Zachraňte videohry, volají signatáři petice. Vadí jim nekalé obchodní praktiky

Ondřej Plevák, Update EU

V digitální éře už koupě videohry nemusí znamenat její skutečné vlastnictví. Hráči často získávají pouze licenci, která může s rozhodnutím vydavatele kdykoliv zaniknout. Právě proti této praxi se postavila iniciativa Stop Killing Videogames, jejíž petice doputovala až na půdu Evropského parlamentu.

Iniciativa „Stop Killing Videogames“, tedy „Zastavte ničení videoher“, kritizuje jednu „moderní praktiku“ některých vydavatelů počítačových a konzolových her.

„Videohry jsou stále častěji navrhovány tak, že k fungování potřebují centrální servery, a to i v případě verze pro jednoho hráče. Jakmile se vydavatelé rozhodnou tyto servery vypnout, hry se stanou zcela nehratelnými,“ argumentuje iniciativa, která volá po změně evropské legislativy.

Podle ambasadora iniciativy v Česku Pavla Zálešáka je jejím hlavním cílem, aby to, co si lidé koupí, zůstalo ideálně navždy jejich. A pokud je hra závislá na internetu, tak aby se v případě vypnutí serverů mohli dostat k souborům a využívat je i offline, případně si vybudovat vlastní servery.

„Když si koupíte film nebo hudbu, vlastníte ji a můžete si ji ponechat tak dlouho, jak budete chtít. Videohry však nepřicházejí se stejnými zárukami. Naší iniciativou je ochrana práv spotřebitelů v herním průmyslu. Chceme zabránit vydavatelům, aby deaktivovali hry, které si lidé již zakoupili,“ dodal Zálešák v loňském rozhovoru pro YouTube kanál Smarty.cz.

Výrobci argumentují tím, že postupují podle zákona. „Chápeme, že to může být pro hráče zklamáním, ale když k tomu dojde, herní odvětví zajišťuje, aby byli hráči o potenciálních změnách řádně informováni v souladu s místními zákony na ochranu spotřebitele,“ uvedli podle webu TN.cz zástupci videoherního průmyslu Video Games Europe.

Na iniciativu navázala petice, která mezi červencem 2024 a červencem 2025 nasbírala v zemích EU téměř 1,3 milionu podpisů. Toto číslo znamená, že se jí Evropská unie musela začít zabývat.

Téma her na půdě europarlamentu

V dubnu letošního roku téma doputovalo na veřejné slyšení do Evropského parlamentu v Bruselu, kde autoři petice vysvětlovali své důvody europoslancům z několika výborů. O měsíc později se videohry dostaly také přímo na plénum do Štrasburku.

Mezi nejaktivnější podporovatelky petice patří česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení), která se objevila i na několika streamech youtubera Rosse Scotta, který celou iniciativu odstartoval.

„Podle mě je to naprosto nekalá praktika. Začíná to u videoher, ale skončí to u jakéhokoliv softwaru. Nechci se dostat do situace, kdy si někdo třeba koupí auto, a když nebude platit každý měsíc poplatek, tak mu vypnou software a z auta je šrot. Poskytovatelé zkouší, kam až můžou zajít. Takže já jsem velmi ráda, že občané nesouhlasí,“ řekla na tiskovém briefingu ve Štrasburku Gregorová.

V debatě na plénu se většinou ozývala podpora petice. Zástupci frakcí Zelených, socialistů S&D, konzervativců ECR nebo Levice argumentovali, že pokud si spotřebitel za produkt zaplatí, neměl by pak o něj přijít. Podle europoslanců existují technické možnosti, jak hru „udržet v chodu“, důvody deaktivace prý leží jinde – v byznysovém rozhodnutí výrobců.

Poslanci z řad lidovců EPP nebo liberálů Renew volali po vyváženém přístupu – po ochraně spotřebitelů, ale bez přehnané regulace, která by poškodila inovace, malá studia nebo vedla k pirátství.

Další český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR) podle svých slov chápe argumenty hráčů.

„Na druhou stranu jsem konzervativec, který ctí soukromé podnikání, svobodnou volbu poskytování zboží a služeb a autorská práva vydavatelů,“ řekl. Herní průmysl v Evropě je celosvětově konkurenceschopný a řada titulů pochází i z Česka, připomněl. „Je tedy třeba starat se o to, aby herní průmysl měl co nejlepší podmínky pro svůj rozvoj do budoucna,“ dodal podle ČTK.

Komise musí na petici reagovat

Komisař Apostolos Tzitzikostas na plénu slíbil, že Evropská komise navrhne konkrétní kroky. Harmonogram unijní exekutivy říká, že reakci chystá na 16. června.

Jakým způsobem ale může „zasáhnout“ a zvýšit ochranu hráčů? Podle Markéty Gregorové aktuálně platný akt o digitálních službách (DSA) a akt o digitálních trzích (DMA) nemají potřebnou kapacitu na to, aby řešily i toto téma. Zmínila ale připravovaný akt o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act, DFA). Europoslanci se prý na Komisi pokusí zatlačit, aby element videoher do této legislativy zahrnula.

„Budu bojovat za to, aby tam byla větší jistota ochrany uživatelů. Digital Fairness Act je to, kde se to pokusíme ukotvit,“ slíbila europoslankyně. Návrh DFA by se měl objevit na stole v posledním čtvrtletí tohoto roku. (30.5.2026)