Benzín a nafta v Česku proto nejspíše zlevní, ale jen mírně.
Americký prezident Joe Biden dnes rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, klíčoví světoví čistí dovozci suroviny Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.
Jedná se o vyhlášení svého druhu „ropné války“ USA a hlavních světových dovozců ropy kartelu OPEC a jeho spojencům, tedy zejména státům, jako je Saúdská Arábie a Rusko. Rijád, Moskva a další tradiční těžařské mocnosti se totiž v uplynulých týdnech odmítly podvolit tlaku hlavně právě Washingtonu, aby svoji těžbu navýšily.
OPEC a spojenci nyní varují, že na uvolňování strategických rezerv odpoví omezením své těžby, což by tlak na pokles cen ropy vzniklý uvolněním rezerv mohlo částečně či zcela potlačit. Také proto je dopad uvolnění rezerv do cen ropy zatím omezený. Dnes dokonce ropa Brent zdražuje, a to i po oznámení Bílého domu o uvolnění rezerv. Bílý dům současně dnešním krokem riskuje, že si rozezlí Rijád, svého dlouhodobého spojence v blízkovýchodním regionu.
Přiškrcování těžby klíčovými těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem v době celosvětového ekonomického procitání z nejtěžších pandemických můr je hlavním důvodem letošního celoročního zdražování pohonných hmot v ČR. Například benzín Natural 95 od začátku roku zdražil z úrovní pod 28 korunami za litr až na 37,20 koruny za litr v minulém týdnu.
V tomto týdnu však letos zatím prakticky nejviditelněji dalšímu zdražování pohonných hmot v ČR „dochází dech“. Důvodem je i to, že světoví obchodníci s ropou již nějakou dobu spekulovali právě nad tím, že země v čele se Spojenými státy „sáhnou“ do svých strategických rezerv. V USA je letošní zdražování pohonných hmot jedním z důvodů, proč prezidentu Bidenovi znatelně klesá obliba u veřejnosti.
V očekávání uvolňování strategických rezerv ze strany USA a dalších států včera klesla cena ropy Brent až pod 77,60 dolaru za barel, vyplývá z údajů Bloombergu. To je nejnižší úroveň od přelomu letošního září a října. Tehdy se benzín Natural 95 prodával v ČR o zhruba tři koruny na litr levněji než dnes, jelikož jeden jeho litr stál mírně více než 34 korun.
V souvislosti s uvolňováním strategických rezerv lze tedy očekávat první trvalejší pokles cen pohonných hmot v ČR v letošním roce. Ten ovšem bude tlumit momentálně citelně oslabující česká měna. Dnes koruna oslabuje vůči dolaru až takřka k úrovni kursu 22,68, což znamená, že je nejslabší za poslední více než rok, od 5. listopadu 2020.
Za posledních čtrnáct dní koruna vůči dolaru ztratila znatelná takřka čtyři procenta. Před dvěma týdny se totiž dolar prodával i za méně než 21,80 koruny. Toto oslabení koruny čerpací stanice teprve ještě promítnou do cen pohonných hmot, takže ty v příštích dvou týdnech zlevní jen poměrně mírně. Pokud OPEC a spojenci odpoví na uvolňování z rezerv omezením těžby dostatečně rychle, k výraznějšímu poklesu cen pohonných v ČR nakonec nemusí dojít vůbec.
Strategické ropné rezervy Spojených států, největší na světě, ke dni 12. listopadu 2021 čítaly 606,1 milionu barelů. K uvolnění rezerv Spojenými státy se už konkrétním činem přidala třeba Indie, která dnes rozhodla o uvolnění pěti milionů barelů.
Kroky Spojených států a další zemí uvolňujících své rezervy představují největší samostatně koordinované uvolňování ropných rezerv dějin, jelikož předchozí velké koordinované operace tohoto typu měly v gesci nadnárodní instituce typu Mezinárodní energetické agentury. Ta třeba v roce 2011 organizovala dosud poslední velké koordinované uvolnění rezerv, v objemu 60 milionů barel, a to v souvislosti s tehdy propukající občanskou válkou v Libyi.
