Páteční výpadek elektřiny v Česku byl zvládnut rychle a profesionálně, ale zároveň ukázal, jak zranitelná se i moderní přenosová soustava může stát v důsledku jediné technické závady. Pád vodiče na vedení V411 vedl k rozsáhlé reakci v síti, která vyústila v odpojení tisíců megawattů výroby i spotřeby.
Přestože se dodávky podařilo obnovit během několika hodin, incident nabízí tři zásadní poučení nejen pro Česko, ale i pro evropskou energetickou politiku.
I. Síť musí reagovat rychleji a musí to zvládnout bez otáčivých strojů
Stabilita sítě dnes závisí na čase – konkrétně na tom, jak rychle dokáže zareagovat na náhlou ztrátu výkonu nebo výroby. Tradičně se spoléhalo na setrvačnost velkých synchronních generátorů, které díky své hmotnosti přirozeně tlumily výkyvy frekvence. Jenže tyto zdroje postupně nahrazují solární a větrné elektrárny připojené přes střídače, které fyzickou setrvačnost nemají. S rostoucím podílem těchto obnovitelných zdrojů je třeba tuto ztrátu kompenzovat jinak – například pomocí bateriových úložišť nebo technologií virtuální setrvačnosti.
Řízení přenosové soustavy se tak posouvá z mechanické do digitální roviny. Dnešní dispečink musí mít přístup k datům v reálném čase, pracovat s predikcí chování sítě a umět aktivovat podpůrné služby s milisekundovou přesností. Bez této schopnosti se i banální porucha může v řádu sekund změnit ve vážný provozní problém.
II. Evropská spolupráce v reálném čase pomáhá zvládat krize
Česká přenosová soustava není izolovaná – je součástí propojené evropské sítě, která umožňuje přeshraniční výměnu jak elektřiny, tak regulační energie. Právě to se ukázalo jako zásadní výhoda. V době pátečního výpadku mohlo Česko díky napojení na evropské platformy využít podpůrné služby ze zahraničí, které pomohly stabilizovat frekvenci a znovu propojit oddělené části sítě.
Platformy jako PICASSO (pro automatickou regulační energii) nebo MARI (pro manuální zálohu) nejsou pouhým nadstavbovým nástrojem – v krizových chvílích mohou být pilířem provozní bezpečnosti. Evropská komise i národní regulátoři by proto měli klást důraz na jejich další rozvoj, technickou kompatibilitu a přístupnost pro široké spektrum účastníků trhu – včetně agregátorů, malovýrobců a poskytovatelů flexibility.
III. Bez moderní a posílené infrastruktury se energetická transformace nepodaří
Zelená transformace Evropy stojí na masivním rozvoji obnovitelných zdrojů, ale její úspěch závisí na tom, zda síť bude schopná tento nový výkon bezpečně přenést. Například vedení V411, kde v pátek došlo k mechanické poruše, mělo být modernizováno už před lety. Přípravy probíhají od roku 2016, ale realizace je plánována až na rok 2026. To není výjimka – v celé Evropě se povolování a výstavba přenosových a distribučních kapacit vlečou. Výsledkem je přetížená infrastruktura a nevyužitý potenciál flexibility.
Evropská unie má nástroje – fondy, včetně těch financovaných z emisních povolenek, ale dává nám i základní legislativní rámec. Pokud však neurychlíme povolovací řízení, nezavedeme digitální plánování a nezajistíme spravedlivé financování sítí, může se podobný výpadek opakovat. Nejen v Česku, ale kdekoli v Evropě.
Evropská komise chce na tuto realitu reagovat – připravovaný balíček pro energetické sítě má obsahovat opatření pro digitalizaci řízení, využívání inovativních technologií a efektivní plánování přenosových kapacit. Zveřejnit jej má na konci letošního roku. Zrovna nyní je k balíčku otevřená veřejná konzultace, kam můžete přispět svým názorem či analýzami.
*
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Masivní výpadek elektřiny, který v pátek kolem poledne ochromil část Prahy a Čech, nezpůsobily obnovitelné zdroje. Zdůraznilo to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které uvedlo, že příčinou byl pád fázového vodiče v přenosové soustavě.
Evropská komise představila návrh nového klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Redakce Euractiv.cz přináší vysvětlení, jak by měl nový cíl fungovat. Česko s ním nesouhlasí. Dánské předsednictví v Radě EU se nicméně pokusí najít na nových emisních cílech EU shodu ještě před listopadovým klimatickým summitem COP30.
Nová unijní pravidla pro obnovitelný vodík jsou podle firem i států příliš přísná a brzdí rozvoj technologií. Evropská komise plánuje jejich revizi až v roce 2028, ale připouští, že by mohla přijít dřív. Tlak sílí i kvůli obavám, že současný rámec může v některých případech zvyšovat emise.
Evropská komise stáhla návrh směrnice o „zelených tvrzeních“, která měla zakázat nepodložené ekologické marketingové slogany, tzv. greenwashing. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku nejen kvůli obavám z oslabení klimatických ambic, ale i proto, že Komise své rozhodnutí nepředložila s jasným odůvodněním.
Podle průzkumu zveřejněného Evropskou komisí považuje 85 % Evropanů změnu klimatu za problém a podporuje opatření na její řešení. Většina souhlasí s cílem klimatické neutrality do roku 2050 a věří, že zelená transformace se dlouhodobě vyplatí.
Evropská unie by měla postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Vyplývá to z návrhu Evropské komise. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
Poslanecká sněmovna ČR schválila novelu energetického zákona a zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, známé jako Lex plyn. Úprava umožňuje nouzové prodloužení provozu uhelných elektráren a zrychluje povolování solárních, větrných a plynových zdrojů.
