Impotence. Neschopnost pohlavní. Slabost pohlavní

Neschopnost tato, která může vzniknouti u obojího pohlaví, znamená buď nemožnost souložiti nebo neschopnost roditi.

U mužů jsou příčiny neschopnosti velmi rozmanité, přes to však lze je vřaditi do dvou skupin. Do prvé patří nedostatečný vývoj pohlavních ústrojů, do druhé nedostatečná funkce, nedostatečná síla a slabé vyměšování semene až úplné odumření pohlavní potřeby. O normálním nebo nedostatečném stavu pohlavních ústrojů jak mužských tak i ženských nemůžeme se tu dopodrobna rozhovořovati. Předmětem zdravotnictví mohou býti jenom seslabené funkce, při nichž možno jisté pokyny a rady uděliti. Na tomto místě budeme se obírati pouze mužskou imponencí. Neschopnost roditi v užším slova smyslu zove se neplodnost (sterilita); odkazujeme čtenáře ke článku Neplodnost.

Nemožnost provésti soulož s úplným pohlavním upokojením bývá zaviněna buď příčinami fysickými nebo duševními. Nutno zde promluviti o obou. Nenávist a nepřátelství manželů, hnusné a smyslům se protivící vlastnosti ženy, ošklivě zapáchající dech nebo pot, např. podpažní pot některých ryšavých nebo krtičnatých ženšin, dále choroby rodidel zevních i vnitřních, cudnost přílišná, úzkostlivost a nedůvěra muže k vlastní pohlavní schopnosti, když přecházely hojné výstřednosti v životě pohlavním neb onanie, dále pověry (o přičarované neschopnosti), mocné a se silným rozdrážděním nervstva spojené chtíče, přepjatá, bezudná fantasie, mohutná hnutí mysli, duševní přepracování, dlouhotrvající zdrženlivost při špatné výživě, to vše může býti příčinou pomíjející nebo trvalé neschopnosti, která posléze v některých případech může skončiti úplnou ztrátou funkce a úbytkem i zakrněním orgánů. Úplná a trvalá pohlavní neschopnost za dob mužské síly je zjev velmi vzácný. Za to jsou formy dočasné impotence velmi rozmanité a četné. Často dovoluje i znetvoření pohlavních orgánů, ztráta jednoho varlete, ba i choroby údu soulož i třeba větší počet případů impotence považovati za zjev pomíjející, vyléčitelný.

Impotence zaviněná duševní příčinou vyžaduje duševní léčbu. Tu nestačí pouhé léky, aby nemocnému pohlavní schopnost byla vrácena, zde třeba počíti s léčbou duše, kterouž možno mnohé nešťastné manželství předejíti. Nejčastěji setkáváme se s mladými manžely, kteří poznavše, že se svojí ženou nemohou obcovati, uchylují se k lékaři, k němuž chovají důvěru, bohužel však dosti často též k šarlatánům a mastičkářům důvěry naprosto nehodným, i žádají o radu. Bylo by nesprávno a nespravedlivo, kdybychom nazvali tvorem smyslným ženu, která milujíc vřele muže svého náhle zjistí jeho pohlavní neschopnost, jež ji odpuzuje; každá žena, která něco podobného pozoruje, cítí se ve své ženskosti hluboce a trpce uraženou a odstrčenou, tím více, čím byla cudnější a nezkušenější, když ve sňatek vstoupila. Vždy víc a více zaujímá její duši myšlénka, že manželi něco důležitého schází, až konečně ovládne ji úplná nechuť k němu. I mladému muži je stav takový strastným ba nesnesitelným, ne tak proto, že nemůže pohlavně obcovati a že manželství bude bezdětno, ale spíše proto, že se obává neúcty ženiny ať už právem či neprávem. Tak zůstává nešťastné manželství tajemstvím často i členům rodiny.

Přemnozí mladí muži, kteří pomýšlejí na ženění, holdují mravní bezuzdnosti v tom smyslu, že před sňatkem chtějí se obcováním s nepočestnými ženštinami a své schopnosti přesvědčiti. Dejme tomu, že tento pokus se nezdaří. Tak pozbudou ovšem sebedůvěry a právě tato ztráta důvěry ve vlastní schopnost jest, jak zkušenost nás učí, nejčastěji příčinou dočasné impotence. Při souloži upínají úzkostlivě zřetel svůj k tomu, zda se pokus podaří, čili nic, čímž se stává, že úd jejich ihned ochabne nebo chám vytryskne dříve, před časem, třeba byly dotyčné ústroje muže zcela normální a u ženy nebylo žádné překážky. Tím se ovšem domněnka, že jde o úplnou impotenci, ještě sesílí a důvěra v pohlavní síly mizí nyní na dobro!

