Právě začíná takzvaný „Black Week“, neboli týden slev a akčních nabídek – byť leckdy falešných. Velké předvánoční nakupování vyvrcholí v pátek, 29. listopadu, stále populárnějším „Black Friday“ – „Černým pátkem“. Žně zaznamenají například české e-shopy, které se mohou během „Black Weeku“ a následujících tří předvánočních, adventních týdnů těšit na tržby čítající více než 20 miliard korun.
To není málo, protože třeba za celý loňský rok činily tržby e-shopů dohromady 135 miliard. Letos lze předpokládat, že budou představovat 155 miliard korun. Celkové předvánoční výdaje – tedy nejen ty spojené s „Black Week“ a „Black Friday“ – se na této částce budou podílet zhruba z jedné třetiny, tedy z více než padesáti miliard.
„Black Friday“ byl do Česka importován ze Spojených států, do širšího povědomí se dostal po roce 2013, v souvislosti s rozvojem online nakupování. Pro zákazníky je lákavou možností, jak využít slev a zároveň se vyhnout narvaným obchodním centrům a souvisejícím frontám u pokladny.
Nákupy během „Černého pátku“ – jak v e-shopech, tak z menší části také už i v kamenných obchodech – podniká zhruba 60 procent Čechů, v průměru si koupí tří produkty. Ženy utratí v průměru 3500 korun, muži 4000 korun. Muži nakupují hlavně elektroniku, ženy oblečení a obuv. Obecně populární je také nákup kosmetiky, dětského zboží a domácích spotřebičů.
Tak jako v minulých letech i letos ovšem musí být lidé během „Černého pátku“ obzvláště na pozoru. Prodejci totiž s oblibou klamou zákazníky přemrštěnými či falešnými slevami, až v desítkách procent případů. Obchodníci například těsně před slevovým obdobím, třeba před začátkem „Black Weeku“, ceny výrazně nadsadí. Opticky pak sleva vypadá mnohem větší. Prodejci také uplatňují trik nabízení „speciálních sad“, přičemž v balení, ve kterém zákazník zboží dostane, chybí část obvyklého vybavení a příslušenství (k mobilu tak třeba nedostane propojovací kabely, sluchátka nebo baterie).
Pokud se zákazník nechce stát obětí triku, měl by využívat internetových srovnávačů cen, případně na webových stránkách České obchodní inspekce ověřovat, zda ten či onen e-shop není rizikový.
Prodejci totiž v posledních letech obecně využívají poměrně vysokého spotřebitelského optimismu Čechů, který je vede k tomu, že nehledí na každou korunku a nepřemýšlí tolik nad skutečným naplněním té či oné slevy. Slevy slouží jako lákadlo na „první signální“, jemuž zdaleka ne vždy je učiněno zadost. Podle analýzy nákupního rádce Heureka.cz vždy neplatí, že by bylo v listopadu zboží levnější než v jiných měsících roku. Někteří prodejci i po padesátiprocentní slevě nabízejí zboží za cenu, za kterou se dá sehnat i u ostatních prodejců, a to třeba i bez slevové akce.
Triky se slevou jsou zákonem zakázány. Za porušení zákona o ochraně spotřebitele může Česká obchodní inspekce uložit pokutu až do výše pěti milionů korun.
Nákupního šílenství se letos snaží zneužít podvodníci, ba přímo zločinci. Přes komunikační aplikaci WhatsApp nebo sociální síť facebook se k českým uživatelům začaly šířit podvodné zprávy vydávající se za poukazové akce Teska, Penny nebo Lidlu. Od lidí lákají osobní údaje, mobilní platby i přístup k bankovnímu účtu. Zatímco zprávy jménem obchodního řetězce Tesco se šíří rozesíláním přes WhatsApp, příspěvky od falešného Lidlu nebo Penny se objevují na facebooku a šíří se jejich sdílením.
„Black Friday“ následuje každoročně po Dni díkuvzdání v USA, který připadá na čtvrtý čtvrtek v listopadu. Od počátku 30. let minulého století jde v USA o začátek vánoční nákupní sezóny. Kamenné obchody tam od té doby každoročně otevírají velmi brzy a mají otevřeno i ve večerních hodinách.
