Inflaci táhnou nahoru potraviny a dražší bydlení

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Nárůst meziroční inflace oproti dubnovým 1,8 % už naznačil předběžný odhad statistického úřadu, takže dnes už o žádné překvapení nejde.

Oficiálně se tedy meziroční inflace zvýšila na 2,4 % poté, co ceny meziměsíčně poskočily o půl procenta.

V tuto chvíli je vidět tři základní pro inflační trendy: zdražující potraviny, rostoucí ceny ve službách a zvyšující se ceny bytů ovlivňující tzv. imputované nájemné.

Zatímco potraviny a služby inflaci přiživují, pohonné hmoty a energie ji krotí.

V případě potravin se do cen promítá i zdražování zemědělských komodit, které může zastavit až nastupující sezóna.

Složitější je situace ve službách. Ty nám zdražují soustavně už v podstatě od covidu a zatím nic nenaznačuje, že by se situace měla změnit.

Spotřebitelé více méně akceptují neustále se zvyšující ceny v sektoru HORECA nebo třeba i dovolených.

Zajímavým momentem je vysoká inflace v Praze. Tam totiž aktuálně dosahuje 3,6 %, a to především v důsledku rychlejšího růstu nákladů na bydlení ve srovnání se zbytkem země.

Jen ceny bytů přidávají k pražské inflaci sedm desetin procentního bytu.

Inflace bude rozkolísaná i v dalších měsících v důsledku vývoje srovnávacího základu.

Neměl by proto překvapit další skok inflace nahoru ještě v průběhu léta a následně rychlý pokles v průběhu podzimu.

ČNB nemusí být ve střehu kvůli samotnému výsledku meziroční inflace, ale spíše kvůli její struktuře.

Na červnovém zasedání si může dát pro jistotu se snižováním sazeb pohov. Pokud se jít tedy nebude zdát posílení koruny až příliš rychlé.

Symbolický pokles nezaměstnanosti

Květnový pokles míry nezaměstnanosti není nijak překvapivý, ani neznamená změnu dosud jinak nepříznivého trendu.

Rozjezd sezónních prací sice pomáhá v jarních měsících k lepším číslům z trhu práce, avšak jen dočasně.

Fakticky se trend růstu nezaměstnanosti vůbec nemění.

Nezaměstnanost se nyní snížila o 0,04 procentního bodu na 4,2 %, nicméně je stále nejvyšší za posledních devět let.

Ekonomika sice roste více než dvouprocentním tempem, nicméně tlak zejména v průmyslu nutí firmy dál racionalizovat počty pracovníků.

Dokud nebudou masivně přibývat zakázky, zůstane průmysl pod tlakem. Sice se můžeme těšit z růstu jeho produkce, avšak jde zatím na vrub především energetice.

Celkové výsledky trhu práce ještě navíc zastírá efekt zahraničních agenturních pracovníků, jejichž počty se do celkových výsledků nepromítají.

Ekonomice chybí silná zahraniční poptávka, zvlášť v časech, kdy jsou firmy pod tlakem konkurenčně drahých energií a hrozící celní války.

Komentovat počty nových pracovních míst v tuto chvíli ještě nemá smysl, protože po jejich vyčištění se sem některé inzeráty vrací.

Stále ovšem platí, že jde především o pomocné či málo kvalifikované profese, které se firmám nedostávají, a samozřejmě o také o místa ve stavebnictví.

Právě stavebnictví je na tom s nedostatkem pracovníků dlouhodobě nejhůře.

Co čekat dál?

Ještě v červnu zřejmě uvidíme mírný pokles nezaměstnanosti, avšak ve druhé polovině roku se začne opět zvyšovat.

Na konci roku může nezaměstnanost dosáhnout zhruba 4,5 %, což bude nejvíce za posledních devět let.  (10.6.2025)