Jindy mužové, kteří až do manželství vedli život cudný a neobcovali pohlavně vůbec nebo málo, stávají se dočasně impotentními, když prvý pokus se nezdaří buď následkem přílišného duševního vzrušení a rozdrážděnosti nebo jakési dosti zhusta u podobných nezkušenců nastávající sklíčenosti a úzkostlivosti. Přesvědčivše se o své neschopnosti, upadají v hluboký zármutek, pozbývají mysli, stávají se bázlivými a neodvažují se k novému pokusu. Vzmuží-li se za takového skleslého stavu mysli k novému pokusu, je výsledek opět neuspokojující. Přijdou-li podobní lidé v čas k lékaři, který jim dodá mysli, poradí jim, jak se mají zachovati, vyrovná a zahladí brzy první neúspěchy líbánek pozdější generace kvetoucích potomků.

Obyčejné fysické příčiny mužské impotence jsou: celková tělesná slabost, výstřednosti, které byly prováděny záhy a dlouho, onanie, která dokonce je s to, aby vzbudila úplnou nechuť k ženám, příliš časté polluce (které ostatně mohou býti příznakem vážné choroby míšní), opilství, konečně i vrozená neb omrzelostí získaná lenivost pohlavního pudu, zvláště u otylých mužů se vyskytující; také otupení po některých jedech, delší užívání opia a kafru při chorobách, chronická otrava olovem a rtutí.

Pojmem dráždivá slabost označujeme u mužských pohlavních orgánů onen stav, při němž je ten který člověk tak dráždiv, že již pouhou představou a tím více, dotkne-li se ženského těla, docela snadno v pohlavní rozdráždění upadá, takže může snadno i výlev semene nastati, nežli skutečná soulož započata nebo nežli vyvinulo se náležité a k provedení soulože potřebné ztopoření. S předčasným výlevem semene mizí ovšem ihned pohlavní rozdráždění též v duševní sféře, a současně upadají tak orgány samy tak i všecka smyslnost v klid, pročež akt sám nedá se pak už provésti. Sem možno řaditi i onu slabost, která zaviněna byla onanií a výstřednostmi v mládí a při níž vzniká erekce neúplná a krátce jen trvající. Umělé rozdražďování seslabuje organismus ještě více. Že by přílišné pití kávy činilo člověka pohlavně neschopným, nebylo dosud zkušeností osvědčeno. Spíše kouření nemírné.

Léčba impotence řídí se vždy dle příčin, které musí lékař blíže vyšetřiti. Brzy spočívají (nehledě k organickým vadám a ku znetvoření plodidel) v porušeném trávení nebo skleslé výživě a chudokrevnosti, brzy v ochuravění nervstva, zvláště míchy. Osvěžení a důkladnou pomoc poskytnou obyčejně lázně a minerální vody i nalezneme v lázních, které byly doporučeny proti impotenci, vždycky hosty toho druhu. Celkem osvědčily se proti mužské pohlavní neschopnosti koupele teplé, ne však horké, nesmí se však dotyčný nemocný hned po lázni oddati spánku, pokud opět neuschl. Bohužel skytá obchod hojnost tzv. „léků proti slabosti“, které mají impotenci odstraniti. Ať již tyto prostředky doporučované k pozvednutí mužské síly ve sféře pohlavní jsou podstaty jakékoli, ať je to prášek, nebo pilulky, nutno před nimi rozhodně a důtklivě varovati, neboť obsahují vesměs prášek nebo tinkturu ze španělských much nebo semena či jiné součásti durmanu, z nichž připravují se rovněž tinktury a extrakty. Těmto mohutně dráždicím jedům jsou ještě přimíseny některé silně vonící a rozčilující látky. Jak španělskými mouchami (viz toho heslo), tak i durmanem, mohou zaviněny býti choroby těžké a nebezpečné, ba i smrtné. Dávka, která nepřivodí smrti, dráždí nebezpečně čivy ústrojí močového a plemenidel, a opakují-li se dávky nebo stupňují-li se, musí nastati obrna. Dohasínající jiskra pohlavní schopnosti křečovitě ještě jednou se zachvěje, a zhasne na dobro. Tu se jenom vášeň rozbouří, naprosto však neposílí se ústrojí, které je při pudu pohlavním a jeho ukájení přede vším súčastněno a které ochrne po tomto násilném rozdráždění nadobro. Takováto vynucená schopnost není ani spojena se žádným příjemným pocitem. Je to bolestivé napjetí, jakási strnulost, stav, který přechází při užívání španělských much v prudký zánět útrob, zvláště ledvin, měchýře a močové trubice nebo po drumanu stupňuje se až k porušení duševnímu. Na takové prostředky dnes už žádný rozumný člověk nepřipadne.

