Čeští zaměstnavatelé jsou vůči svým zaměstnancům poměrně velkorysí. Nešetří benefity v podobě pracovního mobilu, tabletu nebo notebooku. V loňském roce je podle zveřejněných údajů Eurostatu poskytovalo svým pracovníkům hned 83 procent tuzemských firem a podniků s deseti a více zaměstnanci. To je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. Průměr za EU totiž činí 68 procent.
Největší podíl zaměstnavatelů, kteří zmíněné benefity poskytují, vykazují skandinávské země Finsko (96 procent), Dánsko (92) a Švédsko (87). Následují Chorvatsko a Litva (shodně 86 procent) a na šesté příčce pomyslného žebříčku je tedy už Česko. Zajímavý je rozdíl proti Slovensku, kde zaměstnance mobilním zařízením vybavuje pouze 62 procent tamních zaměstnavatelů, tedy o zhruba dvacet procentních bodů méně než v ČR. Nejméně velkorysí jsou vůči svým zaměstnancům v EU v Bulharsku (46), Řecku (56) a Rumunsku (58).
V případě benefitu typu mobilního zařízení nemusí jít vždy jen o velkorysost zaměstnavatele, ale také o touhu mít zaměstnance lépe pod kontrolou. Každopádně z hlediska ekonomiky jako celku je větší rozšíření pracovních mobilních zařízení přínosné, neboť zvyšuje efektivitu a produktivitu práce. Z tohoto hlediska je tedy umístění Česka třeba vnímat jako jednoznačně pozitivní, a zvláště po přihlédnutí k tomu, že česká ekonomika je prakticky nejprůmyslovější v celé EU. Přitom v průmyslu, například ve směnném provozu v průmyslovém závodě, lze mnohdy předpokládat menší potřebu mobilní komunikace než třeba v segmentu služeb. Zaměstnavatelé v ČR se rozšiřováním nabídky benefitů snaží oslovit potenciální zaměstnance a udržet si ty stávající zvláště v posledních letech, kdy je situace na tuzemském trhu práce vysoce napjatá, takže zaměstnavatelé si musí vhodné zaměstnance předcházet.
Epidemie afrického moru prasat zdražuje v Česku prasata i vepřové, růst cen emisních povolenek zase elektřinu. Česká národní banka ale kvůli tomu úroky zvyšovat nebude
V tuzemské výrobní sféře v prosinci polevovaly cenové tlaky v oblasti zemědělské produkce, zejména v rostlinné výrobě. Naopak poměrně silné cenové tlaky jsou patrné ve stavebnictví, v zemědělské živočišné produkci i v oblasti služeb. Tyto cenové tlaky však v souhrnu nedosahují takové dynamiky, aby ve výhledu podněcovaly růst spotřebitelských cen, který by Českou národní banku na jejím nadcházejícím měnověpolitickém zasedání měl nutně přimět ke zvýšení základní úrokové sazby.
Ceny v zemědělství v prosinci zrychlily svůj meziroční propad. V listopadu přitom klesaly poprvé za uplynulý více než rok. Důvodem je zejména to, že z meziročního srovnání odezněl efekt předloňské žalostně špatné úrody, způsobené nadmíru teplým a suchým počasím. Ani loni se nejednalo o nijak zvlášť silný rok, co se se úrody týče, avšak protože byl pořád zemědělsky výnosnější než ten loňský, v meziročním srovnání cenový nárůst mizí. Zůstává ovšem v oblasti živočišné produkce, kde ceny táhne nahoru zejména meziročně takřka čtyřicetiprocentní zdražení jatečných prasat. Růst cen prasat je důsledkem epidemie afrického moru prasat, která se šíří od loňska z Číny do dalších asijských, ale i evropských zemí. Preventivní kroky vůči šíření epidemie jsou podnikány již i v Česku. Rozsáhlé vybíjení chovů prasat zejména v Číně, ale i dalších asijských zemí umocňuje dovoz těchto zemí a zvyšuje cenovou hladinu v oblasti produkce prasat a vepřového v podstatné části světa, včetně Česka. V Číně se však situace postupně stabilizuje, takže v průběhu letošního roku lze očekávat utlumení meziroční nárůstu cen prasat, a tedy také vepřového.
