K diskusi: Stát se má omluvit Deníku Referendum za Babišovy výroky. A zaplatit 200 tisíc

Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl projednávání žaloby Deníku Referendum na Andreje Babiše za to, že jej označil za „prolhanou novinářskou žumpu, která lže tak jako v minulosti lhala“. Česká republika se má za svého premiéra omluvit.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí 9. března vynesl rozsudek ve sporu, v němž se Deník Referendum domáhá omluvy a hmotného odškodnění na České republice za nepravdivé a urážlivé výroky Andreje Babiše, které pronesl jako premiér během interpelací na půdě Poslanecké sněmovny 12. listopadu 2020. V souvislosti s investigacemi Deníku Referendum k otravě řeky Bečvy Andrej Babiš označil široce respektovaný internetový deník za „žumpu“, která „zase lže, tak jako v minulosti lhala“.

Soud dnes vyhověl žalobě Deníku Referendum zčásti, když České republice uložil omluvit se Deníku Referendum, uhradit nemajetkovou újmu ve výši 200 tisíc korun a také zaplatit náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, obě strany dostaly lhůtu na odvolání.

Vydavatel Deníku Referendum se domáhal kromě omluvy i nemajetkové újmy ve výši 800 tisíc korun. Tu dokládala zejména svědectví investigativní reportérky Zuzany Vlasaté a ředitelky Veroniky Staňkové, které ve svých výpovědích minulý týden před soudem doložily, jak nactiutrhačný výrok premiéra Andreje Babiše hrubě zasáhl do profesního, občanského i osobního života členů redakce.

Vzhledem k tomu, že soud nevyhověl nároku na uhrazení nemajetkové újmy plně, vydavatel Deníku Referendum zváží odvolání. „Rozsudek nám vyhověl zčásti a zčásti jsme s ním tedy také spokojeni. Je to satisfakce a víme, že české soudy jsou v podobných případech s přiznáváním odškodného za nemajetkovou újmu opatrné. Současně je podle nás třeba, aby se do praxe českých soudů začalo daleko více promítat vědomí, že útoky politiků na svobodné sdělovací prostředky mají závažné důsledky a je třeba je adekvátně odškodňovat. Nejde tu jen o nás, jde o zájmy českého novinářství jako celku. Proto nevylučuji, že se odvoláme. Ohodnocení nemajetkové újmy by mělo být vyšší,“ uvedl k rozsudku šéfredaktor a vydavatel Deníku Referendum.  

Případ táhnoucí se přes pět let

Po nactiutrhačných výrocích Andreje Babiše jej v listopadu 2020 k omluvě nevyzvala jen redakce Deníku Referendum, ale bezprostředně poté i řada předních českých novinářů. Andrej Babiš se ovšem omluvit odmítl, a tak na něj vydavatel Deníku Referendum podal žalobu.

Soudkyně obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová nejprve v lednu 2024 rozhodla ve prospěch Andreje Babiše a žalobu zamítla. Vydavatel Deníku Referendum se proti rozsudku odvolal a Městský soud v Praze odvolání v únoru 2025 vyhověl, když původní rozsudek jako nepřijatelný zamítl a případ vrátil obvodnímu soudu pro Prahu 1 k novému projednání. Městský soud ve svém rozhodnutí vyjádřil právní názor, že výroky premiéra Andreje Babiše představovaly „útok na svobodu tisku“.

Po několika kolech doplňujících vyjádření a dalších svědeckých výpovědí nové projednávání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dospělo v pondělí 9. března 2026 k rozsudku. Vynesla jej nástupkyně Dagmar Stamidisové u obvodního soudu pro Prahu 1 soudkyně Barbora Šumová. V odůvodnění mimo jiné podrobně ocenila kvalitu novinářské práce Deníku Referendum. Cílem výroků Andreje Babiše podle soudkyně bylo „znehodnotit kvalitu práce novinářů práce Deníku Referendum“.

Verdikt není pravomocný. Je pravděpodobné, že Česká republika zastupovaná ministerstvem financí se proti němu odvolá. Vydavatel Deníku Referendum své další kroky zváží po poradě se svými právními zástupci z advokátní kanceláře Továrek, Horký a partneři. 

„Mám radost, že kromě našeho dílčího individuálního úspěchu má rozsudek širší přesah a je v mnoha ohledech průlomový i svým zdůvodněním. Ať už charakteristikou interpelací jako nástroje k informování veřejnosti, tak nastavením hranice slušné politické debaty, zejména ve vztahu politiků k médiím, jejichž úlohu jako hlídacího psa demokracie rozsudek podle mne stvrdil,“ uvedla k rozsudku Kristýna Novosadová, která u soudu Deník Referendum zastupovala.

Ani sám případ otravy řeky Bečvy nebyl zatím právně uzavřen. Soudy sice v rozporu s realitou označili jako viníka rožnovskou společnost Energoaqua, její údajné zavinění ale kvalifikovali jako přestupek. Jako takový jej projednala Česká inspekce životního prostředí. Energoaquě v pochybně vedeném řízení udělila pokutu, proti níž se rožnovská společnost odvolala.

Řada odborných posudků zpracovaných prvotřídními autoritami v oboru prokázala, že toxické jedy nemohly do řeky vniknout v místech výustě kanalizace z Rožnova, ale mnohem níže po proudu, v místech, kde se nachází areál chemičky Deza z holdingu Agrofert. Ta tudíž zůstává hlavním podezřelým, přestože tato verze se nikdy řádně neprošetřovala. 

Soudy se ve svém rozhodování spolehly prakticky výhradně na zdiskreditované konstrukce výstředního soudního znalce Jiřího Klicpery, který si sám svou výpovědí u soudu způsobil žalobu certifikační společnosti, kterou obvinil z korupčního jednání. V soudním sporu vedeném u krajského soudu v Pardubicích byl odsouzen k zveřejnění omluvy v Deníku Referendum. Proti rozsudku se ale odvolal, a tak i jeho případ nadále trvá. (9.3.2026)