Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má ambici stát se jednou z největších změn v oblasti mzdové a personální administrativy za poslední dekády. Od roku 2026 má postupně nahradit celou řadu povinných výkazů – od přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení přes hlášení finanční správě až po statistická data. Stát slibuje zjednodušení, zaměstnavatelé ale zatím spíš zjišťují, že jednoduché nebude ani samotné zavádění.
Základní myšlenka je na první pohled lákavá – zaměstnavatel odešle jednou měsíčně jeden soubor dat a stát si z něj potřebné informace „rozeberе“ pro jednotlivé instituce.
Namísto několika formulářů, různých termínů a rozdílných definic údajů, by měl vzniknout jeden standard. Typickým příkladem je evidence zaměstnanců. Do systému se nově dostanou i lidé, kteří doposud v registrech sociálního pojištění nebyli.
„Zaměstnavatel bude evidovat i osoby na dohodu o provedení práce s výdělkem pod limitem nebo některé dohody o pracovní činnosti, které dnes do registrů ČSSZ vůbec nevstupují. Například pracovníky s nízkým výdělkem,“ říká Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské firmy Crowe.
Konkrétní příklad: malá firma s dohodáři
Menší firma, která zaměstnává několik lidí na hlavní pracovní poměr a k tomu brigádníky na dohodu o provedení práce (DPP), dnes řeší několik různých povinností. Od tohoto roku bude všechny tyto osoby evidovat jednotně. Výkaz příjmů u DPP skončí, údaje se pošlou v rámci měsíčního hlášení.
Podle Ivany Brancuzké to sice znamená méně formulářů, ale v realitě se i brigádník s výdělkem pár tisíc korun objeví v centrální evidenci zaměstnanců. „To klade vyšší nároky na HR i mzdové procesy,“ dodává.
Rozšíření evidence zvyšuje riziko chyb. Ať už jde o špatně zadané osobní údaje, nebo opomenutí registrace krátkodobého pracovníka. Sankce zatím nejsou hlavním tématem veřejné debaty, ale odpovědnost zůstává na straně zaměstnavatele.
Největším rizikem je podle odbornice z Crowe přechodné období. „Zaměstnavatelé budou muset zpětně doposílat data za první měsíce roku 2026, zároveň se učit nový systém a hlídat lhůty. Chyby v datech se navíc budou opravovat prostřednictvím opravných hlášení,“ upozorňuje Ivana Brancuzká.
Další otázkou je, zda slibované zjednodušení skutečně pocítí menší firmy, které dnes zvládají administrativu relativně snadno, zatímco nové povinnosti pro ně mohou být náročnější.
Jedno hlášení, ale pouze elektronicky
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele není jen legislativní změnou, ale také technologickým testem připravenosti českých firem. Papírová cesta definitivně končí – hlášení půjde podat pouze elektronicky, a to přes ePortál, datovou schránku nebo rozhraní API.
Zaměstnavatelé budou mít na podání měsíčního hlášení dvacet dní. Systém počítá s tím, že technické problémy nejsou omluvou – odpovědnost za včasné a správné podání zůstává na firmě.
Pro větší společnosti s propracovanými mzdovými systémy to znamená úpravy softwaru a napojení na státní systémy. Menší firmy budou často odkázány na externí mzdové účetní nebo aktualizace používaných programů. (2.2.2026)