Omikron může vyřešit plynovou krizi EU. Ovšem za cenu, kterou by nikdo soudný dobrovolně neplatil
Nová varianta covidu, jež nově dostala jméno omikron, může srazit ceny plnu v EU, a vyřešit tak probíhající energetickou krizi starého kontinentu. Ovšem za cenu, která je až příliš vysoká.
Včera spekulace o nové variantě, která se objevila v Jižní Africe, pořádně otřásly trhy. Ropa Brent se propadla o více než jedenáct procent, tedy nejvýrazněji od loňského propuknutí pandemie. Když padá ropa, dochází také k poklesu cen plynu, neboť jde z hlediska trhu o svým způsobem „propojené nádoby“. Velkoobchodní cena plynu v EU se tak během včerejšího obchodování propadla o více než pět procent.
Ropa, plyn, ale i další energie či jejich zdroje citelně zlevňují, neboť trhy se v souvislosti s novou variantou covidu obávají rozsáhlejšího omezování světové dopravy i přepravy a dalších plošných ekonomických uzávěr, včetně těch průmyslových. Ty by pochopitelně vedly ke značnému poklesu poptávky po energiích, pročež včera obchodníci s ropou i plynem masivně naskočili na výprodejní vlnu, a srazili tak cenu.
Trhy jsou však známé tím, že mají tendenci k přehnané prvotní reakci. Včerejší mohutné výprodeje energetických aktiv se tak nemusí protáhnout do příštího týdne. Zejména tehdy ne, pokud by se třeba už nyní o víkendu objevily ohledně omikronu uklidňující zprávy.
Pokud však budou další zprávy nadále znepokojivé, pokud se nová varianta bude projevovat jako celkově znatelně nebezpečnější než varianty dosavadní, ropa i plyn budou nadále citelně zlevňovat. Tím by se vyřešila evropská energetická krize. Ovšem za cenu, kterou by nikdo soudný dobrovolně neplatil.
Pokud je totiž omikron tak nebezpečný, že potopí trhy, představuje jeho nástup událost srovnatelnou s loňským propuknutím celé pandemie. Přinesl by tedy další plošné uzávěry, neboť stávající vakcíny by se projevily jako neúčinné. Přinesl by další dluh a chudnutí nás všech. Trhy by se prudce propadly. Koruna by oslabila, ale ropa též, takže ve výsledku by motoristům v ČR značně zlevnily pohonné hmoty. Tak jako loni na jaře. Jenže k čemu jim to bude, když opět nastane doba lockdownů a plošných ekonomických uzávěr, včetně těch v oblasti silniční dopravy?
ČNB od jara zpřísní hypotéky, banky nyní zažijí nápor nových zájemců, a to i kvůli vyhlíženému dalšímu růstu úroků
Nemovitosti však nezlevní ani příští rok.
Česká národní banka 26. 11. oznámila, že od dubna příštího roku zpřísní podmínky poskytování hypoték jednotlivými komerčními bankami. Vůbec poprvé už toto opatření nemá podobu pouhého doporučení, ale je plně závazné. Centrální bance to umožňuje nová legislativa, jež vstoupila v platnost letos v srpnu. ČNB uvolnila podmínky pro poskytování hypoték – tehdy ještě jen ve formě doporučení – loni na jaře, v době nástupu první vlny pandemie.
Zpřísnění hypoték kromě jiného znamená, že zájemce o vlastní nemovitost bude muset zaplatit minimálně pětinu její ceny „ze svého“. Teprve pak bude mít šanci získat hypotéku. To v praxi znamená, že třeba zájemce o běžný byt v Praze bude muset dát ze svého nejprve takřka dva miliony korun, aby měl vůbec šanci na hypotéku dosáhnout. Pro řadu zejména mladých rodin s dětmi to představuje zcela nesplnitelnou podmínku. Pro lidi do 36 let věku proto ČNB stanoví podmínky o něco mírněji. Například postačí, když dají ze svého „na dřevo“ pouze desetinu cenu kupované nemovitosti.
