Kolik dnes stojí výchova dítěte?

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Kvůli inflaci za poslední tři roky zdražila o 550 tisíc korun

Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.

Za poslední tři roky zdražování ukrojilo z peněženek domácností pořádný kus. Průměrná inflace podle Českého statistického úřadu činila v roce 2022 15,1 %, v roce 2023 10,7 % a v roce 2024 zpomalila na 2,4 %. Při kumulativním součtu to znamená, že ceny vzrostly o více než 30 %.

V přepočtu: to, co v roce 2022 stálo 1,8 milionu korun, dnes vychází přibližně na 2,35 milionu korun. Jinými slovy: výchova dítěte dnes vyjde rodiče o 550 tisíc korun dráž než před třemi lety.

Pokud dítě pokračuje ve studiu až do 26 let, náklady se dále zvyšují. Studium na veřejné vysoké škole v ČR je sice bezplatné, pokud student splní podmínky standardní doby studia a nezapíše si program v cizím jazyce, nicméně životní náklady během studia nejsou zanedbatelné. Měsíční výdaje studenta mohou dosahovat 15 000 až 17 000 Kč, což za pět let studia představuje zhruba 1 milion Kč. Přesto se tato investice vyplatí, protože absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Celkově tak mohou rodiče počítat s tím, že výchova dítěte od narození po absolvování vysoké školy je dnes spojena s náklady kolem 3,35 milionu Kč.

Samozřejmě jde o průměrné číslo – výdaje se budou lišit podle regionu, životního stylu, počtu sourozenců nebo sportovních a kulturních ambicí dítěte.

Zajímavostí je, že stále více rodičů myslí na budoucnost svých dětí už od narození. Téměř tři čtvrtiny rodičů dnes dětem spoří nebo investují, nejčastěji částky do 1 500 korun měsíčně. Kapesné dává dětem 60 % rodičů a téměř polovina dětí dostává peníze i od dalších příbuzných. Vyplývá to z dat průzkumu agentury Ipsos realizovaného pro investiční platformu Portu v roce 2024.

Konečné náklady však nemusí být tak drtivé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Rodiče mohou alespoň částečně zmírnit finanční nápor díky daňovým zvýhodněním a státní podpoře. Na první dítě je možné uplatnit daňovou slevu přesahující 15 000 korun ročně, na druhé více než 22 000 korun a na třetí a každé další dítě pak přes 27 000 korun. Významnou pomocí mohou být také přídavky na děti, jejichž výše závisí na příjmu rodiny, či jednorázové porodné.

Tyto příspěvky, jakkoli vítané, ve světle rostoucích nákladů představují spíše kapku v moři. Navíc je třeba započítat i nepřímé výdaje, na které se často zapomíná – například potřebu většího bytu či ztrátu příjmu jednoho z rodičů během rodičovské dovolené.

Jak kdysi řekl klasik: děti jsou radost. Ale také investice – a dnes větší než kdy dřív.

Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně

Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Celkově tak obyvatelé Česka utratí za své miláčky přibližně 60 miliard korun ročně. Za tuto sumu by se dalo postavit za rok až 400 kilometrů dálnic. Suma přitom nezahrnuje pořizovací cenu čtyřnohého miláčka. Ta však činí nejčastěji jen jedno až pět procent z celkových „celoživotních“ nákladů chovu psa či kočky. Největší část výdajů spolykají náklady na krmení včetně pamlsků a zdravotní ošetření včetně očkování nebo různé doprovodné služby typu stříhání. Například náklady na chov většího psa mohou činit až 6000 či 7000 korun měsíčně. Za celý život takového psa tak za něj jeho „páníček“ může v dnešních cenách vydat takřka milion korun. Pochopitelně, výdaje za mazlíčky se odvíjejí do kupní síly dané domácnosti. Sociálně slabší domácnosti tak za psa dají třeba jen stokoruny měsíčně. I to však může za celý život psa odpovídat v dnešních cenách třeba 70 000 nebo 80 000 korun.

Některé domácnosti si také nemohou dovolit zaplatit například nákladnější veterinární zákrok. Vždyť třeba operace psa, jenž utrpěl komplikovanější frakturu, může vyjít až na 50 000 korun. Zdaleka ne všechny domácnosti přitom mají své miláčky pojištěné. Pro Česko je – v porovnání třeba se západními zeměmi EU – typická podpojištěnost jak v případě standardního životního, tak neživotního pojištění. Nepřekvapí tudíž, že v případě domácích mazlíčků je podpojištěnost ještě mnohem výraznější než při pojišťování lidí nebo majetku. Navíc finanční produkty zaměřené na psy či kočky se často teprve rozvíjejí, celý tento specifický segment je v česku „v plenkách“. Pojišťovny přitom typicky nehradí zákroky typu kastrace nebo zubních ošetření, které nemají akutní či bezodkladnou povahu.

Při pořizování mazlíčka může člověk něco ušetřit tím, že si koupí zvíře takzvaně „bez papírů“, tedy bez průkazu původu, ale taková úspora je často jen dočasná. Zvíře „bez papírů“ totiž nakonec může vyjít dráž, a to právě i po zahrnutí nižší kupní ceny. Mazlíček „bez papírů“ totiž představuje jakýsi „black box“: nový majitel o něm prakticky nic neví – například o jeho předcích či třeba o sklonu k rodovým chorobám. Pokud například majitel psa „s papíry“ ví, k jakým chorobám má zvíře sklon, může ve spolupráci s veterinářem vhodnou prevencí jejich nástupu zamezit či jej alespoň oddálit.

