Jak vydělat na Trumpovu možném získání Grónska?

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Povzbudit může akcie evropských zbrojařů, možná již i Czechoslovak Group, či těžařů kovů nejen vzácných zemin

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což se v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele. 

Ze stále zřetelnějších nároků, jež se na Grónsko Trumpova administrativa činí, těží například akcionáři amerického těžaře kovů vzácných zemin Critical Metals, který vlastní naleziště Tanbreez v jižním Grónsku a jehož akcie od začátku měsíce zhodnotily již o 116 %. Tanbreez patří k největším ložiskům kovů vzácných zemin na světě, s význačným zastoupením těžkých kovů vzácných zemin.

Výrazný letošní nárůst akcií Critical Metals souvisí jak právě se stále zřejmějším plánem Trumpovy administrativy získat Grónsko, tak s omezením vývozů kovů vzácných zemin z Číny do Japonska poté, co Japonsko nevyloučilo možný vojenský zásah na obranu Tchaj-wanu.

Peking rovněž dává zřetelně najevo nelibost se zásahem USA ve Venezuele z minulého víkendu. Investorům je to další připomínkou toho, že Čína může celkem svévolně, jako výraz své nelibosti s tím či oním, přiškrcovat vlastní vývoz kovů vzácných zemin, jejichž produkci celosvětově dominuje.

S každým čínským „znepokojením“, „šokem“ z tohoto či tamtoho, ba přímo s pohrůžkou stoupají na ceně naleziště mimo Čínu, jako je právě grónské Tanbreez, a stoupá rovněž motivace Trumpovy administrativy jej získat a plně vytěžovat.

Z dění kolem Grónska by ovšem mohly profitovat také zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím narůstají o 15 %) nebo švédský Saab (letos jeho akcie narůstají o 27 %). Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst na ceně obecně, zejména kvůli zostřené Trumpově rétorice (a brzy možná i činům) vůči Evropě.

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 %, i přes výrazný růst uplynulých let.

Evropským zbrojovkám totiž může být vodou na mlýn také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z tohoto týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábí příliš pomalu, protože málo investují, jelikož až příliš svých volných peněz dávají investorům v podobě dividend nebo jimi planě šponují ceny svých akcií.

Pokud by byly, jak míní, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a roku 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 % na v přepočtu 31 200 miliard korun, tedy zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR (když přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady). Samozřejmě, takový plán, naplní-li se, jen dále podpoří akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských.

Trumpovo omezení zpětných odkupů a dividend ale na druhou stranu může v očích mezinárodních investorů učinit z amerických zbrojařských akcií méně žádané zboží v porovnání s akciemi evropských, ale také asijských zbrojovek.

Pokud česká Czechoslovak Group v nadcházejícím týdnu vskutku vstoupí na amsterodamskou burzu, těžko si mohla přát příhodnější čas pro takový zásadní krok.

Primární úpis akcií by mohl tuzemský zbrojař zahájit už příští týden, upřesnění lze čekat v úterý, informovala v týdnu agentura Bloomberg. Upsání akcií na amsterdamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, ČEZ. ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 732 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun.

Ostatně, toho, že je Trump připojí k USA třeba i vojenskou cestou, se v rostoucí míře obávají také Kanaďané.

Pro investory z toho plyne ještě něco. Tradiční rozdělení investičního portfolia na akcie a dluhopisy v poměru 60/40 je podle Morgan Stanley nyní již překonané. Americká banka očekává další citelné znehodnocování kupní síly papírových peněz, pročež jako základní doporučuje dělení 60/20/20; na akcie, dluhopisy a nově i reálná aktiva typu zlata.

Aktiva typu zlata mají v nadcházející době těžit z geopolitického napětí, bobtnajícího zadlužení států – nejen kvůli zbrojení – a z narušení nezávislosti centrálních bank v čele s tou americkou.

Přičemž specificky v případě právě zlata se přidá i faktor jeho pokračujících rozsáhlých nákupů centrálními bankami typu čínské, které se v rámci stupňujícího geopolitické napětí snaží snižovat své držení dolarových aktiv a nahrazovat je třeba právě zlatem.

Znehodnocování kupní síly papírových peněz bude v příštích letech pokračovat ve zrychleném tempu, proto – a kvůli geopolitickému napětí – dále poroste cena zlata a dalších drahých kovů. Alespoň podle vyjádření největší investiční společnosti světa, BlackRocku, z tohoto týdne.

Ještě výrazněji než drahé kovy samotné by měly stoupat akcie jejich těžařů, které jsou podle BlackRocku v současnosti vzhledem k ziskovosti nejlevnější za hodně dlouhou dobu.

Národní rozpočtová rada v roce 2024 konstatovala splnění rozpočtu jen díky uplatnění postupu, jenž letos vede k vyčíslení schodku 291 miliard Kč (nikoli 250 miliard Kč)

V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku (viz https://www.rozpoctovarada.cz/vyrocni-zprava/vyrocni-zprava-za-rok-2023/).

