Index firemních očekávání Svazu průmyslu

Svaz průmyslu sestavil nový Index firemních očekávání Svazu průmyslu. Opírá se o firemní hodnocení domácí a zahraniční poptávky a očekávání nových zakázek v příštích šesti a dvanácti měsících. Index Svazu průmyslu proto naznačuje, jak dynamicky se bude česká průmyslová výroba vyvíjet. Hodnota indexu za poslední tři čtvrtletí klesla z hodnoty 3,28 na 1,35. To znamená, že firmy poptávku stále hodnotí pozitivně a zakázky jim rostou, ale výrazně pomaleji než v první polovině roku 2018. Index potvrzuje, že průmyslová výroba je na svém vrcholu a další růst už bude pomalý.
„Aktuální vývoj Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu naznačuje, že růst české průmyslové výroby bude letos pomalejší než loni. Kromě zhoršování poptávky v zahraničí brzdí tuzemské firmy rostoucí náklady materiálů, energií a zvyšující se mzdy. Firmy budou letos čelit tlaku na své marže. Očekávají, že ceny jejich výrobků porostou pomaleji než ceny vstupů,“ říká Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy. Základní mzdy by měly letos podle očekávání firem růst o 4,51 procenta. Zdražování surovin, materiálů a energií vnímá jako bariéru dalšího růstu polovina oslovených firem.
Nový Index firemních očekávání Svazu průmyslu sestavuje Svaz průmyslu a dopravy ČR na základě údajů získaných v pravidelných čtvrtletních šetřeních mezi 150 českými firmami, které provádí spolu s Českou národní bankou od roku 2011. Hodnota indexu se za tu dobu pohybovala od minima 0,8 bodu v polovině roku 2012 do maximální hodnoty 3,3 bodu ve druhém čtvrtletí roku 2018.
Pokud se hodnota Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu pohybuje nad 1 bodem, znamená, že se domácí a zahraniční poptávka podle firem zlepšuje a zároveň domácí a zahraniční zakázky na příštích 6 až 12 měsíců rostou. Průmyslová výroba by proto v příštích měsících měla růst. Čím vyšší je hodnota indexu, tím vyšší tempo růstu průmyslové výroby lze očekávat.
V okamžiku, kdy se hodnota Indexu firemních očekávání Svazu průmyslu dostane pod 1 bod, poptávka se podle firem zhoršuje a počty nových zakázek klesají. Růst průmyslové výroby se proto bude zpomalovat, v případě výrazného výkyvu indexu směrem dolů může průmyslová výroba dokonce klesnout.
V roce 2018 průmysl vzrostl o 3 procenta
Ve 4. čtvrtletí průmyslová produkce v ČR vykázala meziroční růst o 3,6 procenta, ve srovnání se třetím kvartálem rostla o 0,4 procenta. Tržby v posledním loňském čtvrtletí rostly o 6,9 procenta, nové zakázky se zvýšily o 4,6 procenta.
Za celý rok 2018 průmysl rostl v průměru o 3 procenta, zpracovatelský sektor rostl od začátku roku o 3,3 procenta. „Firmy hodnotí rok 2018 převážně kladně, byť nebyl jednoduchý. Narážely na bariéru nedostatku pracovních sil, pozorují také klesající ziskovost,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.
Samotný prosinec vykázal meziroční růst průmyslu po očištění o 1,8 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezónnosti vzrostl průmysl reálně o 0,6 procenta. Nové zakázky v prosinci klesly meziročně o 4,8 procenta, nejvíce o 5,1 procenta se propadly v automobilovém průmyslu.
„Zde platí klasická poučka, že nelze z jednoho měsíce vyvozovat závěry. Loni tuzemské automobilky vyrobily rekordní počet vozů. Z jejich linek sjelo skoro 1,5 milionu nových aut. To potvrzuje úspěšnost tuzemských automobilek i na evropských a světových trzích. Do budoucna přílišný prostor pro výrazný růst už nečekáme, protože neporoste evropská poptávka. Přicházejí také nové regulace, nové standardy. Nové testy či emisní cíle nebude jednoduché a levné naplnit,“ uvádí Bohuslav Čížek.
Horší hodnocení zahraniční poptávky ze strany českých firem souvisí jednak se zpomalováním ekonomického růstu v západní Evropě, jednak s očekávanými problémy v zahraničním obchodě. Jedním z faktorů, které nejistotu zvyšují je vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „České firmy přímo vyvážejí do Velké Británie zboží a služby za 210 miliard korun za rok. Řada českých výrobců se ale podílí také na dodávkách do Británie z ostatních zemí EU. Dopad v případě tvrdého Brexitu se bude pohybovat ve vyšších desetinách procenta HDP,“ uzavírá Bohuslav Čížek. (6.2.2019)