Trump se pozítří (v úterý) dočká stého dne v Bílém domě

Tleskají mu jak majitelé českých akcií, tak lidé, kteří si spoří v ruském rublu, jenž díky Trumpovi jako jediný na světě pokořil i rekordně drahé zlato

Americký prezident Donald Trump bude již 29. 4. ve funkci sto dní. Končí mu tedy ona příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad sám věřil tomu, že ji uskuteční. Avšak hájení končí, a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité. Řečeno bez příkras, Trumpovi se nic zásadního nepodařilo, pokud nepočítáme fatální poškození reputace Spojených států ve světě či výrazné posílení ruského rublu – od Trumpovy inaugurace zpevňuje jako žádná jiná měna světa.

Od předvečera Trumpovy inaugurace 20. ledna zpevnil rubl do pátku vůči dolaru o 24,1 procenta. Jako jediná z měn světa tak pokořil zhodnocení zlata, které vůči dolaru ve stejném období přidalo 22,8 procenta – a během obchodování v úterý minulý týden dosáhlo své historicky rekordní dolarové nominální ceny, přes 3500 dolarů za troyskou unci.

Mezi další měny, které v daném období Trumpovy první stovky dní ve funkci výrazně zpevnily, patří i česká koruna. Vůči dolaru posílila o dvanáct procent. Ze všech měn světa již výrazněji než ona zpevnily kromě zmíněného rublu jen švédská koruna, o 15,4 procenta, a maďarský forint – o 12,7 procenta. Česká měna tak „porazila“ například euro, dánskou korunu, švýcarský frank, norskou korunu, britskou libru nebo japonský jen.

Česká koruna vůči dolaru poměrně výrazně zpevnila navzdory tomu, že během Trumpova prezidentování mezinárodní investoři citelně umocnili své sázky na rychlejší pokles základní úrokové sazby České národní banky. V předvečer Trumpovy inaugurace mínili, že na přelomu let 2025 a 2026 bude základní sazba činit 3,5 procenta. Nyní soudí, že by to mělo být 3,25 procenta, přičemž nelze vyloučit ani pokles ze stávající úrovně 3,75 na rovná tři procenta.

Mezinárodní investoři ovšem stupňují své sázky také na rychlejší pokles základní úrokové sazby Evropské centrální banky. V předvečer Trumpovy inaugurace soudili, že na přelomu letošního a příštího roku bude činit rovna dvě procenta, nyní se nejvíce kloní k variantě, že to bude 1,75 procenta.

Nynější i vyhlížený rozdíl v úročení koruny a úročení eura tudíž hraje ve prospěch české měny, což ji pomáhá ke zmíněnému solidnímu zpevnění vůči naprosté většině světových měn. Pomáhají jí také nadále celkem solidní výsledky zahraničního obchodu České republiky, jehož se zatím Trumpovy celní války nedotkly.

Solidní výkon české měny pak způsobuje, že akcie obchodované na pražské burze podávají v době Trumpova prvního sta dní hájení druhý nejlepší výkon na světě, po akciích burzy varšavské. Vskutku, hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg.

Ukazatel varšavského parketu WIG20 v porovnání s uzavírací cenou v předvečer Trumpovy inaugurace přidával v době pátečního závěru obchodování 33,4 procenta, zatímco index PX, jeho český protějšek, 26,9 procenta. Třetí na světě se umisťuje hlavní index španělské burzy, Ibex 35, s dolarovým zhodnocením 23,9 procenta.

Zmíněným evropským burzám prospívá obecnější růst důvěry mezinárodních investorů právě ve starý kontinent. Ten je do značné míry dán nárůstem nedůvěry v burzy americké, které trpí nevyzpytatelností Trumpovy zejména celní politiky. Nová cla, jež Trump letos zavedl v mimořádné výši na dovoz z Číny a v menší míře pak na dovoz prakticky z celého světa, hrozí v USA vyvolat stagflaci, ve zbytku světa pak citelný ekonomický útlum. Chaotičnost Trumpových kroků bere důvěru investorů v institucionální pořádek Spojených států a vlastně i Západu, neboť USA jsou do značné míry jeho garantem.

V nastalé nejistotě si důvěru investorů získává Evropa a tamní burzy, včetně pražské či varšavské, neboť starý kontinent náhle působí jako „oáza předvídatelnosti“. Dochází k masivnímu přesunu kapitálu investorů z burz v USA zejména právě na ty evropské.

Specificky pražské a varšavské burze dále svědčí oteplení vztahů USA a Ruska. Investoři v rostoucí míře sázejí na ukončení války na Ukrajině v relativně dohledné době. Z něho by zvláště těžil středo- a východoevropský region, jež je Ukrajině geograficky poměrně nablízku.

Zmíněný ruský rubl těží rovněž z vyhlídek na mír, přičemž ještě navíc z toho, že podmínky, které Spojené státy navrhují jako základní rámec takového možného míru jsou z hlediska Moskvy velkorysé, i když tedy ovšem, zdá se zatím, na úkor Ukrajiny a jejích klíčových cílů v probíhající válce. (29.4.2025)