Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
Finální prosincový výsledek inflace už nepřekvapil, takže dnes už šlo jen o to, co za ním přesně stálo.
Inflace tedy skončila na 2,1 %, a to především díky soustavnému poklesu cen elektřiny a zemního plynu, k nimž se přidalo i zklidnění cen u potravin ve druhé polovině loňského roku.
Celkový dojem z výsledků inflací stále kazí cenový vývoj ve službách.
Tam je vidět, že k žádném velkému uklidnění nedochází, a to především v důsledku průběžného zvyšování nájemného. Realitní trh zůstává velice napjatý, a tak jak nájemné, tak ceny nemovitostí v podobě imputovaného nájemného inflaci stále více ovlivňují. Bohužel je to oblast, na kterou je měnová politika s ohledem na dlouhodobě slabou nabídku bytů v podstatě krátká.
Zdražování pokračovalo i v případě sektoru HORECA, který těží z poptávky oživeného zahraničního cestovního ruchu i tolerance domácích zákazníků.
První měsíce nového roku budou zřejmě ve znamení dalšího poklesu inflace. Inflace tak může velmi brzy začínat jedničkou, a to nejenom díky přenesení poplatku za OZE ze spotřebitelů na stát. Spotřebitel sice ušetří na každé MWh šest set korun, nicméně levnější by měly být samotné energie. Dodavatelé upravovali své ceníky od nového roku směrem dolů, a to jak v případě elektřiny, tak i plynu, jehož cena na burzách za poslední rok výrazně poklesla.
Vzhledem k tomu, že nástup emisních povolenek se rok odkládá, pozitivní výhled inflace platí i pro rok 2027, takže ČNB má rozhodně o čem přemýšlet.
Kombinace velmi nízké inflace a silné koruny totiž moc neladí s vysokými úrokovými sazbami. Zvlášť, když hlavním problémem zůstává rychlý růst cen bytů, za nímž stojí hypoteční boom a atraktivní příběh investičních bytů.
Nezaměstnanost na devítiletém maximu
Míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla na konci loňského roku 4,8 % a byla tak nejvyšší za posledních devět let. Není to vlastně už žádné překvapení, protože průběžné výsledky tomu jasně napovídaly. Trend propuštění v průmyslu pokračoval po celý loňský rok, zatímco ve službách se dál nabíralo. Pracovníci sice chyběli ve stavebnictví, ale tam se rozhodně příliš uchazeči o práci nehrnuli, a tak firmy musely spoléhat na zaměstnance ze zahraničí.
Růst nezaměstnanosti v době ekonomické konjunktury je projevem strukturální změny, která v naší ekonomice probíhá.
Důraz na růst produktivity práce nebo alespoň na její nesnižování nemůže vést k ničemu jinému než ke snižování zaměstnanosti. Když se k tomu připočte technologický posun spojený s nástupem AI, může nezaměstnanost růst i v roce letošním. Zásadní otázkou je, jak se bude dařit průmyslu. A nejenom tomu automobilovému.
Regionální data nám rovněž nepřinášejí žádná velká překvapení a zjištění. Vysoká nezaměstnanost na severu a západě republiky je stále symbolem toho, jak se nepodařilo ani 36 let od pád dřívějšího režimu zmenšit regionální handicapy.
Nová místa proto obvykle vznikají tam, kde už nyní chybí ochotní zaměstnanci a naopak. Realitní trh navíc tuto situaci nijak neulehčuje. Kde je práce, je i dražší bydlení.
Rok 2026 nejspíš přinese další zvýšení nezaměstnanosti, avšak nikoliv tak výrazné, jako bylo to loňské. Nezaměstnanost v úvodu roku může překročit hranici pěti procent s tím, jak se na úřady práce budou hlásit lidé propuštění ke konci roku.
Stavebnictví – Rozjezd bytové výstavby?
Stavebnictví se v loňském roce výrazně dařilo, a to nejenom díky výrazným veřejným investicím orientovaným do dopravní infrastruktury, ale i postupem času mu trochu napomohla i bytová výstavba.
Poslední dva měsíce byly totiž ve znamení vyšších počtů nově stavěných bytů. Konkrétně v listopadu se začalo stavět o 13,5 % více bytů než před rokem, což znamená navíc 750 bytů, z nichž více než polovina připadá na Olomoucký kraj. Praha, kde je poptávka po bydlení nejvyšší, tentokrát zaostala.
Poslední dva pozitivní měsíce ovšem jen dorovnávají skluz, který bytová výstavba nabrala v průběhu roku. Během prvních 11 měsíců se tak stále ještě začalo stavět méně bytů než ve stejném období předchozího roku.
V ročním vyjádření se bytová výstavba stále ještě nedostala na pomyslnou hodnotu 40 tisíc bytů, když teprve překonala hranici 36 tisíc. S ohledem na sílu poptávky, kterou potvrzují každoměsíční objemy nových hypoték, je to stále výrazně za poptávkou.
O rekordech nemluvě.
Za celý loňský rok si stavebnictví nejspíš připíše nárůst přes devět procent. Zopakovat takto vysoké tempo i letos se zdá téměř nemožné.
Kritickým momentem bude dostatek zdrojů z veřejných rozpočtů a také pracovníků, které jsou v případě stavebnictví silně nedostatkovým faktorem. Samostatnou kapitolu překážek pak bude i nadále představovat stavební řízení.
Rekordní výsledek průmyslu
Tuzemskému průmyslu se listopad opravdu vydařil. Výroba se výrazně zvýšila ve srovnání s říjnem (+2,4 %) i se stejným měsícem loňského roku (+5,7 %). Hlavní roli tentokrát sehrál automobilový průmysl, za kterým jde téměř třetina meziročního růstu produkce. Po třech slabých měsících se situace v automotive výrazně zlepšila a jak napovídají i jeho nové rychle rostoucí zakázky rozhodně ne naposledy. A výroba aut s sebou táhla nahoru i své dodavatele v dalších oborech jako je výroba kovových výrobků nebo plastikářský průmysl. Dlužno dodat, že o růst se postarala v první řadě největší tuzemská automobilka, která úspěšně posiluje svoji pozici na evropském trhu.
Nejde ovšem jen o auta, protože v plusu byla v listopadu většina průmyslových oborů, zvláště těch nejvýznamnějších. Slabší byl naopak listopad pro farmacii a výrobce stavebních materiálů.
Celkově ovšem listopad přinesl i nový rekord, a sice měsíční průmyslová produkce dosáhla nejvyšší úrovně od začátku covidového období.
Průmysl znovu potvrzuje, že představuje nejenom největší tuzemské odvětví, ale také že jde o odvětví velmi flexibilní a odolné. Navzdory nepřesvědčivé poptávce v zahraničí i silné koruně se dokáže přizpůsobit a růst.
Co čekat dál? Zakázky slibují solidní výsledky průmyslu i pro první měsíce nového roku. Za celý letošní rok by proto průmysl mohl skončit s podobným výsledkem jako loni, a sice s nárůstem okolo 1,5 %. (13.1.2026)