I tak je třeba počítat s tím, že se příští rok dále výrazně zhorší dostupnost vlastního bydlení. Ke zhoršení dostupnosti bydlení dojde také v důsledku růstu úrokových sazeb hypoték. Průměrná sazba hypoték v prvním pololetí příštího roku může vystoupat až k úrovni 4,5 procenta, či dokonce pět procent. Takto vysoký úrok, více než dvojnásobný v porovnání s tím, který byl skutečností ještě nedávno, sám o sobě odřízne od možnosti dosáhnout na vlastní bydlení až statisíce domácností.
Řada domácností se tak bude v nejbližších týdnech a měsících usilovně snažit ještě rychle vyřídit si hypotéku tak, aby ji měla před dalším nárůstem úroků a zpřísněním podmínek hypoték. V současnosti lze standardní hypotéku sehnat třeba ještě i za 3,4 procenta. Banky tak budou v příštích týdnech nejspíše čelit zvýšenému náporu zájemců o hypotéku. Jejich zájem pomůže udržovat přehřátí nemovitostního trhu v ČR na poměrně vysoké úrovni. Vždyť podle ČNB jsou nemovitosti v ČR předražené až takřka o třetinu.
V příštím roce lze v souvislosti se zpřísněním hypoték a růstem jejich úrokových sazeb očekávat ochlazení nemovitostního trhu, což však bude v praxi znamenat spíše jen zpomalení cenového růstu realit, nikoli pokles jejich cen.
Letošní ztráta z nepotřebných vánočních dárků dosáhne deseti miliard korun
Mohlo by se za ně postavit 67 kilometrů dálnic.
Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o něco méně, než pokud by nepanovala rapidní inflace a neúřadovala další vlna covidové pandemie. První snižuje kupní sílu lidí, druhé jim kazí náladu a odrazuje od vlastního nakupování, zejména v kamenných obchodech.
Jestliže ovšem Češi letos utratí za dárky právě „jen“ 55 miliard, i tak to znamená, že vánoční ztráta – ztráta z vánočního plýtvání – bude v Česku činit bezmála deset miliard korun. Za to by se dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic.
Oněch necelých deset miliard přesněji představuje takzvanou umrtvenou ztrátu Vánoc. V roce 1993 s tímto pojmem seznámil svět americký ekonom Joel Waldfogel. Před dvanácti lety v knize Scroogenomics (s podtitulem Proč byste neměli kupovat vánoční dárky) svůj odhad vánoční mrtvé ztráty revidoval, vyčíslil jej na osmnáct procent celkové částky vydané za dary. V Česku tedy letos jde o zmíněných necelých deset miliard korun.
Santa Claus totiž řídí nesmírně ztrátový podnik. Jen v USA každoročně „propálí“ zhruba dva roční rozpočty České republiky. Proporčně srovnatelných umrtvených ztrát dosahuje i tuzemský Ježíšek z toho samého podniku. Přesto se tenhle podnik, Vánoce, s. r. o., stále drží v byznyse. Ba co více, výborně prosperuje. A každoročně dokonce pořádně hýbe makroekonomickými ukazateli typu spotřebitelských výdajů.
Když nakupujeme sami pro sebe, každá koruna, kterou utratíme, nám pořídí uspokojení, které oceňujeme minimálně také jednou korunou. Spíše to však bude více. Proto ostatně nákup uskutečňujeme – zvyšuje naše uspokojení. Když však nakupují Santa nebo Ježíšek, vydaná koruna obdarovávanému často nepořídí uspokojení právě ani za tu korunu. Netrefí se do jeho přání a potřeb. Dar pak v krajním případě končí na půdě nebo ve sklepě, kde se na něj už jen práší. Dochází k obrovskému plýtvání. Místo 67 kilometrů dálnic posčítejme jejich ekvivalent v podobě nepotřebného harampádí z našich půd a sklepů.
Jak je tedy možné, že Vánoce dosud nezkrachovaly? Odpověď je prostá. Většina lidí se nepočítá mezi ekonomy. Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by neměli šanci. Už by dávno podnikali v jiných sférách, v jiných světech.
