Jak vypadaly kanceláře před sto lety a jaké jsou současné nejnovější trendy?
Většina lidí tráví v kanceláři až třetinu svého života, proto je zásadní, jak pracovní prostředí vypadá a jak je vybavené. Pracovní místo je také jednou z motivačních složek, které přispívá ke spokojenosti zaměstnance. Kvalitní a dobře vybavené pracovní prostory ovlivňují zdraví zaměstnanců, vzájemné vztahy i jejich produktivitu.
Kancelářské prostory prošly ohromným vývojem, největší rozmach zaznamenaly ve 20. století, do té doby většina lidí pracovala manuálně a s postupným rozvojem se začaly otevírat ve větší míře pracovní pozice v kancelářích.
„V dnešní době směřuje vývoj jednoznačně k flexibilním kancelářím, nejistota současné doby se odráží také na poptávce. Ať už to byla pandemie nebo dnes ceny energií a služeb, objevuje se na trhu stále více nepředvídatelných skutečností, které nutí firmy přemýšlet jinak. Řada firem preferuje flexibilitu časovou, tak prostorovou. Uzavírají se kratší kontrakty, firmy často nabízejí zaměstnancům sdílená pracovní místa a v neposlední řadě hledají plně vybavené kanceláře, kde mohou začít fungovat v horizontu hodin,“ vysvětluje Alexandra Němcová, ředitelka Asset managementu společnosti CIMEX, která se specializuje na flexibilní kancelářské projekty.
Vývoj kanceláří
Již na začátku 20. století se objevuje první open space, který byl velmi oblíbený mezi zaměstnavateli především pro nízké náklady. První formou takto otevřených kanceláří byly dlouhé stoly, kde pracovníci seděli jeden vedle druhého s minimálním osobním prostorem pro každého z nich. U zaměstnanců se ale záhy v takovém prostředí začaly projevovat psychické problémy.
Později se začaly vytvářet hybridní prostory. Jednalo se o kombinaci velkých otevřených místností se stále poměrně velkým počtem stolů a uzavřených kanceláří. Ve 20. a 30. letech minulého století se kladlo důraz na efektivitu práce, ale protože již bylo známo, že produktivita souvisí se spokojeností zaměstnanců, začaly se vytvářet kanceláře, které plnily vlídnější funkci. Útulnější pracovní podmínky zarazila hospodářská krize a následně 2. světová válka.
V 60. letech byl hlavním problémem hluk v otevřených kancelářích, který negativně ovlivňoval výkon zaměstnanců a měl vliv i na jejich psychiku. Montovaly se proto zástěny a improvizované bariéry. V 80. letech 20. století vznikaly tzv. cubical farms, které byly spojeny s rozvojem osobních počítačů, a zase došlo k vměstnání velkého množství lidí do vyhrazeného prostoru.