Od poloviny minulého desetiletí jde v USA kvůli nástupu e-shopů o nejrušnější obchodní den v roce. Jeho význam však v posledních letech klesá, neboť prodejci zahajují vánoční sezónu nově už dříve. Časově omezené akční slevy či zvýhodněné nabídky už nejsou záležitostí jediného dne, ale prodejci je rozkládají o do celých týdnů (viz „Black Week“), či dokonce měsíců, listopadu i prosince.
Původ názvu se datuje do počátku 60. let ve Filadelfii, kdy tamní ulice byly pod náporem aut i nakupujících rušné, až černaly. Existuje ale i alternativní vysvětlení: prodejci se dostávají z červených do černých čísel.
Vepřové už letos v Česku zdražilo o zhruba 20 procent. Zdražování přitom není u konce, kvůli situaci v Číně
České domácnosti se musí ještě ve zbytku letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém. Letos v říjnu podle zveřejněných dat Čína meziročně zdvojnásobila dovoz vepřového do země, oproti září byl dovoz výše o desetinu.
Vepřové je v Číně oblíbenou součástí jídelníčku. V zemi však od loňska zuří epidemie afrického moru prasat, takže chovy jsou rozsáhle vybíjeny, aby se šíření nemoci zamezilo. Vzniklý výpadek kompenzuje Čína právě vyšším dovozem. A to nejen vepřového, ale i jiných druhů mas. Import hovězího v říjnu meziročně stoupl o 63 procent.
V důsledku zvýšené čínské poptávky po dováženém vepřovém rostou světové ceny prasat i právě vepřového, a to i v Česku. Kilogram vepřové pečeně v Česku dle dat ČSÚ zdražil během letoška z lednové ceny pod 120 korunami na současnou úroveň 141,40 Kč, letošní nárůst tak dosahuje bezmála dvaceti procent.
Je třeba přitom počítat s dalším zdražením. Čínu čekají koncem ledna příštího roku oslavy nového roku. Před jeho příchodem tradičně stoupá poptávka po vepřovém, což si vynutí i vyšší úroveň dovozu. Zdražování vepřového přitom už v říjnu způsobilo v Číně nejvyšší inflaci za posledních sedm let. Cenové tlaky v oblasti vepřového zesílí tedy ještě minimálně v první polovině příštího roku celosvětově. V ČR je třeba počítat se zdražením vepřového o dalších patnáct až dvacet procent.
Trump říká, že už zachránil život tisícům obyvatel Hongkongu. Trhy i proto věří, že nakonec si plácne s Pekingem
Když Donald Trump mlčí, znamená to zjevně, že řeší zásadní dilema své kariéry. Dosud převážně mlčí k hongkongským pouličním bouřím. A to jindy třeba neváhá po twitteru v reálném čase radit až do Paříže, jak správně hasit požár katedrály. Jenže to, zda se podaří zachránit Notre Dame, či ne, není pro jeho kariéru ani za mák tak důležité jako to, jak se mu nyní podaří vyjít s Pekingem.
Trumpovo mlčení odráží fakt, že jej hongkongské bouře, trvající již takřka půl roku, staví před nepříjemné dilema. V mlčení vlastně pokračuje i nyní. I když se k Hongkongu vyjádřil. Následovně. „Musíme být na straně Hongkongu, ale já jsem také na straně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga,“ řekl v rozhovoru pro Fox News. Takže stále nic nevíme. Jako by tedy Trump pořád mlčel. Víme vlastně jen jedno: věčně na dvou židlích sedět nemůže. Nevysedí to, i když by rád. Bude se muset rozhodnout.
Trh si to zatím evidentně vykládá tak, že nakonec zůstane sedět na čínské židli. Americké akcie totiž rostou poté, co Trump prohlásil, že dohoda o dílčím smíru v celní válce s Čínou je „velmi blízko“. Trh tedy věří, že dvě nejsilnější ekonomiky světa spolu dílčí dohodu uzavřou. To by ovšem znamenalo, že Trump se prostě nemůže dát na stranu Hongkongu. Peking by pak ztratil tvář, pokud by si s Trumpem plácl na smír v celní válce, ač ten by jinak stranil Hongkongu. Růst burz z konce minulého týdne, jejichž poryvy, jak známo, Trump bedlivě sleduje, jej navíc může utvrdit v tom, že by opravdu nemuselo být prozíravé čínskou židli opouštět.
