Inflace hluboko pod cílem ČNB

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Jak už napověděl předběžný odhad statistického úřadu, česká inflace v červnu výrazně poklesla z květnových 2,1 % na 1,5 %, a ocitla se tak hluboko pod dvouprocentním cílem ČNB i pod aktuální prognózou centrální banky.

Na první pohled jde o velmi dobrý výsledek, o který se však postaraly především dvě tradičně nevyzpytatelné položky spotřebního koše – potraviny a pohonné hmoty.

Ty navíc nevstupují do jádrové inflace, která lépe charakterizuje sílu inflačních tlaků v ekonomice, takže lze předpokládat, že jádrová inflace zůstává spíše blízko trojky.

Inflace se v Česku odehrává především ve službách, zejména v oblasti bydlení. Nájemné a tzv. imputované nájemné, reprezentující vývoj cen bytů na realitním trhu, se na aktuální 1,5% inflaci podílejí více než polovinou.

Inflaci naopak stále brzdí ceny energií pro domácnosti, do nichž se zatím nepromítají vyšší ceny silové elektřiny a plynu na velkoobchodním trhu.

Výrazný protiinflační efekt mají také potraviny, zejména díky zlevnění masa a mléčných výrobků a rovněž díky normalizaci cen másla v návaznosti na pokles cen zemědělské produkce.

Co čekat dál? Pokles inflace pod hranici 2 % nejspíš nebude mít dlouhého trvání. Už na podzim by se meziroční inflace mohla vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku může atakovat hranici tří procent.

Problém spočívá v tom, že zatímco zvýšená inflace ve službách má dlouhodobější charakter, současné zlevňování potravin nemusí vydržet dlouho.

Vedle toho se do spotřebitelských cen začnou postupně promítat i dražší energie. Inflační výhled pro příští rok, který je pro ČNB klíčový, proto zatím nevypadá příliš optimisticky.

Regionální boom bytové výstavby

Stavebnictví těží ze silné soukromé i veřejné poptávky podporované investicemi státu a samospráv.

Letos se mimořádně daří zejména bytové výstavbě, která zažívá velmi silné období.

Za prvních pět měsíců roku se totiž v Česku začalo stavět téměř 19 tisíc bytů, zatímco ve stejném období loni to nebylo ani 14 tisíc.

Lídrem bytové výstavby přitom není Praha, jak by napovídala síla tamní poptávky či pohled na množství rozestavěných projektů, ale Jihomoravský kraj. Ten letos zahájil výstavbu většího počtu bytů než hlavní město.

V souhrnu za posledních dvanáct měsíců dosáhla bytová výstavba v Jihomoravském kraji historického maxima. Tak intenzivní výstavbu region nepamatuje od roku 2006, odkdy jsou k dispozici srovnatelná podrobná data.

Praha sice zaznamenala z hlediska zahájené výstavby velmi silný duben, šlo však především o důsledek spuštění několika velkých projektů ve stejnou dobu.

Květnová čísla už byla opět slabší, takže v meziročním srovnání je letos počet zahájených bytů v Praze zhruba o pětinu nižší než před rokem.

Pokud sečteme výsledky za posledních dvanáct měsíců, překonala bytová výstavba hranici 40 tisíc bytů a přiblížila se úrovni téměř čtyř nových bytů na tisíc obyvatel.

S ohledem na poptávku po vlastním bydlení i investičních bytech to však zatím nestačí k tomu, aby se růst cen bytů zastavil nebo alespoň výrazně zpomalil.

Průmysl má za sebou další dobrý měsíc

Květnové výsledky byly sice v meziměsíčním srovnání o něco slabší než dubnové, celkově však vyznívají příznivě.

Meziročně průmyslová výroba vzrostla o dvě procenta, především díky výrobě elektroniky, automobilů a kovových výrobků.

Průmysl nadále těží ze solidní poptávky, kterou mohla podpořit i zvýšená snaha firem vytvářet zásoby surovin, polotovarů a hotových výrobků v období zvýšené geopolitické nejistoty.

Ta přetrvává i nadále, protože cesta k trvalejšímu uklidnění situace na Blízkém východě zůstává komplikovaná.

Stabilně se daří zejména automobilovému průmyslu, který zaznamenal již sedmý meziroční růst v řadě. Tahounem zůstává především největší tuzemská automobilka spolu se svými dodavateli.

