.jpg?s3=1)
Podpora kvality života lidí žijících s HIV není pouze otázkou jejich individuální pohody. Je ve prospěch celé společnosti. Pomáhá totiž lidem s HIV setrvat v pravidelné zdravotní péči a dodržovat léčbu, aniž by ji kvůli stigmatizaci zanedbávali. Zároveň jim usnadňuje udržet si pracovní uplatnění či studijní možnosti. Vedle přínosu ochrany zdraví nás všech tak může dlouhodobě přispívat i k omezení sociálních dopadů onemocnění a k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků.
Člověk žijící s HIV může dnes díky účinné léčbě pracovat, studovat, zakládat rodinu, mít partnerské vztahy a žít plnohodnotný život. Přesto HIV pro mnoho lidí stále neznamená pouze zdravotní diagnózu. Významnou zátěží mohou být obavy, osamělost, nejistota nebo zkušenost s odmítáním a předsudky.
Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví, HIV centry a Českou společností AIDS pomoc realizoval první celostátní dotazníkový výzkum zdravotně podmíněné kvality života osob žijících s HIV v České republice. Dotazník byl dostupný v českém i ukrajinském jazyce. Do studie se zapojilo 594 dospělých respondentů (466 osob v českém a 128 osob v ukrajinském souboru). Výzkum zároveň přinesl metodiku, která umožní kvalitu života lidí s HIV sledovat dlouhodobě.
Při účinné léčbě a nedetekovatelné virové náloži člověk s HIV virus nepřenáší pohlavním stykem. Přesto jsou lidé žijící s HIV mnohdy posuzováni podle zastaralých představ. Právě stigma může vést k tomu, že se lidé bojí nechat testovat (informace o testování naleznete na https://tadyted.com/), odkládají návštěvu lékaře nebo se zdráhají požádat o pomoc. Výzkumná zpráva upozorňuje, že stigma a obavy mohou zhoršovat přístup ke zdravotní péči, psychickou pohodu i dodržování léčby.
„Výsledky ukazují, že přibližně pětina respondentů v obou sledovaných skupinách hodnotila svou kvalitu života jako nízkou. To neznamená, že léčba HIV nefunguje. Znamená to však, že u části lidí s kvalitní léčbou mohou vedle zdravotního stavu výrazně ovlivňovat život také psychické obtíže, nedostatek podpory nebo obavy spojené s diagnózou. Kvalita života byla ve výzkumu významně horší u lidí s úzkostnými a depresivními příznaky, naopak lepší u těch, kteří vnímali silnou sociální oporu, zejména ze strany rodiny a blízkých,“ popisuje zjištění PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
„Úspěšná léčba HIV dnes znamená mnohem více než jen dobrý laboratorní výsledek. Znamená také možnost normálně žít, pracovat, studovat, mít vztahy a nebýt kvůli diagnóze vytlačován na okraj společnosti,“ potvrzuje MUDr. Anna Kubátová, manažerka Národního programu HIV/AIDS v ČR.
Podpora kvalitního života lidí s HIV není jakousi „výhodou navíc“ pro pacienta. Je součástí účinné léčby, prevence a odpovědného fungování společnosti. Kvalitní péče a dostupná psychosociální podpora mohou pomáhat předcházet sociálnímu vyloučení, dlouhodobé pracovní neschopnosti i potřebě dalších navazujících služeb.
„Výzkum není jen popisem problému. Jeho výsledky mají sloužit jako podklad pro pravidelné sledování kvality života lidí žijících s HIV a pro další rozvoj podpory tam, kde je nejvíce potřeba. Může jít například o posílení služeb duševního zdraví, psychoterapie, peer mentoringu nebo cílených podpůrných programů pro skupiny, u nichž se ukáže vyšší riziko horší kvality života,“ vysvětluje význam poznatků pro další práci s problematikou hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.
Výzkumný tým zároveň doporučuje sledovat, zda zaváděná opatření skutečně vedou ke zlepšení v čase.
„Smyslem této práce je připomenout, že za diagnózou HIV je vždy konkrétní člověk. Pokud má možnost kvalitní léčby, podpory a života bez odsuzování, prospívá to nejen jemu, ale i jeho blízkým, zdravotnímu systému a celé společnosti,“ uzavírá doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc., přednosta kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny a vedoucí HIV centra v Plzni.
Kompletní výzkumná zpráva Zdravotně podmíněná kvalita života u osob žijících s HIV v České republice je dostupná na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. (13.7.2026)