Podle analýzy Beyond Fossil Fuels získala česká EP Group nejvíce evropských dotací na plynové elektrárny prostřednictvím kapacitních mechanismů – přes 4 miliardy eur od roku 2015. Firma Daniela Křetínského podle kritiků brzdí rozvoj čisté energetiky a zvyšuje závislost na drahém dovozu paliv.
Česko je podle Komise stále příliš závislé na fosilních palivech a zaostává v obnovitelných zdrojích energie – ty v Česku netvoří ani 20 % energetického mixu. Komise proto Česku doporučuje zapracovat na pobídkách pro budování velkokapacitních obnovitelných zdrojů.
Česká vláda rozvířila na evropské úrovni debatu o tom, jak zabránit prudkému růstu cen nových emisních povolenek pro silniční dopravu a budovy. Stávající evropská legislativa sice obsahuje pojistky proti výkyvům, podle české vlády ale není jisté, zda budou skutečně fungovat.
Jak fungují emisní povolenky? Vysvětlujeme v jednoduché infografice.
*
Státy mohou rozjet zelené investice ve velkém
Evropská unie představila nový rámec státní podpory s názvem Clean Industry State Aid Framework (CISAF), který má rozhýbat investice do čistých technologií a podpořit dekarbonizaci evropského průmyslu. Navazuje na únorový Clean Industrial Deal a představuje zásadní krok v průmyslové politice EU – pokud jej ovšem členské státy skutečně využijí.
Jak ve svém příspěvku upozornil Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, o CISAFu se v Česku zatím příliš nediskutuje. I proto se stal tento nový nástroj tématem aktuálního Dekarbo briefu.
CISAF nahrazuje dosavadní krizový rámec státní pomoci a bude platit do konce roku 2030. Nově umožňuje členským státům financovat z veřejných peněz široké spektrum průmyslových projektů – často ve výrazně vyšší míře než dříve. Například u investic do vodíku lze pokrýt až 60 % nákladů, u obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť či zařízení pro zachycování uhlíku (CCS) až 45 %. Na nízkouhlíková paliva připadá podpora mezi 20 a 35 % a na ostatní dekarbonizační projekty až 30 %. Malé a střední podniky mohou získat dodatečný bonus 10 až 20 %.
Zcela nově mohou státy nabídnout přímé cenové úlevy na elektřinu pro energeticky náročné podniky – například v hutnictví či chemickém průmyslu. Sleva může dosáhnout až 50 % účtované ceny, ale pouze tehdy, pokud podnik zároveň investuje do snižování vlastních emisí. Výsledná cena však nesmí klesnout pod 50 eur/MWh.
Evropská komise výslovně uvádí, že cílem je nejen dekarbonizace průmyslu, ale také zajištění konkurenceschopnosti evropských podniků. „Nový rámec zjednodušuje a urychluje podporu dekarbonizace, ale jde ještě dál: uznává stát jako strategického investora do naší budoucnosti. Je to nástroj pro naplňování klimatických ambicí, posílení odolnosti Evropy a zajištění toho, že náš průmysl zůstane globálně konkurenceschopný,“ uvedla místopředsedkyně Komise pro zelenou transformaci Teresa Ribera.
CISAF zahrnuje také podporu výroby čistých technologií – například solárních panelů, větrných turbín, baterií, zařízení na zachycování uhlíku nebo vodíkových technologií. Projekty v méně rozvinutých regionech EU mohou získat až 350 milionů eur, v ostatních oblastech mezi 150 a 200 miliony. Podpora může mít formu grantů, státních záruk či kapitálového vstupu. Dalším nástrojem je tzv. de-risking, tedy využití veřejných financí pro zmírnění investičních rizik až do výše 250 milionů eur na projekt.
Evropská komise rámec doplnila o doporučení k daňovým úlevám. Zaměřuje se na zrychlené odepisování investic – například do solárních panelů – a přímé daňové slevy pro firmy v klíčových sektorech. Oba nástroje mají být snadno aplikovatelné a výlučně zaměřené na čisté technologie.
Přesto nový rámec vyvolal i obavy. Největší kritiku vyvolalo ustanovení, které umožňuje výjimečně dotovat nové plynové zdroje – pokud dotyčný stát předloží plán na ukončení jejich provozu nejpozději do roku 2040. Podmínkou je rovněž doložení, že neexistuje technologická alternativa. Firmy musejí předložit důvěryhodný plán pro postupné ukončení využívání plynu a stát ručí za jeho plnění.
Rámec uvítaly zejména velké členské státy. Německo okamžitě oznámilo zavedení speciálního průmyslového tarifu na elektřinu, který má pomoci jeho podnikům. Francie a Německo dlouhodobě volaly po uvolnění pravidel státní podpory, aby mohly masivněji podpořit své strategické průmysly.
Menší členské státy naopak varují, že CISAF může zvýšit nerovnosti – bohatší země s větším fiskálním prostorem budou schopny své podniky podpořit výrazně víc. Jak tuto příležitost využije Česko? Snad si o tom povíme v některých dalších dílech Dekarbo briefu.
*
Co nás čeká tento měsíc?
Evropský parlament bude 8. července hlasovat o rezoluci na téma energetické bezpečnosti EU. Rezoluce požaduje ukončení dovozu energií z Ruska, větší koordinaci mezi členskými státy a podporu technologické neutrality včetně jádra.
Europoslanci budou 9. července diskutovat s Komisí o novém klimatickém cíli pro rok 2040.
Ministři EU pro životní prostředí se 10.–11. července sejdou v Aalborgu k debatě o klimatické politice po roce 2030 a přípravách na COP30. Česko zastoupí ministr Petr Hladík.
Evropská komise zveřejní 16. července návrh víceletého finančního rámce pro období po roce 2027.
Zdroj: Dekarbo brief (8.7.2025)