Většina firem má pojištěné stroje, budovy, zásoby i kybernetická rizika. Přesto existuje jedno kritické ohrožení, které zůstává mimo možnosti pojistného trhu – rozsáhlý výpadek elektřiny. Červencový blackout ukázal, že i v době sofistikovaného risk managementu existují události, které nelze jednoduše „přenést na pojišťovnu“. Blackout je totiž z hlediska rizika natolik ničivý a pravděpodobný, že jeho plošné pojištění by bylo extrémně drahé a pro firmy nedává ekonomický smysl. Pro podniky to představuje zásadní lekci: pokud se chtějí chránit, musí řešení hledat jinde než v pojistné smlouvě.
Letos sice nepřišly povodně, ale Českem otřásl jiný fenomén – masivní výpadek dodávek elektřiny, který během několika minut zastavil výrobu, ochromil logistiku a ukázal, jak křehká je energetická stabilita moderních podniků. Zároveň odkryl i méně známý, ale zásadní fakt. Proti tak rozsáhlému blackoutu se podniky v praxi pojistit nemohou.
Přestože obecně lze pojistit většinu nahodilých škod, u některých typů událostí je riziko tak vysoké, že je pojištění ekonomicky neakceptovatelné. A právě blackout do této kategorie patří. Pojistit lze jednotlivé následky — přepětí, podpětí, zkrat nebo výpadek chlazení — nikoli však samotný blackout v neomezeném rozsahu.
„Aby bylo takové pojištění dostupné, musela by zásadně klesnout pravděpodobnost výpadků v evropské přenosové soustavě nebo by musel vzniknout nový typ sdíleného rizika na úrovni celého trhu. To však dnes není reálné. Pravděpodobnost rozsáhlých poruch roste a velké podniky by musely platit pojistné v řádech, které nedávají smysl. Výpadek výroby totiž dokáže způsobit škody v desítkách milionů korun už během několika hodin — a právě tato čísla jsou důvodem, proč pojišťovny podobná rizika nekryjí,“ říká Pavel Bursa z Resacs.
Křehkost energetické stability se ukázala během minut
Výpadek, který zasáhl část republiky na začátku července, připomněl firmám, jak zásadní je stabilní napájení. Zastavily se výrobní linky, vypadly servery i bezpečnostní systémy, přerušily se logistické toky a provozy závislé na robotice utrpěly náhlé odstávky. „Výpadek napájení není pouze technická komplikace – pro průmysl představuje přímé ztráty. V automotive může krátké přerušení způsobit narušení výrobní sekvence, jejíž znovuspuštění je časově i technologicky náročné. V potravinářství blackout ohrožuje skladování i kvalitu surovin, v mlékárnách nebo pekárnách může vést ke zmetkovitosti i likvidaci zásob. U plastikářských nebo chemických provozů hrozí poškození technologií či formovacích zařízení. A v IT nebo zákaznických službách znamená výpadek ztrátu dat, přerušení komunikace a výpadky klíčových systémů,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Firmy s bateriovými úložišti krizi ani nepocítily
Zcela odlišnou zkušenost měly podniky, které mají instalovaná vlastní bateriová úložiště. Ty byly schopné udržet provoz bez jakéhokoli přerušení – výroba pokračovala, servery běžely stabilně a objednávky byly expedovány podle plánu. Klíčovou výhodou bateriových systémů je jejich schopnost okamžité reakce, kdy přebírají zátěž během zlomků vteřiny. Na rozdíl od dieselových generátorů, které potřebují několik minut k nastartování, tak nedochází k restartům strojů, pádům serverů ani narušení technologických procesů. To je kritické zejména pro přesnou strojírenskou výrobu, balicí linky, farmaceutickou produkci či provozy závislé na robotech a kontinuálním běhu technologií.
