Dnes si připomínáme Den životního prostředí
Elektroodpad, textilie a plasty. Množství odpadu roste rekordním tempem a recyklace sama o sobě nestačí. Ke Dni životního prostředí, který každoročně připadá na 5. června, přinášíme přehled zajímavých dat o největších ekologických hrozbách. Nabízíme konkrétní tipy, jak s nimi bojovat. Zásadou je opětovné využití, odpovědná spotřeba a efektivní recyklace.
Elektroodpad: tichá hrozba s rekordním růstem
Elektroodpad se stal nejrychleji rostoucím druhem odpadu na světě. V roce 2023 dosáhlo jeho celosvětové množství 57,4 milionu tun, což je o 2 miliony více než o rok dříve (Global E-waste Monitor 2023). Pouze 17,4 % tohoto odpadu bylo řádně recyklováno. Většina zařízení tak končí na skládkách, kde se uvolňují toxické látky ohrožující půdu, vodu i ovzduší.
Jedinou cestou, jak s množstvím elektroodpadu bojovat, je zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení a jejich efektivní recyklace. Například díky 100 kg recyklovaného elektroodpadu je možné ušetřit průměrně 92 kWh elektrické energie, 74 kg primárních surovin, 21 m³ vody a navíc snížit emise CO₂ o 294 kg. „Zpětný odběr odpadních elektrozařízení a jejich následná recyklace navíc omezuje těžbu vzácných materiálů, protože suroviny jsou opět využívány. Díky recyklaci sta kilogramů elektroodpadu je možné zamezit vzniku 452 kg odpadu,“ popisuje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.
Společnost REMA Systém se dlouhodobě snaží motivovat ke správnému nakládání s elektroodpadem, a proto připravila soutěžní iniciativu RecykloMise 2025: Natoč a inspiruj. Školní kolektivy napříč Českou republikou v ní tvořily krátká videa na téma třídění elektroodpadu, přičemž pro ta nejlepší může veřejnost hlasovat až do 13. června.
Textilní odpad: Rychlá móda, pomalý rozklad
Vedle elektroodpadu se rychle stává hrozbou i textilní odpad. Textilní průmysl ročně generuje přibližně 92 milionů tun odpadu (Ellen MacArthur Foundation, 2022). Za tímto objemem stojí zejména koncept „fast fashion“, tedy rychlé a levné výroby oblečení, které se stále obměňuje dle nových a nových módních trendů. Jeden kus oblečení je podle Greenpeace průměrně nošen méně než 10krát, než skončí v koši. Odpad potom míří na skládky a do spaloven. Přitom až 95 % textilního odpadu by bylo možné znovu využít nebo recyklovat. Kvůli tomu je textilní průmysl druhým největším znečišťovatelem vody a významným producentem emisí CO₂.
Řešením je prodlužování životnosti oblečení, podpora reuse platforem, výměnných tržišť a second handů. Významnou roli zde hraje také spotřebitelská odpovědnost – nákup kvalitnějšího a udržitelnějšího oblečení se stává ekologickým rozhodnutím, nikoliv jen otázkou módy. Čím déle zůstane oblečení v oběhu, tím méně zatěžuje životní prostředí.
Plasty: Hlavní viník znečištění oceánů
Podobně varující je situace s plastem. Plastový odpad dosáhl v roce 2023 celosvětového objemu kolem 400 milionů tun, přičemž recyklováno bylo jen 9 % (UNEP, 2023). Zbytek plastů se hromadí na skládkách, ve volné přírodě nebo v oceánech, kde tvoří nebezpečné mikroplasty. Tím ohrožuje mořské organismy a nejen ty: mikroplasty byly nově detekovány i v lidské krvi, plicích a dokonce v placentách (Environmental International, 2022).