Není-li muž nemocen očividně, netrpí-li míchou nebo plícemi, nebo není-li výstřednostmi jeho pohlavní ústrojí zřejmě vysíleno, je-li jeho schopnost pouze seslabena, nikoli však zničena, potřebuje především, aby všecky úkony tělesné přivedeny byly ve stav řádný. Nebrání-li tomu celkový stav jeho zdraví, nechť posiluje a osvěžuje svoje plemenidla, chová-li totiž jakožto manžel ke své choti jistou pohlavní náklonnost a přeje-li si míti potomky. Tu budou mu k ruce léky, jež poskytuje příroda sama. Seslabil-li se nemírností v požitcích, musí hledati posilu v největší mírnosti, ba ještě lépe ve zdrželivosti a musí se varovati každého podnětu, který by měl v zápětí ještě větší vysílení. Již tato změna způsobu života mívá nezřídka blahodárný účinek, ne-li hned, tedy po nějakém čase. Dále radno v takových případech užívati prostředků, které pozvedají síly celého organismu vůbec a pohlavních ústrojů zvláště. Je to svěží, volný vzduch, vydatné dýchání, činnost svalstva (práce a tělocvik), nerušený spánek. Nechť varuje se každé duševní i tělesné únavy a vysílení. Trávení a vyměšování budiž upraveno. Silná, ale střídmá, dráždivého koření prostá diaeta je vhodna. Sem patří mléko, pečeně z mladého masa, bouillon, pokrmy z vajec, sklenka dobrého, starého vína; nápojem budiž ostatně čerstvá voda, časem některý minerální pramen stolní nebo sodovka. Takové diaetě musí dále odpovídati i přiměřený pohyb a dýchání na čerstvém vzduchu. Spáti netřeba déle, nežli šest hodin; dlouho z rána spát není radno. V létě zvykej každý studeným koupelím a sprchám, v zimě omývej se studenou vodou, nečež k otření budiž použito hrubého ručníku. Pohlavní ústrojí budiž denně omýváno a koupáno ve studené vodě. Častější klystéry se studenou vodou nebudou ke škodě. Při chudokrevnosti radno užívati železité léky výživné (snad fersan neb alboferrin předepíše lékař) a chinové kapky, jak udáno je ve článcích Anaemia a Blednička blíže – s jistou opatrností, o jejíchž důvodech poučí se čtenář, přečte-li si pokyny v hesle Železité léky.

Nevedou-li opatření zde uvedená k žádoucímu cíli, třeba zavolati lékaře, který musí vyšetřiti příčiny impotence a dle možnosti sebou rozumí, velmi střídmě pudu pohlavnímu hověti.

Proslulí lékaři doporučují elektřinu zvláště faradisování a galvanický proud proti impotenci a byla též udána přesná methoda, jak prostředků těchto užiti. Některým lékařům osvědčila se elektřina, jiným naprosto nikoli. Nyní ovšem bystrý lékař dobře a záhy pozná, jaká choroba je základem impotence a nahlédne, ve kterých případech lze léčením elektřinou něčeho dosáhnouti a ve kterých nikoli.

Některé populární knihy doporučují proti impotenci tzv. „neškodná dráždidla“ k povzbuzení pohlavní schopnosti, která skládají se z mátové vody, skořicové tinktury, éteru, Hoffmannova elixiru, chinových kapek, vanilky, extraktu kvasiového, železitých léků atd. a která podávají se vnitřně. Jsou to většinou koření a léky vzpružující. Při úbytcích míchy nic nepomohou, spíše úspěchu vodoléčbou a hygienickým životem i zdrželivostí. Jindy zase dráždí se čich a takovýmto způsobem hledí se vonnými léky účinkovati na pud pohlavní. (Stejné množství skořice francouzské, hřebíčku, levandule, vody rozmarýnové a octa, kterážto směs nechá se na ohni v pokoji vypařiti). Známý Grahamův prostředek, který stal se v jistých kruzích velmi oblíbeným, zakládá se na témže dráždění čichu. O všech platí: Pro zdravého zbytečno, nemocnému se tím nepomůže.

Každé takovéto dráždidlo dlužno zavrhnouti, a kdo by ho pro svou tělesnou nebo duševní netečnost potřeboval, lépe učiní, když se rozumně celého tohoto aktu vzdá. Vedlo by se mu jako dělníku, který se snaží sesláblé svaly pitím kořalky posíliti, zapomínaje nebo nevěda, že vypůjčuje si tím z vlastního životního fondu, který brzy takovýmto způsobem se vyčerpává.

Co se týká duševní léčby impotence, která z duševních příčin vznikla, pozorný čtenář zajisté zachytil již z přecházejících statí jisté pokyny. Nutno především v té které osobě vzbuditi k vlastním silám důvěru. Dále třeba se varovati všeho umělého dráždění a rozčilování. Vědomí, že celý trapný tento stav je pomíjející a poměrně snadno vyléčitelný, je dostatečná útěcha. Mnohý je vyléčen již tím, že mu lékař vyhlásí celý zjev za bezvýznamný. Často postačí přesvědčiti se o úspěchu určité léčby u jiných, kteří byli týmže stavem stiženi. Nejlépe jedná lékař, který pacienta ujistí, že stav je vyléčitelný a získav takto jeho důvěru přísně na čas mu zakáže každý pokus soulože, tak aby pozapomenul na dosavadní neúspěchy i nabyl důvěry ve své síly. Volnost, která brzy se dostaví po takovéto léčbě při pohlavním rozčilení, i bezstarostnost úplná atd. dokazují, že léčba tato je správná. Bude-li pacient takto si počítati, podaří se mu záhy pohlavní sféru uvést ve stav normální. Podaří-li se akt, když zápověď lékařova vypršela, jednou, podaří se zajisté také vždy jindy – a pacient je vyléčen.