Nutno ovšem říci, že Češi jednají stále více „jako ekonomové“. Podle jednoho průzkumu Wüstenrotu začínají v ČR v posledních letech pod vánočním stromečkem stále více dominovat obálky s penězi na úkor překvapivých a kreativních dárků. Peníze letos daruje zhruba přes padesát procent Čechů. I proto, že kvůli inflaci a covidu, a souvisejícímu omezení výdajů za dárky, se budou snažit bližní obdarovávat praktičtěji. A obálka s penězi je svým způsobem tím nejpraktičtějším dárkem vůbec. Nicméně nehotovostní dárky budou v souhrnu samozřejmě stále vítězit i letos.
Z Waldfogelova výzkumu plyne, že obálku s penězi dávají pod stromeček nejčastěji babičky a dědečkové. Jsou již svým vnoučatům natolik generačně vzdáleni, že si jen málokdy troufají trefovat se do jejich přání a potřeb. Tím pádem se ale vlastně chovají „nejekonomičtěji“. Vskutku, darování hotovosti je nejlepším způsobem, jak nedopustit vánoční plýtvání. Radost z něj musí mít nejen ekonomové, ale i ekologové. Vždyť ono harampádí zpravidla zanechalo nějakou tu uhlíkovou stopu. Pokud by si lidé dávali pod stromeček výhradně hotovost, umrtvená ztráta vánoční bude nulová, neboť za peníze si pak obdarovaný pořídí přesně to, co potřebuje.
Jenže lidé nejsou ekonomové. Ekonomické modely mají někdy daleko ke skutečnému životu. Ilustrujme to na příkladu sněhové bouře. Poté, co ustane, obyvatelé zapadané vísky jsou celí lační po lopatách na odhazování sněhu. Někteří prodejci lopat učiní přesně to, co by jim poradil každý průměrný ekonom: zdraží. Inu, roste poptávka, tak proč nezvýšit cenu. Z pohledu běžného ekonoma neprůstřelná logika. Jenže tahle logika ve světě plném obyčejné člověčiny selhává. Prodejce, který v krajní situaci zdraží, o své zákazníky nakonec přijde. Náhle zdraženou lopatu si sice ještě se skřípěním zubů koupí, ale pro další zboží se následně naučí chodit k někomu jinému. Prodejce lopat je prostě zdražením ve vypjaté situaci rozpálil do běla. Zanevřou na něj. Což je ovšem pocit, se kterým běžný ekonom ve svých modelech nepočítá.
A právě proto, že svět překypuje člověčinou, Vánoce jen tak nezkrachují. Navzdory obrovské ekonomické ztrátě, kterou tenhle podnik každoročně generuje. Co ale vlastně myslíme onou člověčinou? I když to možná běžný ekonom vidí jinak, lidem nic lidského není cizí. Dárek je totiž vzkazem: „Mám tě rád.“ „Chci s tebou dělat zase byznys.“ „Až budete, paní šéfová, pane řediteli, příští rok rozhodovat, koho povýšit, tímto se Vám připomínám.“ Lidé jsou lidé, ryzí i vypočítaví, a vzkazy, které prostřednictvím podniku Vánoce, s. r. o., rozesílají, jim prostě stojí za to nezměrné plýtvání s tím spojené. Ať už dárek nakonec opravdu skončí v prachu sklepení či ne, vzkaz vyšle vždy. A ekonom si může rvát vlasy na hlavě, jak chce, hodnotu těchto vzkazů prostě do HDP nezapočítá.
Santových a Ježíškových služeb navíc mnohdy využívají i ti, kteří žádný vzkaz vlastně vyslat ani nechtějí. Jen je jim jaksi hloupé „stát opodál“. Ano, i dělat něco jen proto, že to dělají ostatní, je člověčí. Podnik Vánoce, s. r. o., má zkrátka všechny trumfy na své straně. A mít bude, navzdory krizím i pandemiím.
