Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět zdražily, avšak v souhrnu pomalejším tempem než v předchozích třech týdnech. Cena benzínu vzrostla o patnáct haléřů na 32,70 koruny za litr, zatímco nafta zdražila o třináct haléřů na 31,98 koruny za litr. V příštím týdnu pohonné hmoty opět podraží, a to zhruba o deset haléřů na litr.
Důvodem je pokračující růst cen ropy na světových trzích. V letošním roce ropa na světových trzích podražila o skoro 39 procent. Začátkem roku se barel severomořské ropy typu Brent prodával za cenu kolem 54 dolarů za barel, dnes stojí více než 74,60 dolaru. Toto postupné, dvacetidolarové zdražení barelu ropy se zpožděním dvou až tří týdnu promítá do cen pohonných hmot v ČR. Jejich cena se tak pohybuje na maximu od loňského prosince v případě benzínu, resp. od začátku letošního ledna v případě nafty. Benzín od svého letošního dne v půli února zdražil o 7,8 procenta, zatímco nafta od stejné doby přidala 3,6 procenta. Slabší cenový nárůst v případě nafty souvisí s koncem zimní topné sezóny, jelikož nafta je zhusta využívána i pro produkci tepla. Zdražování pohonných hmot přispělo k tomu, že míra spotřebitelské inflace v březnu vystoupala na úroveň tří procent, nejvýše od roku 2012.
Další prudké zdražení zastihlo ropu počátkem tohoto týdne, na Velikonoční pondělí. Zažila nejprudší jednodenní zdražení od letošního ledna. Ropa Brent se dostala na svoji nejvyšší cenovou úroveň od loňského listopadu
Příčinou „velikonočního“ prudkého zdražení ropy na světových trzích byl fakt, že Trumpova administrativa už nebude přivírat očí nad tím, že některé třetí země dovážejí íránskou ropu. V tuto chvíli hned osm zemí stále může odebírat ropu a ropné produkty od Teheránu, aniž by přitom čelily sankcím ze strany Spojených států. Mezi těchto osm zemí patří Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Turecko, Itálie a Řecko. Dovážet bez sankcí íránskou ropou budou moci už jen do 1. května, kdy vyprchá příslušná dočasná výjimka americké vlády.
Americká administrativa ovšem současně tlačí na jiné dodavatele, v čele se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, aby výpadek v dodávkách íránské ropy zacelily. Zejména sám Donald Trump se obává až příliš zdražující ropy, jelikož drahé pohonné hmoty v USA by mohly snížit jeho šanci na znovuzvolení v příštím roce.
Čeští řidiči by mohli těžit právě z této Trumpovy obavy. Prudké zdražování pohonných hmot, příznačné pro uplynulé týdny, totiž postupně ustává. Další růst ceny jak benzínu, tak nafty je sice nevyhnutelný, nicméně nebude tak dramatický. Navzdory dalšímu zdražení ropy z uplynulého týdne. Lze totiž očekávat, že Trump bude vyvíjet tlak na Rijád, aby dále neomezoval těžbu ropy. Rijád má dvojí motivaci Washingtonu vyhovět. Zaprvé, vnímá, že by Americe měl vyhovět, neboť ta „zatápí“ úhlavnímu nepříteli, Íránu. A s ním sama Saúdská Arábie soupeří o pozici hegemona celého blízkovýchodního regionu. Zadruhé, Washington jednal vůči Rijádu poměrně zdrženlivě v době po vraždě novináře na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Rijád by to tedy nyní mohl Trumpově administrativě „vrátit“ v podobě upuštění od kroků, které nyní tlačí na růst cen ropy, jako je zejména omezování těžby.
Pohonné hmoty v ČR tedy kvůli „velikonočnímu“ dramatickému zdražení ropy nebudou nijak výrazně cenově růst, jejich růst bude pozvolný, a během května by dokonce mohl zcela ustat.
Překvapení. Řecká burza je nejvýnosnějším akciovým trhem letošního roku
Globální žebříček burz, které letos nejlépe zhodnocují peníze investorů, má nečekaného vítěze. Athénskou burzu. Její klíčový burzovní ukazatel, index Athex Composite, dnes krátce před polednem zhodnocoval oproti situaci na Nový rok o 26 procent. Žádný jiný z hlavních indexů světových burz letos neposkytuje investorům takové zhodnocení.
Až na druhém místě se dnes ocitá hlavní index šanghajské burzy, Shanghai Composite. Ten letos přidává 25,3 procenta. Právě šanghajská burza až do včerejška žebříčku vévodila. Avšak dnes se v Číně akciové trhy prudce propadly. Zásadním důvodem propadu je to, že čínská vláda se zdráhá vyslyšet volání trhu po ještě masivnější finanční injekci a dalších stimulacích čínské ekonomiky. Peking volí opatrnost, neboť se obává dopadů dalšího zadlužování, k němuž by stimulační opatření a injekce vedly. Už nyní je celkové zadlužení čínské ekonomiky na úrovni 300 procent hrubého domácího produktu.
Letošní úspěšnost athénské burzy – úspěšnost ve světovém měřítku – je dalším důkazem, že Řecku se daří pozvolna znormálňovat fungování své ekonomiky. Dluhová krize v ní však zanechala hluboký šrám, který bude patrný minimálně do roku 2032. Tehdy by se výkon řecké ekonomiky (měřený ukazatelem hrubého domácího produktu na obyvatele) měl dostat na úroveň jejího předkrizového výkonu z roku 2008. (25.4.2019)