Cenový nárůst způsobený africkým morem prasat je patrný v českém potravinářském průmyslu, kde v prosinci došlo k takřka patnáctiprocentnímu meziročnímu zdražení zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa, zejména vepřového. Jinak ale cenové tlaky v oblasti průmyslu jsou utlumené. Celková ztráta dynamiky průmyslové výroby, například v oblasti hutnictví nebo automobilového segmentu, způsobuje, že průmyslníci nemohou jít s cenami tolik nahoru, jak by si to mohli dovolit za příznivějších podmínek.
Silné cenové tlaky pociťuje ovšem tuzemské stavebnictví, které se potýká s nedostatkem vhodné pracovní síly, jenž pohání cenu stavebních prací vzhůru. Růst ve stavebnictví souvisí s již déletrvajícím boomem nemovitostního trhu, na který stavební produkce reaguje. Ruku v ruce s tím znatelně rostou ceny za služby v oblasti pronájmu. Podstatnou složkou nájemného je elektřina, která kvůli až šestinásobnému zdražení emisních povolenek v posledních více než dvou letech zdražuje o zhruba desetinu.
Pohonné hmoty v Česku zdražují. Budou ale zlevňovat, a to díky sílící koruně a zlevňující ropě
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zmírnily svůj předchozí cenový nárůst. Už v zásadě absorbovaly více než osmiprocentní prosincové zdražení ropy na světových trzích. Jak zdražení benzínu, tak nafty bylo v uplynulém týdnu jen mírné. Zatímco během prvního letošního týdne zdražovaly benzín i nafta zhruba o 35 haléřů na litr, minulý týden vzrostla cena benzínu o tři haléře na cenu 32,38 koruny za litr, kdežto cena nafty vzrostla o šest haléřů na 32,09 koruny za litr.
V příštím týdnu lze očekávat pokles cen pohonných hmot, v rozsahu do deseti haléřů na litr. Důvodem je zlevňování ropy na světovém trhu, k němuž dochází po uklidnění situace na Blízkém východě, kde začátkem roku eskalovalo napětí po zabití íránského elitního generála Sulejmáního amerických dronem. Ropa Brent však od té doby, konkrétně v uplynulém týdnu, zlevnila až o sedm dolarů za barel, z ceny přesahující 70 dolarů za barel na necelých 64 dolarů. Ropa je tak nyní nejlevnější za poslední více než měsíc. Toto zlevnění prodejci pohonných hmot v ČR do svých cen ještě teprve zahrnou. Navíc započítají efekt posilující koruny. Ta je teď vůči dolaru nejsilnější za poslední více než půlrok, když se prodává kolem úrovně 22,50 koruny za dolar. Od Nového roku koruna vůči dolaru zpevnila o dvacet haléřů, což zlevňuje korunovou cenu barelu ropy. Prodejci pohonných hmot toto zlevnění také teprve zahrnou do svých cen.
Pozitivní pro české řidiče je konečně také to, že včerejší podpis dílčí obchodní dohody USA a Číny nezpůsobil citelnější růst cen ropy. Optimismus trhů, který pomohl na nová dějinná maxima americkým akciím a který zpevnil korunu na sedmileté maximum vůči euru, se tak ropy příliš netýkal. To svědčí o tom, že světová nabídka ropy je nyní dostatečná, takže cenové tlaky nelze příliš předpokládat ani při zlepšení celkových ekonomických podmínek ve světě, na které trhy z důvodu podpisu zmíněné dohody nyní sázejí. (16.1.2020)