Válek chce do hry vrátit PCR testování. Jde o epidemiologicky i ekonomicky rozumný krok
Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek 24. 11. na tiskové konferenci představitelů předpokládané nadcházející vlády uvedl, že by jako „vstupenka“ do restaurací, gastrozařízení a obecně provozoven sektoru služeb mohl sloužit dostatečně čerstvý negativní PCR test. Válek doplnil, že si je jistý, že existuje kapacita pro dostatečné testování tímto typem testů.
Umožnění přístupu lidem s negativním PCR testem má svojí epidemiologickou i ekonomickou logiku. Platí totiž, že také očkovaní lidé mohou nákazu covid-19 přenášet. Například vakcína Janssen, kterou se nadále očkují lidé například na Hlavním nádraží Praha, má podle studie zveřejněné v listopadu ve vědeckém žurnálu Science aktuálně účinnost proti přenosu nákazy pouze zhruba třináct procent. Čerstvý PCR test je tedy v řadě případů mnohem spolehlivějším dokladem bezinfekčnosti než doklad o plném očkování. Podle Válka by se PCR testy museli prokazovat také očkovaní lidé, pokud jim od druhé dávky uplynulo více než šest měsíců a dosud nemají dávku třetí.
Krok má smysl i ekonomicky, neboť prokazování PCR testy by mělo umožnit přístup do provozoven služeb i lidem, kteří očkování odmítají. Nastupující Fialova vláda totiž na zmíněné tiskové konferenci zopakovala, že povinné očkování zavádět nehodlá. V dospělé populaci ČR tak i v příštích dlouhých měsících mohou přetrvávat až nižší desítky procent osob, které očkovány nejsou. Jejich trvalejší odliv z restaurací a dalších provozoven služeb samozřejmě znamená citelný pokles příslušných tržeb, v řádu desítek procent. Pokud se tito lidé alespoň zčásti vrátí, návštěvnost daných podniků se zlepší. A to i proto, že mezi očkovanými se zmírní tendence ke spontánnímu lockdownu. Bude totiž zajištěno, že zařízení navštěvují buď pouze ti, co jsou poměrně čerstvě plně naočkováni, nebo ti, kteří disponují negativním PCR testem. Opadne tak obava z přenosu nákazy. Do daného podniku, třeba restaurace, tak zavítají ochotněji i ti, kteří se nyní zdráhají tak učinit.
Obavy Čechů z inflace jsou nejvyšší v historii
Náladu jim nezlepšuje ani další vlna covidu či krachy firem typu Bohemia Energy.
Češi nikdy v historii sledování neměli takový strach z inflace jako právě teď. Vyplývá to z listopadových výsledků každoměsíčního šetření ekonomické nálady obyvatelstva i firem, které provádí ČSÚ.
Právě zejména kvůli historicky nejvyšší obavě z inflace poklesla mezi letošním říjnem a listopadem poměrně dramaticky důvěra spotřebitelů v ekonomiku. Zatímco ještě v říjnu tato důvěra dosahovala 98,5 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2020, v listopadu to už bylo jen 90,4 procenta.
Lidé v ČR se podle šetření ČSÚ v příštích dvanácti měsících ve významně vyšší míře než ještě v říjnu obávají zhoršení celkové ekonomické situace. V jejich citelně se zhoršující náladě se kromě obecné inflace odráží zejména situace v oblasti energetiky a také nastupující další vlna covidové nákazy.
Náladu běžných spotřebitelů v ČR zhoršuje zhruba od poloviny října pád Bohemia Energy a dalších dodavatelů plynu či elektřiny domácnostem. Související prudké zdražení energií se dotýká statisíců domácností v ČR. Zároveň jejich náladu zhoršuje zmíněná obecná inflace, která opakovaně vykazuje vyšší než předpokládané hodnoty.
Českým spotřebitelům náladu pochopitelně nezlepšuje ani nástup další vlny šíření covidové nákazy, který je zvláště patrný zhruba od poloviny listopadu, přičemž ovšem zpřísňující opatření třeba v restauracích, například nutnost prokazovat bezinfekčnost, byla zavedena již začátkem listopadu.