Národní rozpočtová rada v dané zprávě konstatuje (str. 11), že „státní rozpočet nakonec skončil v hotovostním vyjádření v deficitu 288,5 mld. Kč, respektive 299,4 mld. Kč po očištění vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů.“ Rada zde tedy používá oba údaje, byť jako první uvádí údaj nižší, neočištěný. Postupuje tedy stejně jako běžně samo ministerstvo financí už od roku 2018, ať už za působení Aleny Schillerové v jeho čele nebo Zbyňka Stanjury. Národní rozpočtová rada dále tamtéž pokračuje: „Plánovaný deficit 295 mld. Kč, který předpokládal nulovou bilanci příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU, se tak ve své podstatě podařilo splnit.“

Poslední citovaná věta je zásadní. Rada totiž konstatuje splnění plánovaného deficitu, které ale striktně vzato platí za daný rok pouze při uplatnění vyčíslení schodku se zahrnutím pozice vůči EU a finančním mechanismům. Při tomto zahrnutí, v neočištěné podobě, totiž za rok 2023 vzniká schodek 288,5 miliardy Kč, který je tedy nižší než údaj 295 miliard Kč. Zatímco v očištěné podobě vzniká deficit 299,4 miliardy Kč, který je vyšší než údaj 295 miliard Kč, takže schodek splněn není.

Částka odpovídající překročení schodku o 4,4 miliardy Kč při užití očištěného výdaje je z hlediska celkového objemu rozpočtu poměrně nízká, avšak přesto svým rozsahem jen nepatrně zaostává například za sumou 4,7 miliardy korun, která byla v roce 2023 vyplacena na slevy na jízdném dětí, studentů a seniorů v autobusech a na železnici. Takže už jde o částku, která se stala politickým tématem, která budila zájem veřejnosti i médií. Její bagatelizace tedy nepřipadá v úvahu.

Národní rozpočtová rada i přes nenaplnění rozpočtu v rozsahu 4,4 miliardy korun v očištěné podobě konstatuje jeho splnění, při prioritizaci vyčíslení v neočištěné podobě. Evidentně tedy sama prioritizuje údaj nižší, 288,5 miliardy Kč, tedy údaj neočištěný, jehož uplatněním jedině lze za rok 2023 konstatovat splnění deficitu, jak tak Národní rozpočtová rada činí. Přitom totožný postup, který Národní rozpočtová rada uplatňuje v uvedené výroční zprávě, tedy prioritizace neočištěného údaje, ovšem za loňský rok vede k vyčíslení schodku ve výši 290,7 miliardy korun, a nikoli 249,9 miliardy korun.

Navíc, pokud by se měl jako prioritní nově používat postup, který za rok 2025 vede k deficitu 249,9 miliardy korun, jak po tom nyní například část politické reprezentace volá, bude to skutečně pro Fialovu vládu celkově příznivější? Vždyť pokud by se tentýž postup následně použil jako prioritní i u výsledků rozpočtu za léta 2023 a 2024, vyšlo by najevo, že Fialova vláda se do schváleného limitu schodku nevešla nejen v roce 2025, ale ani v letech 2023 a 2024. Pokud se naopak setrvá při postupu běžně používaném v posledních skoro deseti letech, který vede k vyčíslení schodku za rok 2025 ve výši 290,7 miliardy korun, Fialova vláda se tak do schváleného schodku nevešla pouze v roce loňském, zatímco v letech 2023 a 2024 ano – jak za rok 2023 ve zmíněné výroční zprávě, jak je uvedeno výše, ostatně tedy konstatuje i sama Národní rozpočtová rada.

Pokud se ustoupí od zavedené praxe posledních takřka deseti let a začnou se jako prioritní prezentovat schodky státního rozpočtu v očištěné podobě, tj. bez zahrnutí pozice vůči EU, pak to znamená:

► Schodky Fialovy vlády za roky 2023 a 2024 se zhorší natolik, že nebude již možné deklarovat splnění schváleného schodku, který tak Fialova vláda překročí tři roky po sobě – 2023, 2024 a 2025.

► Například schodek Sobotkovy vlády za rok 2017 a Babišových vlád za roky 2018 a 2020 budou naopak o něco nižší, než za dané roky tehdy vlády veřejnosti prezentovaly.

Sečteno, podtrženo, dosud se ve vyčíslení schodku rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, a to i tehdy, když tato prioritizace vedla k vyzdvižení údaje pro vládu méně příznivého, jako například za výše uvedené roky působení Sobotkova či Babišových kabinetů. Proč nyní tuto zavedenou praxi měnit jenom proto, že v jednom konkrétním roce (za rok to zase může být opačně) by taková změna vedla k vyčíslení výše schodku, která je z hlediska části politiků v očích veřejnosti jaksi stravitelnější?

