                   

Jaroslav Řeha

Schéma a foto: archiv AURY

Zdroj: časopis CzechIndustry 3/2025