.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Amerika se vrací do 40. let minulého století, lze čekat rychlou odvetu Kanady, Mexika i Číny. Čechům zdraží pohonné hmoty i dovolené
Americký prezident Donald Trump 1. února v souladu s očekáváním rozhodl uvalit plošná cla na tři suverénně největší importéry do USA, tedy Mexiko, Čínu a Kanadu. Na dovoz z Mexika a Kanady budou Spojené státy uplatňovat 25procentní clo, na dovoz z Číny pak clo desetiprocentní. Výjimku mají pouze energetické suroviny dovážené z Kanady, zejména tamní ropa, na níž se bude nově vztahovat clo desetiprocentní.
Průměrná vážená celní sazba uplatňovaná na dovoz Spojenými státy tak poprvé od 40. let minulého století dosáhne úrovně 10 procent. Od 70. let až dosud se přitom pohybovala v pásmu nižších jednotek procent. Dneškem tak začíná konec globalizace, jak ji z uplynulých desetiletí známe.
Lze předpokládat, že všichni tří zmínění obchodní partneři USA rychle odpoví odvetnými cly. Trump přitom ve stejný den vydal opatření, dle něhož na odvetná cla odpoví dalším celním navýšením, takže hrozí spirálovitá eskalace obchodních střetů.
Trump před víkendem pohrozil také zásadním celním opatřením na dovoz ze zemí Evropské unie. V pondělí lze i proto očekávat oslabení koruny. Česko je totiž malá otevřená ekonomika vysoce citlivá na kladení překážek mezinárodnímu obchodu – a zvláště těch překážek, které omezují či mají omezit přímo vývoz z EU.
Oslabení koruny zdraží Čechům zahraniční dovolené či pohonné hmoty. Pohonné hmoty navíc zdraží i přímo kvůli zavedeným clům. Takže benzín či nafta v Česku budou zdražovat působením hned dvou tendencí. Trumpovo nové clo na Kanadu totiž zvýší světovou cenu ropy. Kanada představuje největšího zahraničního dodavatele ropy Spojeným státům; takřka veškerý ropný export Kanady, čítající přibližně čtyři miliony barelů denně, míří do Spojených států. Hned takřka 70 procent ropy, kterou zpracovávají rafinérie amerického Středozápadu, pochází právě z Kanady. Clo kanadskou ropu, byť „jen“ desetiprocentní, tak alespoň přechodně zhorší a prodraží zásobování USA ropou, což právě zvedne cenu dokonce i na světovém trhu.
Kanada, Mexiko a Čína dohromady zodpovídají za takřka polovinu dovozu do USA. Spojené státy se všemi vykazují výrazný obchodní deficit, vůči Číně a Mexiku vůbec největší ze všech zemí. Právě hlubokým schodkem svá nová cla Trump zdůvodňuje, společně se snahou omezit ilegální imigraci a pašování fentanylu. Fentanyl však do USA proudí hlavně přes hranici s Mexikem. Hranicí s Kanadou prochází mizivé množství této látky.
Cla v rozporu s obecně zažitou představou neplatí zahraniční dodavatel, nýbrž domácí – v tomto případě tedy americký – dovozce daného zahraničního zboží. Usiluje je přenést na konečného spotřebitele. Zahraniční dodavatel ale může zdražení související se clem kompenzovat zlevněním „u sebe doma“. V praxi se tak o náklady související s navýšeným clem zpravidla podělí všechny tři strany – jak zahraniční dodavatel, tak importér, tak konečný zákazník.
V některých případech může být v zájmu zahraničního dodavatele, aby si pozici na vývozním trhu udržel, pročež navýšené clo plně či z velké části absorbuje snížením vlastních marží. V takovém případě tedy clo nemusí být ve Spojených státech inflační. Trumpova administrativa se spoléhá na to, že trh Spojených států bude pro zahraniční dodavatele natolik atraktivní, že si v zájmu udržení podílu na něm redukují marže. Anebo z něj dočista odejdou a uvolněné místo zaujme konkurence ideálně americká, případně přesunou výrobu ze zahraničí právě do USA, aby se clům vyhnuli. Trump proto odmítá, že by cla měla působit trvaleji a zásadněji inflačně.
Americký prezident přitom tento svůj názor opírá o zkušenost ze svého předchozího působení v Bílém domě v letech 2017 až 2021. Tehdy jeho selektivní cla na zboží jako ocel, hliník, pračky nebo solární panely, uplatňovaná zejména na čínský dovoz, viditelnější inflační tlaky nezapříčinila. Což však dost dobře mohla způsobit selektivní povaha zaváděných cel. Nyní jde o cla plošná, takže nelze vyloučit také plošné, tedy celkově mnohem silnější inflační tlaky. Ostatně náznakem, že se jich alespoň částečně obává i Trumpova administrativa, je zmíněná skutečnost, že na kanadskou ropu neuplatní clo dvacetiprocentní, nýbrž jen poloviční.