Míra nezaměstnanosti varovně roste, letos překročí pět procent, poprvé po devíti letech

Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím

Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, byť v souladu s očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. V prosinci 2025 dosáhla úrovně 4,8 procenta, která je nejvyšší od března 2017 (viz graf Bloombergu níže). Navíc je pravděpodobné, že nyní v lednu už dosáhne psychologické úrovně pěti procent. Důvodem je zejména již delší dobu trvající snižování stavů v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.

Část lidí propouštěných v průmyslu nalézá uplatnění zejména ve sektoru služeb, avšak ani tato zásobárna pracovních míst není bezedná. Míra nezaměstnanosti by měla kulminovat v únoru, kdy dosáhne 5,1 procenta, načež se s nástupem jara vrátí zpět pod úroveň pěti procent, díky sezónnímu zaměstnávání. To je však v poslední době obecně slabší, a to jak v jarních a letních měsících, tak v těch podzimních a zimních, o čemž svědčí například právě i prosincový nárůst míry nezaměstnanosti na 4,8 procenta, odrážející slabší najímání sezónních pracovníků například v logistice před vánočními svátky či v gastronomické branži v témže období. Obsazování pozic ve službách lidmi uvolněnými v průmyslu zužuje prostor pro sezónní zaměstnávání.

Loni se žádná debata, jaká je správná výše schodku, nevedla, dokládají čísla z monitoringu

Všichni, i opozice a ekonomové, akceptovali metodiku Stanjurova ministerstva, která je však letos podrobována mediální kritice, když ji užívá Schillerové úřad

Lidé, kteří tvrdí, že se má ve vyčíslení schodku rozpočtu používat číslo bez zahrnutí pozice vůči EU, mají velmi krátkou paměť. Loni Fialova vláda jako oficiální uvedla číslo se zahrnutím pozice vůči EU a vůbec nikdo neprotestoval, ani žádný ekonom. Dokonce tehdejší opozice číslo přijala bez zpochybňování. Dokládají to tvrdá čísla z mediálního monitoringu (viz obrázek níže). Představme si je blíže.

V loňském roce se žádná debata o tom, jaká je výše schodku státního rozpočtu za rok 2024, nerozvinula. Prostě se obecně přejalo číslo, s nímž přišla Fialova vláda, 271,4 miliardy korun, zahrnující tedy i peníze na projekty EU. Toto číslo nezpochybňovala ani tehdejší opozice, ani nikdo z ekonomické obce. Dokládá to monitoring českých médií Mediaboard z 6. a 7. ledna 2025 (údaj byl v podobě tiskové zprávy ministerstva financí zveřejněný 6. ledna 2025 ve 13:00), v němž se cifra bez zahrnutí peněz na projekty EU, 287,4 miliardy korun, vyskytuje jen v 13 případech z 206 (6 %). Prakticky šlo jen o případy, kdy se přejala oficiální zpráva ministerstva financí, která samozřejmě údaj bez zahrnutí pozice vůči EU obsahovala, ovšem jako druhořadý (stejně jako jej obsahuje zpráva ministerstva financí letošní). Do titulku, jako hlavní, dalo ministerstvo financí údaj se zahrnutím peněz na projekty EU jak loni za Stanjury, tak letos za Schillerové.

Letos tedy ovšem nastala jiná situace z hlediska přijetí zprávy ministerstva financí. I když Babišova vláda plně pokračovala v loňské metodice vlády Fialovy, takže peníze na projekty EU zahrnula, tudíž schodek za rok 2025 vyčíslila v souladu s tím na 290,7 miliardy korun. Zvedla se však mediální vlna, že jde o špatný údaj. A že prý je správný údaj 249,9 miliardy korun. Cifra bez zahrnutí evropských peněz se tak náhle v českých médiích objevila v dané souvislosti ve dnech 6. a 7. ledna 2026 (údaj byl v podobě tiskové zprávy ministerstva financí zveřejněný 6. ledna 2026 ve 12:15) v 62 případech z 266 (23 %).

Takže cifra bez zahrnutí peněz na projekty EU má letos v českých médiích v prvních dvou dnech po zveřejnění údajů ministerstvem financí zhruba čtyřikrát vyšší četnost než loni.

To proto, že letos se zvedla vlna zpochybňování, která nevznikla loni. Loni i tehdejší opozice akceptovala údaj, který byl pro Fialovu vládu výhodnější. Letos současná opozice zpochybňuje svoji loňskou metodiku, která loni údaj o schodku vylepšovala, ale letos jej zhoršuje. A nechce akceptovat údaj ministerstva financí a mediálně jej podrobuje kritice, přestože metodicky ministerstvo financí postupuje totožně jako loni. (10.1.2026)