Zdražování vody v ČR příští rok nabere na tempu, některá města zvažují zastropování její ceny
Důraz na šetření vodou lze čekat spíše od žen než od mužů.
Příští rok si lidé v Česku výrazněji připlatí kromě elektřiny či plynu také za vodu. Její cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražské vodovody a kanalizace odhadují zdražení vodného a stočného v metropoli o šest procent. Důvodem je obecná inflace, která prodražuje položky, bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou.
Třeba chemikálie potřebné pro dočišťování stočných vod příští rok zdraží (nejen) v Praze o devět procent, ceny trubního materiálu až o deset procent, stavební práce již letos zdražily o více než deset procent.
Letos v říjnu podle ČSÚ narůstala cena vodného a stočného napříč ČR meziročně o 5,5 procenta. Tuzemské domácnosti se tedy musí připravit převážně na zrychlení zdražování vody.
Některá města, v nichž je cena vody dlouhodobě dražší, proto netradičně zvažují dokonce i zastropování její ceny. Jedná se například o Ústí nad Labem. Během zhruba dvou týdnů by Severočeská vodárenská společnost, jež dodávky vody v Ústí zajišťuje, měla rozhodnout, zda přistoupí na návrh města, jednoho z jejích akcionářů, které zastropování zdůvodňuje zejména rostoucími cenami energií. Ve spádové oblasti Severočeské vodárenské společnosti, kam patří kromě Ústecka i část Libereckého kraje, platí odběratelé už dnes za vodu 104,8 koruny za metr krychlový. Celorepublikový průměr přitom letos činí 93 korun.
Existují však i místa, kde voda zdraží v rozsahu pouze do pěti procent. To znamená, že zdražení vody zaostane za obecnou inflací, odhadovanou pro příští rok v rozmezí od 5,5 do 6,5 procenta.
Třeba ve Vyškově zdraží voda, resp. tedy vodné a stočné, v roce 2022 meziročně o 3,9 procenta, jak vyplývá z již schváleného výměru. Odběratelé zaplatí bez jednoho haléře sto korun za metr krychlový. Českobudějovická rada města zase včera schválila navýšení čítající 3,8 procenta. Jihočeská metropole má cenu vody dlouhodobě nižší než jiná srovnatelná tuzemská města. Při spotřebě vody 80 litrů měsíčně si odběratel v roce 2022 připlatí v Budějovicích necelých sedm korun, což při současné i očekávané rapidní inflaci je opravdu poměrně drobné navýšení.
V Brně se cena vody zvedne dokonce ještě nepatrněji, jen o 2,2 procenta. Cena vodného zůstane stejná jako letos, stočné stoupne o 1,90 koruny. Brňané v roce 2022 zaplatí za vodu 87,10 koruny za metr krychlový, tedy o zhruba šest korun méně, než kolik činí již letošní celorepublikový průměr.
Kvůli citelné inflaci a růstu cen vodného a stočného budou domácnosti v ČR vehementněji než dosud usilovat o šetření vodou. Aktivnější v tomto ohledu budou podle všeho spíše ženy než muži. Podle průzkumů a analýz pro značku Finish vnímají totiž ženy plýtvání vodou jako problém více než muži a při mytí nádobí spotřebovávají v průměru o téměř jednu desetinu vody méně.
Průzkum společnosti Stem Mark pro značku Finish odhalil, že 30 procent mužů si nemyslí, že Češi plýtvají vodou, zatímco u žen tento názor sdílí pouhá pětina. Něžné pohlaví také považuje téma šetření vodou v České republice za důležité. Rozhodně souhlasí dvě třetiny žen. U mužů jde o 56 procent.
Tato data potvrzují i analýzy společnosti Ipsos. Z nich vychází, že v domácnostech s myčkou muži o více než 20 procent častěji myjí nádobí v ruce namísto vložení do myčky a při mytí nádobí spotřebovávají o téměř jednu desetinu vody více než ženy. Když už ale myčku použijí, ženy v o 6 procentech více případů předmývají nádobí před tím, než ho vloží do myčky. (27.11.2021)
