Když se kabelovna potká s uměním: PRAKAB propojuje průmysl a kreativitu

Společnost PRAKAB dlouhodobě ukazuje, že průmysl a umění nejsou vzdálené světy. Ve spolupráci s festivalem KoresponDance vytváří unikátní projekty, které propojují technologický vývoj s uměleckým experimentem a otevírají nové pohledy na výrobu, kreativitu i roli firmy ve společnosti.
Myšlenka propojit výrobu s uměním vznikla přirozeně z dlouhodobé spolupráce společnosti PRAKAB s mezinárodním festivalem KoresponDance a prostředím zámku ve Žďáru nad Sázavou. „Původně šlo o úvahu, že vedle praktických a technických témat by bylo možné vytvořit i něco, co propojí lidi, kultury a obory jiným, kreativním způsobem. Z této úvahy vznikl nápad spojit moderní taneční festival se stoletou výrobní firmou,“ popisuje jednatel a generální ředitel společnosti Ing. Tomáš Zieschang. Přestože se na začátku mohl zdát neobvyklý, podařilo se jej realizovat a vytvořit unikátní projekt, který propojil svět techniky s uměním, dělníky s umělci a otevřel zcela nové perspektivy spolupráce.
První výrazná realizace proběhla v roce 2021 při příležitosti stého výročí firmy, kdy do areálu vstoupila Stefanie N'Duhirahe se souborem Cie Pieds Perchés. Jejich vystoupení využilo samotný prostor továrny – umělci se pohybovali nad hlavami návštěvníků a pracovali s lanem v prostředí, kde se kabely skutečně vyrábějí. Z kabelových zbytků vznikly kostýmy a průmyslové prvky, jako jsou cívky či bubny, se staly součástí scénografie. Továrna tak byla představena v úplně novém světle, jako prostor s vlastní estetikou a skrytou krásou.
Na tuto zkušenost navazuje i současná spolupráce s umělkyní Alžbětou Tichou, která ve své tvorbě propojuje technologie a vnímání lidského těla. V projektu FREKVENCE pracuje s měřením srdečního tepu a jeho převodem do zvuku, světla a projekce. Spolu se svým týmem, jehož součástí jsou Jakub Mirovský, Sandra Brizeeová a Petr Dobrozemský, představila v prostorách PRAKABU tvůrčí laboratoř, která slouží k testování jednotlivých principů i reakcí publika. Projekt vychází z představení uvedeného na festivalu Cirkopolis v roce 2026 a v prostředí PRAKABU se posunul do formy interaktivní instalace, která návštěvníkům přibližuje samotný proces vzniku díla.
„Zásadní roli v celém procesu hraje samotné prostředí firmy a její lidé. Tvůrci aktivně zapojují zaměstnance, kteří mají možnost testovat jednotlivé části instalace a poskytovat zpětnou vazbu,“ vysvětluje Tomáš Zieschang. Stejný princip byl využit i při práci se studenty technických škol, kde se podařilo propojit výklad o výrobě s přímým zapojením do uměleckého experimentu.
„Současnou spolupráci s mladými umělci nevnímáme jako jednorázový projekt, ale jako dlouhodobý koncept,“ říká Tomáš Zieschang. „Líbí se nám sledovat vývoj konkrétních projektů od prvotní myšlenky až po finální podobu, podobně jako je tomu u technologického vývoje ve firmě. Naším hlavním cílem je systematicky podporovat dialog mezi průmyslovým a kulturním prostředím a vytvářet prostor pro jejich vzájemné obohacování,“ dodává.
Důležitým tématem je také samotná kreativita, která podle PRAKABU není výsadou uměleckého světa. Naopak ji lze chápat jako základní princip inovace, který je přítomen všude tam, kde lidé hledají nová řešení. Průmysl i umění tak sdílejí podobnou strukturu myšlení – od otázky přes experiment až k výsledku. Stejně tak i materiály a prostředí výroby nesou svůj estetický rozměr. Kabely se liší barvami, strukturou i povrchem a mohou fungovat nejen jako technický prvek, ale i jako vizuální a symbolický motiv. Estetiku má i samotná továrna – rytmus strojů, uspořádání materiálů i industriální architektura vytvářejí svébytné prostředí, které je ideální pro vznik podobných projektů.
Z pohledu společnosti má tato aktivita i širší společenský význam. PRAKAB se hlásí k principům udržitelnosti a odpovědného podnikání a vnímá podporu kultury jako jejich přirozenou součást. Firma podle svého přesvědčení nemůže existovat odděleně od okolního světa, ale je jeho aktivní součástí. „Odpovědné podnikání proto zahrnuje nejen technologický rozvoj, ale i péči o komunitu, otevřenost novým myšlenkám a ochotu sdílet zkušenosti napříč obory. Spolupráce s uměleckým prostředím tak přináší nejen nové impulzy pro samotnou firmu, ale i možnost lépe reagovat na potřeby společnosti jako celku,“ uzavírá Tomáš Zieschang. (3.5.2026)