Trhy se bojí omikronu i toho, že je centrální banky přestanou podporovat.
Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna bitcoin dnes prudce ztrácí na své ceně. Ta klesla o více než 20 procent na necelých 42 300 dolarů za kus. Před necelým měsícem přitom bitcoin vyšel na více než 67 700 dolarů, což je tedy dosud jeho historicky rekordní cena.
Za prudkým propadem ceny kryptoměny stojí zejména houstnoucí nervozita finančních trhů. Bezprostředně se stupňuje v důsledku včerejšího zveřejnění čísel z amerického trhu práce. Ten sice vykázal poměrně slabý růst. Tento růst však zároveň není tak slabý, míní trhy, aby přiměl americkou centrální banku k přehodnocení svého stávajícího postoje ohledně ústupu od extrémně expanzivní měnové politiky a kvantitativního uvolňování.
Trhy tak čelí vyhlídce slabší než očekávané makroekonomické situace, která přitom přesto nebude již tolik jako nyní podporována „tištěním peněz“ v podání nejvýznamnější centrální banky světa. Navíc je zneklidňuje stále poměrně nevyzpytatelná nová varianta covidu, omikron, jejíž dopad na americkou i světovou ekonomiku zatím nejsou s to s uspokojivou mírou pravděpodobnosti prognózovat.
Výsledkem stupňující se nervozity a pesimismu trhů je odklon od rizikovějších aktiv typu právě bitcoinu, a naopak příklon k tradičním „bezpečným útočištím“, jako jsou americké dluhopisy.
Současná situace demonstruje, že podstatná část poptávky po bitcoinu je poměrně konvenční. V tom smyslu, že spatřuje v bitcoinu spíše jedno z rizikových aktiv, jež se jako jiná taková aktiva veze na vlně extrémně expanzivní měnové politiky. Jakmile má být taková měnová expanze utlumena, bitcoin se zadrhává. To je do jisté míry paradoxní, neboť bitcoin v roce 2009 vznikl z velké části jako vyjádření vzdoru právě proti konvenčnímu finančnímu systému založenému na přebujelé měnověpolitické expanzi, tedy onom „tištění peněz“ ve velkém.
Lidé mají poslední tři týdny na pořízení proti-inflačního Dluhopisu republiky, nejbezpečnější ochrany před inflací pro příští rok
Ještě zhruba tři týdny zbývají lidem v ČR, aby si pořídili spořící státní dluhopis, Dluhopis republiky, v jeho proti-inflační variantě. Ten v současnosti představuje nejlepší bezpečný způsob, jak své úspory ochránit před inflací.
Lidé, kteří si Dluhopis republiky před rokem touto dobou pořídili, se letos dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořicí účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok 2,6 procenta.
Před rokem ministryně financí Alena Schillerová propagovala spořící dluhopisy jako výhodný vánoční dárek. Taková propagace si tehdy vysloužila četnou kritiku a posměch zejména na sociálních sítích, nicméně nebyla daleko od pravdy. I letos mohou lidé pořizovat Dluhopis republiky až do doby těsně před Vánoci, konkrétně do 23. prosince.
Úrok na proti-inflačních Dluhopisech republiky, které si lze nyní pořídit, se bude v příštím roce pohybovat nejspíše kolem úrovně pěti procent. Vypočítává se totiž na základě meziroční míry inflace platné v říjnu daného roku. Podle aktuální prognózy České národní banky bude průměrná inflace ve třetím čtvrtletí příštího roku dosahovat úrovně takřka pěti procent, ve čtvrtém čtvrtletí pak klesne ke čtyřem procentům.
Letos v říjnu dosáhla meziroční inflace úrovně 5,8 procenta, přičemž proti-inflační Dluhopis republiky vynáší zmíněných 6,3 procenta.
Zájemci si mohou daný Dluhopis republiky do 23. prosince pořizovat na vybraných pobočkách České spořitelny a Československé obchodní banky a také prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu.
Omikron zlevňuje českým řidičům benzín i naftu, poprvé v letošním roce
Zlevňování bude pokračovat, pokud a dokud se obavy z dopadu šíření omikronu nerozptýlí.
Pohonné hmoty v ČR začaly v uplynulém týdnu prakticky poprvé v tomto roce klesat. Benzín zlevnil o 17 haléřů na 37,03 koruny za litr, zatímco nafta dokonce o 26 haléřů na 35,79. Důvodem cenového poklesu je zlevnění ropy na světových trzích, k němuž dochází v posledních dnech v obavě z dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu.
Ve středu cena ropy Brent poprvé od druhé poloviny letošního srpna propadla pod cenovou úroveň 70 dolarů za barel. I nyní se barel Brentu prodává za cenu mírně pod 70 dolary, což znamená, že v uplynulých dvou týdnech ropa zlevnila o přibližně 10 dolarů na barel, tedy o více než třináct procent. Tento cenový pokles tuzemské čerpací stanice do své cenové kalkulace ještě teprve plně promítnou.
Již jen poměrně slabě se do té kalkulace propíše oslabování koruny vůči dolaru, jehož razance v posledních dvou týdnech zmírnila. Koruna v uplynulých čtrnácti dnech ztratila vůči dolaru pouze zhruba procento. Kurs už tak nebude výrazněji brzdit promítnutí zlevnění ropy do cen pohonných hmot v ČR. Ty tak zlevní také v následujících sedmi dnech, a to v rozsahu dvaceti až třiceti haléřů na litr.
Členové kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem, tedy uskupení označované OPEC+, ve čtvrtek druhým dnem projednávali svoji těžební politiku pro začátek roku 2022. Činí tak pod vlivem vývoje poznamenaného celosvětovým šířením zmíněné varianty omikron.
Je pravděpodobné, že se rozhodnou odložit původně plánované lednové navýšení těžby o 400 tisíc barelů denně. S variantou omikron se totiž zatím pojí extrémní nejistota stran jeho nebezpečnosti, takže obchodníci s ropou raději vychází z předpokladu jeho nejhoršího možného nepříznivého dopadu na světovou poptávku po ropě. Sázejí například na rozsáhlá omezení dopravy, která by samozřejmě vedla k citelnému poklesu poptávky po palivech a obecněji ropných produktech.
I pokud tedy OPEC+ rozhodne, že v lednu těžbu skutečně nezvýší, nelze očekávat výraznější růst cen ropy. Její růst by nyní podpořil zejména věrohodný důkaz, že omikron není tak nebezpečný, jak teď trh předpokládá.
V příštích sedmi dnech tak pohonné hmoty zlevní i v dalších okolních zemích. V Maďarsku, v Polsku, ve Slovinsku a tradičně také v Rumunsku či v Bulharsku je nyní benzín levnější než v ČR. V Rakousku a Chorvatsku je jeho cena srovnatelná. Na Slovensku a tradičně v Německu i Itálii je jeho cena vyšší než v ČR. Nafta je levnější opět v Rumunsku a Bulharsku, ale také v Polsku a Maďarsku. Na Slovensku a v Rakousku je její cena srovnatelná. V Chorvatsku, ve Slovinsku, v Německu či Itálii je nafta dražší než v ČR. (4.12.2021)