Obchodní válka USA a EU je na spadnutí
Česko připraví až o 300 miliard korun ročně a o práci 55 000 Čechů, běžnou českou domácnost pak o 91 000 Kč ročně
Americký prezident Donald Trump 1. 2. se vši rozhodností potvrdil, že hodlá zavést nová cla také na dovoz ze zemí Evropské unie. A zřejmě to budou masivní cla. „EU se k nám chová hrozně,“ vysvětlil. Spojené státy podle nej učiní vůči dovozu z EU „něco velmi zásadního“. Česko by Trumpova cla poškodila jako málokterou jinou evropskou zemi. Běžnou českou domácnost by tak připravila o 91 tisíc korun ročně.
Trump už v kampani dával jasně najevo, že transatlantický obchodní vztah považuje z hlediska USA za krajně nevyvážený, zvláště v oblasti automobilové a zemědělské produkce. Opakovaně hrozil plošným clem ve výši deseti až dvaceti procent a dorovnáním amerických cel na úroveň uplatňovanou ze strany EU.
Je vskutku pravdou, že EU stále uvaluje vyšší průměrné (nevážené) clo na dovoz z USA, než je tomu obráceně. Průměrná celní sazba EU na dovoz USA je 3,95 procenta. Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU činí 3,5 procenta. Jak tedy vidno, Trumpovi se v jeho prvním funkčním období, v letech 2017 až 2021, nepodařilo výši eurounijního cla ani dorovnat. Tehdy to však byl, zdá se, „jiný Trump“, oproti současnosti mnohem krotší.
Je vlastně s podivem, že stále i dnes přetrvává značná nevyváženost třeba v obchodování obou břehů Atlantiku s automobily. Zatímco EU uplatňuje na americká auta desetiprocentní clo, Spojené státy na vozy z EU clo čtyřikrát nižší, totiž 2,5 procenta. V případě potravin a nápojů zase EU uplatňuje o zhruba 3,5 procentního bodu vyšší clo než USA. Chemikálie pak evropská strana zatěžuje clem o jeden procentní bod vyšším.
Ovšem ne vždy je to EU, která uplatňuje vyšší celní sazbu. Spojené státy zatěžují vyšším clem například některé suroviny (viz graf níže).
Trump s Muskem dělají z Prahy, Varšavy i Budapešti světově nejlépe vynášející burzy letošního roku
První měsíc roku 2025 nebývale přál burzám Visegrádské čtyřky a obecněji střední a východní Evropy. Vždy letos zatím globálně vůbec nejlépe vynášející burzou je ta slovinská, jejíž akcie obsažené v hlavním indexu zhodnocují o 14,5 procenta. Akcie hlavní indexu varšavské burzy přidávají 11 procent, což z parketu činí letos třetí světově nejvýkonnější. Budapešť je nahoře o solidních takřka osm a Praha o skoro sem procent.
Všechny zmíněné burzy překonávají hlavní celoevropský akciový ukazatel, Stoxx 600, který letos zhodnocuje o zhruba 6,5 procenta. Překonávají tak stěžejní ukazatel amerických burz, Standard & Poor’s 500, jenž si připisuje jen lehce přes tři procenta.
Klíčovými hybateli světově znatelně nadprůměrné výkonnosti středo- a východoevropských akcií je americký prezident Donald Trump a také jeho souputník Elon Musk, nejbohatší člověk planety.
Trump poskytuje burzám typu té slovinské, polské, maďarské, české či chorvatské vzpruhu svým slibem, že záhy ukončí válku na Ukrajině. I když staronový americký prezident nesplnil svůj slib z kampaně, že se stane během 24 hodin, co bude v Bílém domě, mezinárodní investoři stále věří, že se mu to nakonec docela rychle podaří. Sázejí na to, že pak internacionální kapitál ještě zřetelněji osmělí k přesunu právě do střední- a východní Evropy a chtějí tuto vyhlíženou vlnu zachytit.
Zároveň země střední a východní Evropy zpravidla představují menší otevření ekonomiky, které jsou poměrně vysoce citlivé na kladení překážek mezinárodnímu obchodu. Takže zatím těží z toho nikoli co Trump učinil či chce učinit, leč co zatím neudělal. Zatím nezavedl nová cla, jimiž v kampaně také hrozil. Zde ovšem hrozí, že se investoři nechávají ukolébat a že nová cla nakonec už poměrně brzy přijdou. Na Kanadu a Mexiko 1. února, anebo pak nejspíše 1. dubna, kdy už by mohla být uplatněna také vůči zemím EU.
Za růstem hlavně budapešťské burzy stojí ovšem částečně také zmíněný Musk.
Budapešťskou burzu „nakoplo“ Trumpovo zvolení začátkem loňské listopadu prakticky nejvíce v Evropě. Její akcie na sklonku loňska zhodnocovaly více než akcie jakékoli jiné burzy kontinentální Evropy – a v růstu pokračují i letos. Investoři sázejí nejen na příznivý efekt nadstandardních Trumpových vztahů s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Maďarským firmám a jejich akciím totiž pomáhají také zatím stále převážně dobré Trumpovy vztahy s miliardářem Muskem. Například akcie maďarského telekomu 4iG vylétly loni koncem roku nejvýše za více než tři roky poté, co jeho šéf v Trumpově floridském sídle, kam jej vzal Orbán, diskutoval obchody právě s Muskem. (2.2.2025)