Kamerové systémy na jatkách v České republice

Stanovení povinnosti instalovat a používat kamerový systém na jatkách v zákoně na ochranu zvířat je česká právní úprava, která je přísnější, než požadují pravidla EU. Právní předpisy EU totiž v současné době nestanoví povinnost používat kamerové systémy na jatkách. Kamerové systémy v provozech jatek byly v ČR zavedeny s účinností od 1. dubna 2026.

Povinnost vybavit jatky kamerovým systémem se vztahuje na prostory pro vykládku a pro přehánění zvířat. Tato povinnost se nevztahuje na prostory, ve kterých se omračují a vykrvují zvířata. Podle dosavadní praxe jsou dobré životní podmínky zvířat nejčastěji porušovány tím, že jsou na jatky přepravována zvířata, která jsou k přepravě nezpůsobilá. Právě proto dochází k nejčastějšímu porušování pravidel v místech, kde se zvířata vykládají nebo přehánějí do budov jatek.

Provozovatel podniku je povinen záznamy nejen poskytnout, ale také zpřístupnit – pro účely orgánů dozoru. Za porušení povinností týkajících se provozování kamerového systému umožňuje zákon uložit pokutu do 200 tisíc korun. Pokud by docházelo k týrání zvířat, mohla by být provozovateli jatek uložena pokuta až do výše 3 milionů korun. Pokud by na jatkách docházelo k týrání zvířat, bylo by takové jednání postihováno podle příslušného ustanovení, ne podle ustanovení o kamerových systémech.

Ustanovení zákona na ochranu zvířat neupravuje konkrétní požadavky na nakládání s pořízenými záznamy nebo na provozování kamerového systému, protože tyto požadavky už vyplývají z předpisů, které se zabývají ochranou osobních údajů. Na úrovni Evropské unie jde o nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. V České republice upravuje základní požadavky na ochranu osobnosti občanský zákoník. Dále jsou tyto otázky upraveny v zákoně o zpracování osobních údajů. Jelikož jde o zaměstnance podniku, jsou chráněni před neoprávněným nebo nadměrným sledováním také zákoníkem práce.

Úřad pro ochranu osobních údajů výslovně uvádí, že kamerový systém je možno použít zásadně jen v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou (např. lepším zabezpečením majetku). V tomto případě lze sledovaného účelu dosáhnout prostřednictvím sledování záznamů odborně způsobilými pracovníky krajských veterinárních správ. Pro dosažení účelu ochrany zvířat není potřebné online sledování veřejností, která nemá potřebnou kvalifikaci a znalosti. Kvůli ochraně práv zaměstnanců by bylo takové sledování naopak nežádoucí.

Ochranou osobních údajů se zabývá také Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, který vydal 29. ledna 2020 materiál „Pokyny 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky“. V tomto materiálu se uvádí, že zpřístupnění videozáznamů třetím stranám je možné pouze za podmínek stanovených nařízením GDPR. Opatření dohledu pomocí videokamer by měla být přijata, pouze pokud účel zpracování nelze přiměřeně splnit jinými prostředky, které méně zasahují do základních práv a svobod subjektu údajů.

Z těchto důvodů Ministerstvo zemědělství nenavrhuje možnost online přenosu kamer pro veřejnost. (16.10.2026)