Když roste výroba, rostou i emise skleníkových plynů, zázraky se nedějí

Ve třetím čtvrtletí roku 2022 dosáhly emise skleníkových plynů v hospodářství EU 854 milionů tun ekvivalentů CO₂ (CO₂ ekv.) , což je 2% nárůst ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2021. Tento nárůst do značné míry souvisí s účinkem ekonomické oživení vedoucí k růstu hrubého domácího produktu (HDP) po prudkém poklesu aktivity v důsledku krize COVID-19. Ve skutečnosti se emise skleníkových plynů v hospodářství EU v porovnání s předpandemickým třetím čtvrtletím roku 2019 snížily o 4 % (z 889 na 854 milionů tun ekvivalentu CO₂). 

Tyto informace pocházejí z údajů o čtvrtletních odhadech emisí skleníkových plynů podle ekonomické aktivity, které  zveřejnil Eurostat. Čtvrtletní odhady emisí skleníkových plynů doplňují čtvrtletní socioekonomické údaje, jako je HDP nebo zaměstnanost. Tento článek představuje několik zjištění z podrobnějšího článku Statistics Explained o čtvrtletních emisích skleníkových plynů.

V EU vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí roku 2022 o něco více než emise skleníkových plynů ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2021 (+2 % u emisí skleníkových plynů, +3 % u HDP). Většina zemí EU zaznamenala růst HDP i emisí, ale některým zemím se dokonce podařilo emise snížit, zatímco HDP rostl. 

Ve třetím čtvrtletí roku 2022 byly ekonomickými sektory odpovědnými za nejvíce emisí skleníkových plynů „výroba“ (23 %), „dodávka elektřiny, plynu“ (21 %), „domácnosti“ a „zemědělství“ (oba 14 %), následuje „doprava a skladování“ (13 %). 

  Emise ve třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostly v 16 z 27 členů EU ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2021, což ukazuje na zotavení z pandemie COVID-19. Mezi země EU se zvýšenými emisemi ve stejném srovnávaném období patřilo Irsko (+17 %), Estonsko a Malta (shodně +8 %). Naopak největší pokles emisí zaznamenala Litva (-6 %), Slovensko a Nizozemsko (shodně -5 %). (15.2.2023)