Komentář Lukáše Kovandy: Celé národy zmizí z povrchu zemského, varovala OSN… v červnu 1989

Podobná varování uslyšíte i v příštích dvou týdnech u příležitosti právě začínajícího klima-summitu v Glasgow.
Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku. Zdá se dokonce, že cíl spočívající v dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 zjemní. A sice tak, že jej nevztáhnou ke konkrétnímu roku, “2050”, ale k vágnějšímu termínu “polovina století”.
Klimatický summit v Glasgow je jednou z největších akcí takového typu, která se kdy v Británii konala. Zúčastní se jej zhruba 25 tisíc delegátů ze 196 zemí a z Evropské unie. Českou republiku bude zastupovat dosluhující premiér Andrej Babiš.
Šéf summitu v Glasgow, Alok Sharma, dnes zjevně i ve světle výsledku římského summitu krotil naděje na zásadní průlom v rámci boje proti klimatickým změnám. Účastníci summitu se o něj budou pokoušet v následujících dvou týdnech, po něž konference potrvá. Hlavním cílem summitu v Glasgow, organizovaného OSN, je přesvědčit jednotlivé země světa, aby učinily opatření zamezující globálnímu oteplení v rozsahu vyšším, než je 1,5 stupně Celsia. Pokud budou země světa totiž plnit jen své stávající závazky, teplota průměrně stoupne o 2,7 stupně Celsia ve srovnání s předprůmylovou érou.
Sharma upozorňuje, že země nedostávají ani těmto svým závazkům z klimatického summitu v Paříži v roce 2015.
Průlom ani tak nelze čekat i proto, že glasgowského summitu se nezúčastní čínský prezident Si Ťin-pching. Čína je přitom největším světovým znečišťovatelem atmosféry, neboť ze všech zemí světa vypouští do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, zhruba čtyřnásobek toho, co celá Evropská unie. Peking však do Glasgowa vysílá pouze vládního zmocněnce pro otázky klimatu.
Příštích čtrnáct dní, po dobu trvání konference v Glasgow, jistě budeme svědky intenzivního mediálního zvěstování o blížící se klimatické katastrofě. Neměli bychom mu příliš podléhat. Jde do značné míry o součást nátlaku na politiky, aby v rámci boje s klimatickými změnami postupovali razantněji. Jenže tyto výzvy plynou často z úst lidí, kteří přímo nebudou tolik zasažení dopady třeba zdražujících energií, které nyní v přímém přenosu pociťují i miliony domácností v ČR.
V Česku jsou energetickou chudobou potenciálně ohroženy podle červencové zprávy Evropské komise více než čtyři miliony lidí. Ti si další přitvrzení v boji s klimatickými změnami pravděpodobně nepřejí. I proto, že vnímají, že varování organizací typu OSN se nenaplňují.
Vždyť už v červnu 1989 OSN důrazně varovala před dopady globálního oteplování. Její tehdejší vrchní představitel pro environmentální otázky Noel Brown uvedl podle archivní tiskové zprávy agentury AP (zde), že “celé národy mohou být vymazány z povrchu zemského vlivem stoupající hladiny oceánů, jestliže se nepodaří trend globálního oteplování zvrátit do roku 2000”.
K žádnému zvratu před rokem 2000 nedošlo. OSN přitom v roce 1989 dále varovala, že pokud se tak nestane, pokud ke zvratu během 90. let nedojde, “skleníkový efekt se vymkne kontrole ze strany člověka”. Tající polární čepičky měly podle tehdejší prognózy vést k růstu hladiny oceánů, která například zatopí souostroví Maledivy. Nic takového se dosud nestalo.
 
Za Dušičky letos Češi utratí přes miliardu korun, budou nejdražší v historii
Připomíná si je stále osmkrát více lidí než dnešní Halloween, který slaví spíše jen mladí.
Dušičky, které si letos připomeňme už toto úterý, jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 160 korun za osobu. Celkově pak 1,2 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci, například kvůli zdražování smutečních květin v důsledku drahého plynu (zde), se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, tedy právě dnes. Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý (viz rovněž tabulka níže). Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.
TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz (platí pro rok 2021)?
1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově zhruba 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR
4. Dušičky (věnce, svíčky) – 160 Kč na osobu, celkově zhruba 1,2 miliardy korun za všechny obyvatele ČR
5. Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
7. Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
8. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
9. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
10. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR) (31.10.2021)