Škoda Auto nadále posiluje svou pozici na evropském trhu, a podporuje tak výkon celého odvětví.

Povzbudivě vyznívá také vývoj nových zakázek, které byly meziročně vyšší o čtyři procenta. V automobilovém průmyslu sice vzrostly pouze o 0,6 %, od začátku roku však již o 7,6 %.

Průmysl jako největší domácí odvětví má tak dobrou výchozí pozici k tomu, aby si růstové tempo udržel i v nadcházejících měsících.

Oživení maloobchodu pokračuje

Po slabém dubnu přišel silný květen. Tak lze shrnout výsledek maloobchodních tržeb v ČR v posledním měsíci.

Růst reálných tržeb dosáhl 4,7 % a kompenzoval tak jejich předchozí necelé jednoprocentní zvýšení.

Celkově růst tržeb odpovídá vývoji reálných příjmů domácností. Čísla od začátku roku ukazují, že Češi nakupují úměrně svým možnostem (+4,1 %) a citlivě reagují na vývoj některých cen.

V době, kdy benzín a nafta prudce zdražovaly, tržby za pohonné hmoty klesaly. Naopak v období svižného zlevňování potravin tržby potravinářských obchodů v reálném vyjádření rostou.

Vítězem na maloobchodním trhu zůstávají i nadále internetové obchody. V květnu si připsaly téměř dvanáctiprocentní nárůst a od začátku roku se jejich tržby zvýšily téměř o 15 %.

Je vidět, že trh on-line nakupování ještě zdaleka není nasycený a díky pronikání do dosud méně obsazených segmentů dál rychle roste. Napomáhá mu i rozvoj distribuční sítě, která zprostředkovává rychlé a poměrně levné doručení zboží zákazníkům.

Za celý rok nejspíš maloobchod zaznamená růst okolo 4 %.

S ohledem na vývoj reálných příjmů půjde o přiměřené tempo, které by díky silné konkurenci nemělo vytvářet dodatečné inflační tlaky ani výrazněji znepokojovat centrální banku.

Byty zdražily o dalších deset procent

Jak ukazují zveřejněné statistiky Eurostatu, růst cen bytů v ČR nepolevil ani v úvodu letošního roku.

Ve srovnání s předchozím kvartálem si připsaly další dvě procenta, meziročně pak deset procent. V EU se přitom ceny bytů zvýšily jen o 5,1 %, v Německu dokonce pouze o 1,4 %.

Vlna zdražování bytů v ČR nebere konce. Za posledních pět let se jejich ceny zvýšily o téměř 54 %, za deset let už o 152 %.

Byty se tak staly velmi atraktivním nedostatkovým aktivem, které je stále méně dostupné pro běžné bydlení. Hlavním důvodem je přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou.

Příčinou není pouze vznik rozsáhlého segmentu investičních bytů. Výstavba nových bytů totiž není nijak mimořádně vysoká a ve srovnání například s Polskem dosahuje zhruba poloviční úrovně.

V přepočtu na počet obyvatel se v ČR staví relativně málo bytů. Přestože velké developerské projekty v Praze či Brně nelze přehlédnout, souhrnná data o bytové výstavbě o žádném výrazném boomu nesvědčí.

Boom naopak sledujeme na hypotečním trhu, tedy na straně poptávky, nikoliv nabídky. A to přesto, že hypoteční sazby ještě ani nestačily plně dosednout na své nové úrovně.

Růst cen bytů byl v ČR v rámci evropského srovnání sedmý nejrychlejší. Je přitom dobře vidět, že se Evropa dělí do tří pásem.

Zatímco ve východní části EU a na jejím jihozápadním okraji (zejména ve Španělsku a Portugalsku) ceny rostou svižným tempem, střed unie (od Německa na západ) zažívá v důsledku hospodářského útlumu pouze velmi mírné zdražování.

I kdyby růst cen v dalších čtvrtletích výrazně zpomalil, za celý rok mohou byty v ČR zdražit o více než osm procent.

Vedle silné poptávky jejich ceny tlačí vzhůru také rostoucí náklady na práci, stavební materiály a stavební pozemky.

K zastavení růstu cen by teoreticky mohlo dojít až ve chvíli, kdy by se na trhu vytvořil větší objem neprodejných nových bytů, tzv. ležáků.

K tomu však zatím nedochází. (12.7.2026)