Američtí zákonodárci zato sedí jednoznačně na židli hongkongské. V minulém týdnu prakticky jednomyslně schválili legislativu, která v důsledku hongkongské protestující podporuje. Vysílají tím signál, který se Pekingu vůbec nelíbí. Mnozí investoři z celého světa se tak obávají, že postoj kongresmanů způsobí krach probíhajících jednání o dílčí dohodě v celní válce. Ten by pravděpodobně vedl k citelnějšímu propadu burz a předznamenal další dlouhé měsíce s celní válkou, která zásadním způsobem přispívá k současné ztrátě růstové síly globální ekonomiky; OECD dále snížila svůj odhad celosvětového ekonomického výkonu v roce 2020.
Zmíněná legislativa určuje, že americké ministerstvo zahraničí by každoročně vyhodnocovalo, zda Hongkong zůstává na Pekingu dostatečně nezávislý na to, aby si nadále uchránil svůj zvláštní status, kterým v obchodním vztahu s USA disponuje. Díky tomuto statutu nyní platí například to, že Spojené státy sice vedou celní válkou s Čínou, ale nikoli s Hongkongem, ač ten je její součástí.
Trump sice může danou legislativu vetovat, ovšem Kongres následně zřejmě veto přehlasuje, takže Trump by ve výsledku ztratil tvář – jakožto politik, jenž Číně přes razantní rétoriku ustupuje více než jiní američtí politici. Americký prezident zatím nepotvrdil, zda legislativu podpoří.
Trumpovi samotnému by přitom vyhovovalo, aby celní válčení alespoň načas utichlo, alespoň do voleb. Stupňováním celní války houstne nervozita trhů a riziko, že dramaticky propadnou. Máloco ohrožuje Trumpovy šance na znovuzvolení v listopadu 2020 jako právě citelnější pád trhů. Mnozí Trumpovi voliči mají podstatnou část svého bohatství v akciích a pokud trhy budou padat, zchudnou. To Trumpovi jistě k dobru nepřičtou.
Zároveň se stupňováním celní války a celkového napětí ve vztahu k Číně se Trump připravuje o možnost, že Peking začne ještě dostatečně dlouho před volbami odkupovat zlomový objem americké zemědělské produkce, například sóji. Tyto odkupy by nepochybně zvýšily Trumpovu šanci na znovuzvolení, protože volby v příštím roce může rozhodnout právě to, jak širokou přízeň amerických farmářů dokáže získat. Když bude boby odkupovat Číňan opravdu ve velkém, živobytí amerických farmářů se rapidně zlepší a dají tím spíše svůj hlas (opět) Trumpovi.
To, že by Trump mohl nakonec zůstat sedět na čínské židli, může signalizovat i to, že se v pátek stylizoval do role zachránce tisíců obyvatel Hongkongu. Poznamenal, že pokud by nebylo jeho tlaku na Si Ťin-pchinga a obavy čínského kormidelníka z krachu jednání o smíru celní války, už by dávno v čínské zvláštní správní oblasti jménem Hongkong dělal pořádek mnohem rázněji, než je tomu nyní. Tím Trump veřejnost dost možná připravuje na to, že zůstane na čínské židli, protože pro Hongkong toho už přece udělal dost, včetně záchrany života tisíců tamních obyvatel.
Jak v USA, tak ale i v Číně nyní tedy současně působí dvojí, protichůdná dynamika: krátkodobá a dlouhodobá. Krátkodobou dynamiku představují ekonomické zájmy znesvářených velmocí, které obě celním válčením hospodářsky ztrácí, pročež se chtějí dohodnout, alespoň přechodně. Představují ji ostatně i zájem Trumpův i ten jeho čínského protějška Si Ťin-pchinga. První z prezidentů chce být znovuzvolen, druhý si nepřeje svoji zemi destabilizovat, protože pokud něco, tak právě důsledky destabilizace Číny snad ponejvíce ohrožují jeho doživotní setrvání v úřadu. Dlouhodobou, „studenoválečnickou“ dynamiku pak představuje zájem o technologickou, a nakonec i vojenskou dominanci nad světem. Zosobňují ji vlastně ani ne tak prezidenti samotní, jako spíše „jestřábi“ kolem nich nebo obecně ve vrcholných politických funkcích.
Trumpovo dilema je zřejmé. Buď nic vetovat nebude, Hongkong podpoří, takže ohrozí dílčí celní smír s Pekingem, na němž může záviset jeho znovuzvolení. Nebo vetovat bude, ztratí tvář, ale vyšle Pekingu signál, že tentokrát to není v jeho rukou… (25.11.2019)
